Příště bez citronu
Lucie Mečířová
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431700/bmid_priste-bez-citronu-9CW-431700.jpg
4
20
20
Nancy je drsná holka z pizzerky v centru Londýna. Chlapi pro ni znamenají jen nezávazný páteční sex. Ale kruté tajemství dělí její život na PŘED a PO. Čeho se bojíte nejvíc? Pro servírku Nancy, která své intimní partie úspěšně mění v průchoďák a plíce v krematorium, to nejsou pohlavní nemoci ani rakovina. Jsou to vzpomínky na událost, která její život rozdělila na PŘED a PO. Myšlenky na něco, po čem už nikdy nemůže být nic jako předtím. A tak se prostřednictvím dálkového studia psychologie snaží najít způsob, jak na minulost jednou provždy zapomenout. Zdá se, že je na dobré cestě, když vtom do jejího života opět vstoupí osoby, které kdysi navždy proměnily její osud… Otevřený psychologický román o lásce i zradě, hledání pravdy i sebe sama a o snaze vyrovnat se s minulostí. Příběh ze skutečného světa, v němž nejsou kluci jenom samé citlivky, co skládají dívkám k nohám květiny a nosí kondomy po peněženkách…... celý text
Přidat komentář
Ze začátku to bylo hodně čtivé a zajímavé, ale postupně mi připadalo, že se to začíná čím dál tím víc tahat a příběh jakoby ztrácel tu jiskru, kterou měl na začátku. Stejně tak to bylo s hlavní postavou Nancy, kterou jsem si po pár stránkách moc oblíbila, ale zhruba v polovině knihy se začala chovat nelogicky a její chování jsem přestala chápat. Zbytek postav byl celkem meh. Další věc, kterou moc oceňuju, ale nakonec mi začala lézt na nervy, jsou psychologické vsuvky na začátku kapitol. Konec mě bohužel taky vcelku zklamal, přišel mi takový uspěchaný a nedokončený.
Kniha mě příjemně překvapila. Zprvu jsem se trochu bála, že v příběhu bude jenom sex, ale nebylo tomu tak. Dostala jsem čtivý psychologický příběh o nesnadném životě hlavní hrdinky, která si prochází jakýmsi traumatem, ale dlouho nevíme jakým. A mě samozřejmě moc zajímalo jak to vše dopadne.
Sledujeme příběh londýnské mladé ženy Nancy, které známosti na jednu noc nečiní problémy. Problémem se naopak jeví cokoli dlouhodobějšího. Čeho se Nancy tolik bojí? Snaží se sama sobě pomoci díky dálkovému studiu psychologie, protože chce přijít na způsob jak zabránit myšlenkám aby se jí nerozutíkaly směrem, na nějž by si tolik přála nemyslet.
Kniha Příště bez citronu je příběhem o lásce, o přátelství, o nenávisti a strachu, ale také boji s démony minulosti. Styl vyprávění je velmi osobitý, nebere si servítky, což mi ke knize sedlo. Téma vyústění příběhu je dosti závažné a myslím, že se s ním autorka vypořádala velmi pěkně!
V rámci mého objevování mladých českých autorů, jsem se dostala i k této knize. Nejdřív jsem nevěděla, jestli se do ní pustit, protože se mi příběh zdál dost těžký na psychiku a nevěděla jsem, jestli mi to sedne. Nakonec jsem si ale řekla, že to zkusím.
Začíst se mi zprvu nedělalo žádný problém. Prvních 100 stran jsem měla přečtených celkem rychle. Děj mi přišel takový chvílemi až moc depresivní, překombinovaný, s občas až přehnaně filozofickými a psychologickými otázkami... ale kupodivu to spolu nějak fungovalo a četlo se to dobře. Střed knihy mi dal zabrat. Nutila jsem se do čtení a trvalo mi, než jsem se tím nějak prokousala. Už jsem měla pocit, že to asi nedočtu, ale pak nastal zvrat! Možná se něco takového dalo čekat, těžko říct, ale mě to v tu chvíli přišlo jako impuls k tomu to nevzdávat a dostala jsem znovu chuť číst dál a dozvědět se celou pravdu o Nancy a její minulosti.
