Rezavé panny
Gwendolyn Kiste
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/504734/bmid_rezave-panny-pj9-504734.jpg
4
50
17
Léto roku 1980, Cleveland, Ohio. Phoebe a její kamarádka Jacqueline právě ukončily střední školu, ale jejich budoucnost je temná a nejistá. Továrna za továrnou zavírá a rodiny čelí nezaměstnanosti a chudobě. Dívkám z Denton Street se však děje něco ještě horšího. Jejich těla se záhadně proměňují. Rezivějí jim kosti. V okolí se to proto hemží zvědavými turisty, lékaři a vládními zaměstnanci s podezřelými úmysly. Phoebe je jasné, že musí něco podniknout, aby Rezavým pannám pomohla a odhalila jejich tajemství. Kniha, za kterou Gwendolyn Kiste získala Cenu Brama Stokera za nejlepší románový debut a Cenu This Is Horror za nejlepší román.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2023 , MedusaOriginální název:
The Rust Maidens , 2018
více info...
Přidat komentář
Oduševnělé, pocitové, procítěné a niterně ospravedlňující jednání hlavní hrdinky.
Stále s někým a o něco bojující hlavní hrdinka Phoebe byla nepochopená.
Kniha má neobyčejný námět a potenciál, se kterým se dalo lépe pracovat, kdyby například autorka zapracovala historii ocelárny a jejích dělníků, a tu proklestila strachem, aby čtenáři měli s čím se setkat a těšit se z další četby.
S dívkami se něco děje, něco u nich vevnitř roste, puká, dívky získávají nové vlastnosti, rozkládají a mění se fyzicky.
Tohle se mohlo stát už dříve, anebo třeba něco jiného, napadá mě zaplavení nebo vyhoření ocelárny a jiná její likvidace či poškození. Ocelárnu již na začátku mohla autorka vynést velice zajímavě a poutavě jako temnotu nebo bránu do temnoty.
Všechny "nakažené" jednají jako celek, jako jeden člověk, cítí se navzájem a cítí, jak se druhá rozhodne; dívá se zaujatě jedna, dívají se zaujatě všechny. Jsou samy sebou, ale zároveň něčím jiným.
Příběh je o nezměrném přátelství a sounáležitosti.
Není to horor, protože ten má ve svém podání vyvolat pocit strachu a děsu, není to horor ani z poloviny, alespoň já se nebála, protože prvky hororu zde nejsou obsaženy. Je to spíše městská fantasy, ačkoliv ze začátku příběh měl hororový nádech a já se díky němu těšila na horor, případně dark fantasy.
Příběh je ale imaginativní a originální, proto dávám čtyři hvězdy.
Čím vším tahle kniha mohla být, protože námět je originálni a fascinující, kdyby nebylo příšerné vypravěčky, nelogického chování většiny postav a chabého závěru.
Myšlenka krásná, stav dívek, který odráží stav společnosti, jenže k čemu to, když ani v jednom bodě se nejde dostatečně do hloubky. Možná, kdyby příběh vyprávěla jedna z rezavých panen? Kdyby nebyly postavy ploché a jejich jednání prvoplánové? Kdyby hlavní hrdinka nebyla vtipná pozérka a pokrytec, možná, kdyby z těch svých telecích let alespoň na konci vyrostla. Potenciál to mělo.
Pheobe se po osmadvaceti letech vrací do rodného domu v Clevelandu, zbývá už jen pár dní, než bude celá ulice srovnána se zemí. A vzpomíná na dávné události, kdy přišla nejen o nejlepší kamarádku... Co jsem si opravdu užila, byla ta tíživá a pochmurná atmosféra. Ten všudypřítomný rozklad a chátrání města a všech jeho obyvatel.
I konec se mi moc líbil! Phoebe samotné dává naději na přijetí a smíření se s tím, co se stalo, a snad i vymanění z toho začarovaného kruhu melancholie a její nepřístupnosti.
Autorka některé myšlenky vyjádřila fakt skvostně. Za to zřejmě třeba děkovat skvělému překladu a celkově se mi její styl líbil.
