Přítmí

Lidé nejsou dokonalí, a tak vztahy mezi nimi nabývají nejrůznějších podob, často negativních. Vhodné se jeví přirovnání, že postavili nádražní budovu, ale zapomněli položit koleje. Někdo se vymlouvá, někdo uteče, někdo se snaží zajistit nápravu. Nic však nezůstane dlouho utajeno a hledá se opravdový viník. Začnou se otevírat pevně zavřené brány do minulosti. Když je v odlehlém zákoutí nalezen mrtvý člověk, nastupuje paže zákona. Policisté. Kriminalisté. Podzim má na kahánku, opouští město, sveřepá zima se ujímá vlády. Jako by ovládla i atmosféru ve městě, které obchází smrt. Ta násilná, záludná, zákeřná. Někde se skrývá vrah.... celý text