Čtení mi trvalo dost dlouho hlavně kvůli tomu středu. Tam mě hlavní hrdinka vytáčela čím dál víc svým chováním, měla sem chuť ji proplesknout snad na každé stránce a zakřičet ji do tváře: Co to, sakra, děláš za kraviny?! Po tom zvratu, o kterém jsme se zmiňovala, mi ale dost věcí začalo tak nějak dávat smysl i co se týče chování hlavní hrdinky. Je to vlastně ve výsledku celkem dobře promyšlený příběh na to, že je to autorčina prvotina. I to, jak je napsaný, je svým způsobem originální a nepůsobí to zas až tak začátečnicky, jako jiné prvotiny. Má to něco do sebe, i když na zadek jsem si z příběhu zrovna nesedla. Věřím ale, že autorka potenciál má a tato kniha si určitě najde čtenáře, kteří z ní budou nadšeni. Škoda, že v knize bylo tolik chyb a překlepů, ty trochu rušily, ale pokud nejste vysazení na kde jakou chybu a překlep, dá se to přežít. Dneska už jsou ty chyby v knihách bohužel skoro standardem i u knih, co jsou daleko více vidět.
Ze čtení této prakticky absolutně neznámé české knihy jsem měla původně docela strach. O to víc jsem byla mile překvapená, když jsem zjistila, že jsem k tomu neměla nejmenší důvod.
Ano, ta kniha obsahuje opravdu hodně vnitřních monologů hlavní postavy, nicméně v tomto případě to absolutně nebylo na škodu, protože právě díky tomu máme možnost proniknout do myšlení hlavní hrdinky hlouběji a to je přesně to, co vzhledem k tomu, čím si prošla, chcete. Anotace to nezmiňuje a já tu tudíž nechci nic spoilerovat, i když si myslím, že kdyby anotace hlavní téma knihy vyzradila, nalákala by k přečtení mnohem více čtenářů, jelikož právě tohle téma není v literatuře dle mého názoru dostatečně zpracováváno a už vůbec ne v literatuře české. Navíc kniha je v tomto ohledu i sama poněkud předvídatelná, je vidět, že autorka se snažila spíše popsat snahu vyrovnání se s takovou událostí, než že by cílila na takový ten "wow efekt", protože v momentu, kdy je v knize zmíněno, co se hlavní hrdince stalo, je Vám to už stejně dávno jasné.
Líbí se mi, že kniha ale nepojednává pouze o tom, ale také o přátelství, o tom, jak těžké je se svěřit či vyrovnat sám se sebou, ať už se jedná o cokoli. A v neposlední řadě mě potěšil také fakt, že kniha nekončí žádným klišé, kdy se vše jako mávnutím kouzelného proutku vyřeší a všichni žijí šťastně až do smrti. Ne všechno se totiž dá vyřešit tak snadno a rychle, aby se to do této knihy vlezlo, a právě díky tomu kniha působí tak autenticky a realisticky.
Nebude se Vám to ale líbit, pokud Vám vadí vulgarismy, špetka erotických scén a hlavně jazyk, který si nebere servítky. Autorka se nebojí nechávat postavy mluvit narovinu, bez eufemismu, cynicky či sarkasticky, ale vzhledem k tomu, že já mluvím stejně, nemůžu si stěžovat :)
Vytkla bych snad jen skutečně velké množství chyb, člověk má pocit, že čte rukopis, ne hotovou knihu, nicméně to je chyba spíše nakladatelství než samotné autorky a příběhu to nijak zásadně neubližuje :)
Příště bez citronu je příběhem o lásce, přátelství a psychologii, zároveň také o boji s démony minulosti. Závažnost tématu znásilnění je v podstatě na denním pořádku žen i mužů z celého světa - a spousta z nich se o tom stále bojí mluvit, stejně jako Nancy.
Knížka se i navzdory těžkému tématu četla velmi dobře. Tempo vyprávění bylo svižné, ačkoliv občas až moc protkané vnitřními myšlenkami a rozbory hlavní hrdinky, bez kterých bych se osobně obešla. Nancy mě moc nenadchla, i když jsem její chování zcela chápala, a nakonec jí začala i fandit. Zato Lori jsem si zamilovala hned. :)
Líbil se mi nadhled, s jakým byl příběh psán, i humor, který se místy objevil.
Trochu jsem zápasila s milostnými scénami a určitě by chtělo zapracovat na korektuře, i tak se to ale četlo velmi dobře a knížka si rozhodně nezaslouží zapadnout.