Chválím obálku, ilustrace a ikdyž já mám radši u čtení ticho, tenhle soundtrack se opravdu povedl.
Zatím jednoznačně nejlepší kniha z nakladatelství Medusa. Hodně realistická, ale zároveň syrově zrezivělá kniha, kterou by byla veliká škoda vynechat. Určitě se totiž jedná o jedno z těch nejzajímavějších čtení posledních několika let.
Nakladatelství Medusa má evidentně slabost pro americké spisovatelky a ryze americká témata. Toto se odehrává v prostředí raných 80. let 20. století v Clevelandu. Tam, kde je tak nějak chudo, ale dětství je dětství. A tak i děti a dospívající si v tomto lehce ponurém prostředí umí najít zábavu sobě vlastní.
Horší ale je, když tu někteří začnou reznout. A to doslova. V tu ránu se z tohoto námětu stává takový psychologický horor, kde každou další stránkou netušíte, co se bude dít, ale neuvěřitelně Vás to zajímá. Jednak se tu někteří lidé přeměňují, ale jednak je tu i nějaký skrytý problém ve společnosti. A teď se Vám to tu postupně otevírá a vy tak nějak tušíte, ale vlastně ve výsledku úplně plavete a snažíte se neutopit. Jen jste fascinování a dokud to nerozlousknete, tak se z toho nevyhrabete.
Modlete se za rezavé panny.
Tomu říkám parádní úvod, který zaujme. Rezavé panny mě dostaly. Osmdesátky, Cleveland, počínající krize, továrny se uzavírají, muži přichází o práci a rodiny čelí nejisté budoucnosti. Do toho se začne městečkem šířit záhadná nemoc, která postihuje jen dospívající dívky. Jejich těla prochází podivnou proměnou, která se vymyká všemu, co kdy doktoři viděli...
Když se hlavní postava Phoebe vrací po letech na do svého rodného města, na místo, kde se vše stalo, je to prosycené tak silnou nostalgií a melancholií, že to tryská z každého slova a naprosto to pohltí. Styl psaní je chvílemi až poetický, skvěle vytváří stísněnou atmosféru bezmoci a zoufalství ve všech podobách. Zoufalství otců, živitelů rodin, kteří přichází o práci. Zoufalství matek, které se snaží tvářit, že se nic neděje a že je vše v pořádku. Zoufalství společnosti, která nepotřebuje další problém k současné krizi, ve které se ocitá. Zoufalství Phoebe, které není lhostejný osud dívek, jenž postihla nemoc. Nemoc, která jakoby zrcadlila rozpad, ve kterém se společnost nachází... Rezavé panny jsou vážně boží. Neotřelý příběh, delikátní hororové prvky, napětí při odhalování tajemství a hromada emocí. Pro mě trefa do černého.
Rozdělím to na plusy a mínusy.
Plusy: Má to neskutečný rozjezd, ten začátek a první asi dvě až tři kapitoly (než se začne takříkajíc "dramatizovat") jsou skvělý a to hlavně v těch popisech chátrajícího Clevelandu. A vlastně všude, kde jde o popis města, je to najednou o level výš. Další plus je ta celková metaforičnost nebo snad alegoričnost toho díla, jen je to možná moc roztahaný, dokázal bych si to představit jako delší povídku. Četl jsem hlavně kvůli tomu prostředí, páč jsem v Clevelandu dvakrát byl a je to dost depresivní město, který ale má svý osobitý kouzlo. Kdysi tam svítilo pouliční osvětlení i přes den, jakej tam byl smog, teď už to tak dávno není a nežije se tam zdaleka tak zle. V Améru se nadjou daleko horší místa.
Mínusy: Určitá melodramatičnost a to, že Phoebe v 46 se chová stejně infantilně a nedospěle jako Phoebe v 18. A to se dá říct vlastně o většině postav, jako by těch 28 let nemělo na některé nejmenší vliv. Občas jsem měl pocit, jako bych četl young adult fantasy (nebo to, co si pod tím představuju) nebo horor z podsekce četby pro ženy. Rozhovory byly často taky dost mdlý a prkenný, ale je to taková ta klasika, když se povídkář rozepíše a chce pak natáhnout delší povídku na román, tak si pomůže nějakým tím slovním molitanem a vatáží. Je toho tam ale nějak moc a to včetně těch notně omšelých psychologizujících vsuvek.
