Přístav

Přístav https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524869/bmid_pristav-65330429d332d.jpg 4 19 3

Třicátnice Klára se rozhodne, že musí se svým jednotvárným životem něco udělat. Chce se vymanit ze zajetých kolejí vyznačených zastávkami „studium – práce – nájem“ a konečně začít se psaním. A tak se sbalí a odstěhuje se do ciziny, do přístavního města. Zabydlí se v ulici, která má lepší časy dávno za sebou. Na chodníku posedávají vyžilé prostitutky a střetává se tu zašlý svět s chutí bezhlavě bořit a modernizovat. Klára chtěla hledat samu sebe, ale nakonec objevuje hlavně tohle zvláštně přitažlivé místo a jeho obyvatele, jako jsou Pán nebo Zaseklá. Jako Východoevropanka však nedokáže situaci místních zcela porozumět. Co na první pohled vypadá jako příběh o hledání vlastní identity, se posléze mění v aktuální román tematizující gentrifikaci, migraci, masovou turistiku nebo stereotypy spojené s tím, co by žena měla nebo neměla dělat.... celý text

Přidat komentář

Lily101
26.02.2024 3 z 5

Zvláštní kniha, která má cca tři “citáty, které stojí za to a je mnohovrstevnatá. Současně s ohledem na počet stran se nepřečte úplně za jedno odpoledne, tedy pokud si na knihu neuděláte opravdu čas.

cornetka
23.01.2024 3 z 5

Je to taková zvláštní kniha, ve které se seznamujeme s životem v Přístavu a taky s Klárou, která se tak nějak plácá v životě. Kromě Kláry moc lidí nemá konkrétní jméno, ale jen takové neutrální (Pan, Spolubydlící, Ledničkář). Mě postava Kláry moc nesedla a celkově mě příliš kniha neoslovila. Možná jen ale nedokážu pochopit život v Přístavu.


los
13.11.2023 3 z 5

téma gentrifikace je v české literatuře zatím ojedinělé, Rejžková se jej zhostila zaujatě a představuje ho v souladu se současnými názorovými trendy jako výrazně negativní jev, možná by trochu relativizace a nazírání problému komplexněji, v širších souvislostech neškodilo... tradiční zákoutí starých městských čtvrtí až ghett, kde polovinu roku tráví minority na chodníku, squoty, lidová tržiště, bazary, šňůry se zapraným prádlem natažené přes balkony, bláto, oprýskané omítky a všude ušmudlané děti a podvraťáci... má to své kouzlo, ale...

současně se hlavní aktérka příběhu snaží nalézt smysl života a vymanit se z přetrvávajících stereotypů o budování stabilního rodinného zázemí a prestižní kariéry... nezdá se mi, že by se jí to ale únikem do cizí země podařilo, soužití s obyvateli "přístavu" ji jistě naplňuje (snaha pomoci slabším), zároveň ale přináší i rozčarování z nejistoty (bydlení, bezpečnost, nespolehlivost a přelétavost milenců...)

románový příběh tak nějak vyšumí do prázdna, stejně jako postupně mizí původní obyvatelé, obchodníci, trhovci a kurvičky z přístavní čtvrti