Čeští autoři poslední dobou jen překvapují - v tom dobrém slova smyslu. :)
Příště bez citronu.
Zajímavý název ještě zajímavější knihy.
Jsem z románu nadšená, dočetla jsem ho už před nějakou dobou a pořád o něm sem tam musím přemýšlet. Bylo tam tolik psychologických témat, které jsou stále tabu…
Hlavní hrdinka mi byla sympatická, prožívala jsem s ní její stavy a naprosto je chápala. A protože nechci nic vyspoilerovat, přečtěte si knihu taky, ať víte o čem mluvím. Rozhodně nebudete zklamaní, v půlce začnete tušit, co se stalo a budete jen doufat, že se tentokrát mýlíte.
Kniha se mi velice líbila. Hlavní hrdinka byla sympatická a prožívala jsem s ní úplně všechno. Hodně se mi líbil posun, který na ni byl vidět každou chvíli.
Psychologické rozbory byly za mě taky super. Častokrát mně nutily se zamyslet jak nad sebou, tak nad různými tématy obecně.
Upřímně nemám knize co vytknout. Štvaly mě akorát věci, které mě štvát měly, s knihou jsem tedy velice spokojená.
Nejsem žádný velký čtenář a knížku jsem dostala darem a jinak bych se k ní bohužel díky tomu, že není skoro nikde vidět (což je škoda) ani nedostala. Už po prvních stránkách jsem však byla mile překvapená, mám ráda, když má kniha přidanou hodnotu, což byly v tomto případě psychologické úvahy. Vyzdvihnout musím také dobře napsané lechtivé scény. Za mě rozhodně ano.
Psychologický román od české autorky, kterou bych nebýt ní mezi všemi ostatními přehlédla. A to by byla škoda... Autorky styl psaní je čtivý a taky bych to nazvala ' jak vám pusa narostla' a to mám moc ráda – tu osobitost, kterou se každá kniha liší.
.
Už od prvních stran jsem si oblíbila hlavní hrdinku. Je svá. A není dokonalá. Už od začátku jsem si dokázala představit, že takových Nancy chodí po světě víc a kdo mě už nějakou dobu sleduje, miluju když je postava reálně uvěřitelná. Její sarkastické poznámky nebo cynické myšlenky mě vždycky donutily k úsměvu. Naopak její život byl smutný a plný zklamání, nad kterým jsem jen smutně vzdychala.
.
Moc se mi líbilo, jak autorka zakomponovala do života i do celkového vyprávění Nancy psychologii. A hezké myšlenky ohledně lidského vnímání, myšlení, rodiny, lásky a fungování a dalších věcí jsem si ráda označila, abych se k nim po čase vrátila. Vlastně mě kniha příjemně překvapila ve všech ohledech. Byla čtivá, zajímavá a já chtěla pořád číst dál a chtít vědět, jestli se Nancy dokáže spravit a nakonec zvládne zapomenout a nebo se smířit s minulostí.
New Adult mám ráda a psychologii ve smyslu duševních monologů a úvah taky, kniha se četla skoro sama, postavy byly pěkně vybarvené, stále se něco dělo. Podle mě romantická NA jak má být :-)
Míň psychologizujících rozborů a sympatičtější hlavní hrdinku a bylo by to docela fajn čtení :-)
Knížka útlá, děj svižný, četla se velmi dobře a ačkoli jsem tajemství, které poznamenalo hlavní hrdinku, tušila, stejně pro mě byl závěr překvapením. Přes závažnost tématu, fajn oddechovka na odpoledne.
Příště bez citronu
O této knize jsem slyšela dost chvály, tak jsem byla ráda, když se mi dostala do rukou. Ze začátku mě příběh bavil, Nancy mi připadala jako normální holka, která se snaží vypořádat s traumatem po svém. Takže jsem její chování a pocity svým způsobem chápala. Zhruba v polovině se ale plynulost děje nějak "zasekla" a já se musela nutit k tomu, abych knížku dočetla. Za mě hodně sexu a ty psychologické vsuvky mně připadaly nějak nešikovně naroubované, jako opsané z učebnice. Vzhledem k tomu, že se jedná o prvotinu autorky, třeba se ještě na české literární scéně, kde máme poměrně hodně dobrých spisovatelek, prosadí a takzvaně se vypíše. Kniha měla opravdu špatné korektury, já si toho moc nevšímám, ale tady bylo chyb v textu opravdu jako máku.