Celkově lehce nadprůměrný horor. Je to spíš za tři, ale kvůli tý výborně popsaný postindustiální rezavý atmosféře Clevelandu dávám hvězdu navíc.
Dvě věci, které bych chtěla zmínit hned na začátku:
1. Soundtrack ke knize mne velmi bavil. Doprovázel mne celou knihou a pomohl k silnějšímu prožitku.
2. Jazyk - kniha byla skvěle napsaná a některé obraty (navzdory tématu) hezky pohladily. Takový drsný poetismus.
Rozpadající se předměstí Clevelandu, krachující továrny a rozbitá rodinná pouta, bortící se sny mladých, dívky měnící se v podivná monstra... Vše popsáno jazykem lehkým jako obláček.
Můj oblíbený autor (jeden z nejoblíbenějších) Cormac McCarthy by možná obraz tamní společnosti nepopsal lépe. No možná ano, ale Gwendolyn mi v mnohem připomínala to, proč mám jeho knihy ráda. Ta surová beznaděj hlavní hrdinky ve snaze Rezavým pannám pomoci. Ten hutně atmosférický obraz rozpadající se společnosti a chátrajícího města, které se pomalu mění v město duchů se mi velmi zamlouval.
Stránky knihy nemají šanci zreznout, né protože jsou z papíru, ale proto že vás Gwendolyn nutí otáčet stránku za stránkou tak rychle, že knihu přelouskáte za jeden večer.
Nemodlete se za Rezavé panny, dejte této pětici rezavějících dívek šanci žít.
Cleveland je druhé největší město státu Ohio, leží na jižním břehu jezera Erie a je také centrem průmyslu. Místní ocelárna zaměstnává otce, kteří spoléhají na to, že díky své tvrdé práci budou moct uživit své rodin. Dny plynou a Phoebe s Jacquelin odpočítávají poslední chvíle svého pobytu na střední škole. Denton Street jim nemá co nabídnout a už vůbec ne teď, když továrny zavírají a dívky se začínají měnit. Rezavé panny přitahují pozornost lékařů, turistů a vládních zaměstnanců. Phoebe je jediná, kdo jim chce pomoct. Lehké to ale nebude!
Už od prvních stran je čtenář vtažen do neúprosného rozkladu města. Špíny a bezútěšného chátrání, se kterým už nemůže nikdo nic udělat. Přítomnost továrny a znečistění okolní krajiny na čtenáře dopadají s každou stránkou. Phoebe se vrací do města, do své minulosti a vzpomíná. Na Rezavé panny a co se s nimi stalo. Atmosféra, kterou autorka popisuje a děj, který zasadila do svého rodného města, jsou kombinací nepěkného místa pro život s neskutečně návykovým čtivem pro čtenáře.
Samotné Rezavé panny jsou velmi tajemným prvkem celé knihy. Zprvu není jasné, kam přesně chce autorka příběh směřovat a seznamuje čtenáře hlavně s prostředím. Ovšem když na scénu nastoupí Rezavé panny, všechno rázem nabírá trochu fantasknější nádech. Samotná existence a proměna těchto bytostí je úžasně popsána. Už jen myšlenka dívek, plných života a plánů do budoucna, a představa jejich rezivějících kostí, tenčící se kůže...
Na pozadí událostí autorka chytře poukazuje i na zastaralé pohledy na mladé ženy, dívky a jejich místo ve společnosti. Nejednou si čtenář pomyslí, že můžeme být rádi, že takové smýšlení lidí už dneska najdeme jen zřídka - díky za to!
Krása této knihy spočívá i v tom, když o ni nevíte téměř nic. Prostě si ji vezměte do ruky a ponořte se do jejich stran. Nebude to trvat dlouho a osud dívek z Denton Street pohltí i vás. Neskutečná čtivost a návykovost, kdy vás příběh vtáhne tak, že zapomenete na realitu a po dočtení si budete přát ještě pár stran navíc. Takových příběhů je jako šafránu a je mi ctí, že zrovna tento u nás vydalo právě nakladatelství Medusa! Těším se na další originální a poutavé příběhy od autorky Gwendolyn Kiste. Přímo po nich prahnu!
