Přítelkyně
Irena Obermannová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/502413/bmid_pritelkyne-DSN-502413.jpg
3
39
9
Přítelkyně - nová kniha Ireny Obermannové vypráví o ženském přátelství i nepřátelství. Jde o retro příběh končící v současnosti. Ženské přátelství je neprobádané území, vztah opředený tajemstvím a leckdy i pohrdáním ze strany mužů. Vyznačuje se velkou vzájemnou podporou, ale i soutěžením, podrazy, pomlouváním té druhé, drbáním ostatních, ale i hodně zásadní spřízněností, láskou, pochopením, podporou a upřímností. Ženské přátelství je vášnivé jako ženy samy. Divoké. Citové. Pláče se v něm i směje. Je spiklenecké a neproniknutelné. Je závazné. Je to víc než vztah mezi mužem a ženou? ptá se Irena Obermannová ve své nové knize. Anka a Xénie se potkaly ve čtrnácti na gymnáziu a hned si padly do oka. Prošly spolu prvními láskami, hledáním životních cest, pocity, že jim patří svět, zažívají i první velká zklamání. Ublíží si. Ztratí se. Rozdělí je oceán. Dokáží k sobě znovu najít cestu? Co všechno musí ztratit a najít , aby se zase našly?... celý text
Přidat komentář
Taková fajn průměrná oddechovka, neurazí, ale ani nenadchne. Co mě bavilo, bylo prostředí a doba. Bavilo mě sledovat, jak to tenkrát fungovalo, jak se lidi chovali, co se dělalo, kupovalo a tak. Bohužel chování postav mi někdy přišlo nepochopitelné a divné. Konec byl taky zvláštní... Nebylo to špatné, ale další knížky od autorky asi číst nebudu.
Je to moje první a bohužel myslím také poslední kniha od autorky.Některé pasáže se mi líbily,ale naopak některé skutečnosti,kterých se "přítelkyně" k sobě dopouštěly se mi vůbec nelíbily.Jsem tolerantní,dokážu odpouštět,ale toto byla pro mne silná káva.Takovou přítelkyni bych nechtěla.
Autorku neznám, čtu její první a taky poslední knížku. Hvězdička za to jak se jí povedlo srovnání Česka a USA.
Nic moc , předčasně dospělí spratkové . téma homosexuality , život v komunismu blablabla. Zvláštní kniha , která vám nic nedá a hned na ní zapomenete .
Ani nevím, co bych napsala - nelíbilo, nebavilo. Proti "sympatické" současné Babičce jsou Přítelkyně hodně jiný příběh (takový celkově dost protivný), mnou dočítaný s pocitem: ať už je tomu všemu konec.
mé první a pravděpodobně poslední setkání s Obermannovou, po knize jsem sáhl na doporučení, že jde o autobiografické vzpomínky na publikování samizdatem v 70. letech, takže jsem čekal více o samizdatu - ale jádro příběhu odpovídá názvu: bohužel nejsem cílový čtenář tohoto typu literatury, mně vyprávění přišlo dost dětinské, idealizované a zápletky nereálné, i když tuším, že román si věrné čtenáře (respektive čtenářky) najde
Chápu to tak, že hlavní postava románu Xenie je autorčino alter ego a příběh je víceméně autobiografický... to hlavní téma tzv. "ženského přátelství" mezi Xenií a Ankou mě moc neoslovilo, ale příběh celé partičky spolužáků z gymnázia Ohradní, jejich další životní osudy a peripetie s vydáváním studentského časopisu Potemník ničivý za doby normalizace mě zaujalo, kniha se mi líbila, i když jde o vyloženě ženskou literaturu, které se většinou vyhýbám.
Štítky knihy
ženy pro ženy česká literatura
Autorovy další knížky
| 2011 |  Tajná kniha |
| 2004 | Deník šílené manželky |
| 2021 |  Babička |
| 2004 | Matky to chtěj taky |
| 2017 | Dobré duše |
Kniha Přítelkyně je v
| Přečtených | 54x |
| Čtenářské výzvě | 7x |
| Knihotéce | 7x |
| Chystám se číst | 25x |
| Chci si koupit | 8x |
Mě se to prostě líbilo, autorka je můj ročník, tak máme podobné vzpomínky.