"Člověk nezastaví východ slunce nebo příliv. Nezabrání holkám, aby se proměnily v to, čím se stávají." (Gwendolyn Kiste - Rezavé panny)
Příběh Phoebe a rezavých panen je pro mě prvním setkáním s autorkou a zároveň niternou výpovědí nejem o úpadku městské komunity Clevelandu a ztrátě nevinnosti, ale především zrezivělých vztazích v rodině, společenství a společnosti. Rezavé panny se však také dotýkají témat jako přijetí či popření viny a odpuštění. Za mě je Gwendolyn Kiste vypravěčkou, která umí citlivě tnout do bolavých témat a nezabřednout při tom ke zbytečnému moralizování. Málo kdy se mi stane, že bych u knihy plakal, při čtení Rezavých panen jsem měl ovšem několikrát slzy na krajíčku, tak moc ve mě rezonoval.
(SPOILER) Od první věty jsem věděla, že jsem doma. Další kniha od Medusy, ke které se budu vracet. Tíživá atmosféra poloopuštěného města, které jen čeká, až ho nemilosrdně semele buldozer, je tak krásně budovaná. Vztah Phoebe s matkou je až úsměvně podělanej, ale něžnej (o otci nemluvě). Ostatně hlavní „hrdinka“ je skvělá, postarší, životem trochu pofackovaná, ale nahlíží na svoje mládí kriticky, neservíruje nám žádnej bullshit (a její mladé já čtenáře umí potrápit). A do toho příběh Rezavých panen, ach. Co se s nimi stalo? Proč se to stalo? To je fuk, hlavně že víme, že je to nebolelo, ačkoli tomu lze jen stěží uvěřit. Strašidelně lidsky obyčejnej příběh s neobyčejnou proměnou a nádherným jazykem. Často člověka zamrazí, jestli v životě není spíš manželka dělníka v ocelárně, která za dopoledne s koktejlem vyřeší svět, ale své dcery nechá zkorodovat. Díky za to! Skvělé jsou i původní české ilustrace (Eva Paprstkářová), a ač nejsem zastáncem soundtracků ke knihám, tenhle se fakt povedl (ne, určitě ho teď při psaní komentáře neposlouchám, nene).
Už třetí kniha od Medusy, to to letí!
Rezavé panny jsou v překvapivě velkém formátu oproti svým dvěma předchůdkyním. Kromě tradičního playlistu (bez kterého už si žádnou Medusu neumím představit) je kniha doplněna také původními českými kresbami Evy Paprstkářové.
Děj je správný new weird. Transformace těla i duše, přístupu ke společnosti i běžným vztahům v zapadlém městečku, které je odkázáno na funkci místní ocelárny. I když mě hlavní postava někdy trochu rozčilovala (její nesmyslné pobíhání sem a tam), naprosto jsem chápala tíživost její situace, kdy se snažila zabránit nevyhnutelnému. Kdy jí pod nohy házeli klacky nejbližší lidé, kteří se dobrovolně zaslepili vůči dění v městečku.
Hrozně ráda bych si přečetla celý příběh znovu z pohledu Rezavých panen. Chci víc z toho tajemného světa potaženého rzí!
Příběh Rezavých panen je hodně temný a na první dobrou vypadá až bezútěšně. Rozpadající se předměstí Clevelandu, krachující továrny a dívky měnící se v podivná monstra. Každá změna se zdá být k horšímu a jediný, kdo se změnit odmítá, je spolužačka "rezavých panen", maturantka a rebelka Phoebe. Sama proti všem může těžko vyhrát - ale třeba je naděje právě v rezavých pannách a v tom, co se z nich stalo...
Ta knížka mě totálně dostala, přečetl jsem ji skoro na jeden zátah a pak se ještě vracel zpátky. Zatím je to určitě to nejlepší z Medusy a pro mě jedna z nejlepších knížek letošního roku.
Rezavé panny nikam nespěchají. Nepopisuje se to snadno, ale svazek má velmi specifickou atmosféru jakési sarkastické melancholie, měnící se pozvolna na hluboký smutek z lidské hlouposti. Jde o vyprávění postavené zejména na psychologii postav a symbolismu, kde hraje prim rozpor mezi odmítáním změny a změnou samotnou. Knize prospívá i hlavní hrdinka, která je mi velmi sympatická a neměl jsem problém s ní soucítit.
Nečekejte přílišné vysvětlování, explicitnost či akční dění. Ono se místy může zdát, že se děj příliš nehýbe, nicméně emoce nadále pracují a právě na nich zde leží veškerá logika. Je dost možné, že někoho kniha nechytne za srdce tak jako mně, protože se na styl vyprávění nedovede naladit.
Součástí svazku (mimochodem, líbí se mi užitý papír) jsou i ilustrace, které se nesou v symbolické rovině a i přes určitou prostost se mi zamlouvají. Hůře jsem na tom se samotnou obálkou knihy, která sice není ošklivá, na druhou stranu mě tentokrát coby čtenáře kdovíjak nezaujala.
Rezavé panny potěší zejména sečtělejší a hloubavější jedince.
Zaujal mě námět (a taky trochu obal a název) a pustil se do knihy hned jak mi přišla (a jiné opět přeskočil). Hned jsem poznal, že něco takhle úžasně napsanýho jsem dlouho nečetl, příběh mě vtáhnul. Ač si horor představuju trochu jinak, Rezavé panny jsou tak depresivní a plný beznaděje, že je vám při čtení až smutno. Zhruba od půlky už mi to přišlo dost natahovaný, opakující se a nikam nesměřující, ale po poslední kapitole jsem jen zíral do prázdna se spadlou bradou.
Další kniha z Medusy, která potvrzuje, že nějaké žánrové škatulky a hodnocení vysoké/nízké literatury dávno nefungují. Vyprávění má spád, napíná čtenářovy nervy do krajnosti, mrazí až do morku kostí. To je ta rovina hororu a podivna. Zároveň je to ale až bolestně realistický příběh o ohavných mezilidských vztazích, ve kterém jsou největšími zrůdami slušní sousedé, násilnický otec, sobecký partner nebo tyranská matka. Trauma se pak jen zhmotňuje viditelněji, než jsme z naší reality zvyklí. Lékem je tak či onak přijetí, odpuštění a blízkost.
Právě tahle psychologická rovina je tím, co dělá z Rezavých panen tolik působivé čtení, které se člověku zadře pod kůži. A dost možná i rozpláče.
Premisa mě okouzlila už před vydáním, finální produkt očekávání dokonce předčil. Rezavé panny jsou plné sugestivních myšlenek a vizí. Pečlivě volených slov, která mě pohltila, kdykoliv jsem knihu otevřel. Tamní hutný svět se stal mým a já sledoval jeho nevyhnutelnou proměnu. Fascinující, děsivou i krásnou.
Taková míra zapojení se mi moc často nepoštěstí. Gwendolyn na to jde ovšem chytře. Nepřehání to s popisy, vlastně nechává občas věci nevyřčené a provokuje tím čtenářovu imaginaci. Nebude to možná pro každého, ale mně se Rezavé panny perfektně trefily do vkusu. Dokonce mi je nezkazilo ani sem tam oči-obracející chování hlavní hrdinky. I to nakonec patří k prizmatu příběhu.
Štítky knihy
útěk horory paranormální jevy rozpad rodiny gotické romány proměna, přeměna
Rezavé pannyKniha Rezavé panny je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 57x |
| Čtenářské výzvě | 7x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 27x |
| Chystám se číst | 57x |
| Chci si koupit | 19x |
| dalších seznamech | 2x |
Nějak pořád nevím co si mám o knize myslet. Celý příběh jsem očekávala nějaké vysvětlení toho co se dívkám stalo. Jediné co mě napadá je, že je to vlastně taková bajka, kdy zvířata jsou nahrazena měnícími se dívkami a autorka si tímto způsobem pohrává s metaforou, kdy děvčata představují stav okolního prostředí a společnosti.