Neřesti mé krve
Maureen Jennings
Případy detektiva Murdocha série
< 6. díl
Ve svých čtyřiceti letech byl Reverend Charles Howard stále velmi impozantní muž. Ženatý presbyteriánský kněz působil na sklonku 19. století ve východní části Toronta a získal si velkou oblibu mezi svými farníky, zejména u žen, a zvláště pak u slečny Sarah Dignamové. Jako vážený člen místní komunity se Charles Howard pravidelně setkával s chudinou a posuzoval jednotlivé žádosti o přijetí do chudobince. Avšak jednoho dne je Charles Howard nalezen mrtev, zabit a brutálně zbit někým, koho si pozval do své kanceláře na faře. A tím, kdo najde jeho zohavenou mrtvolu, je slečna Dignamová. Jeho hodinky a boty jsou pryč. Jde snad o pomstu nějakého žebráka, kterého reverend odmítl? Detektiv Murdoch pochybuje o tom, že viníkem je nějaký tulák či pobuda. Ale aby dokázal (či vyvrátil) toto tušení, musí vstoupit do Dickensova světa chudobinců a bídy. Do světa těch, kteří už neměli kam jít, a proto zaklepali na dveře reverenda Howarda...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2012 , JotaOriginální název:
Vices of my Blood , 2010
více info...
Přidat komentář
Čte se jedním dechem, ale kapku archaické a předvídatelné.
PLS: podrobný a zajímavý popis prostředí
NEG: jistá naivita
[032/12] Příběh jednoho kanadského detektiva pokračuje. Vedlejší postavy odcházejí stejně jako přicházejí a k mému velkému potěšení se některé dokonce vrací z dějového archívu. A právě za to v tomto dílu děkuji. Za návrat jedné z postav, na kterou jsem se celou dobu těšila asi nejvíce.
Samotný příběh je opět dobře zpracovaný. Lehká detektivka na mírné zapaření šedých buněk mozkových. Trochu jsem se obávala, že autorka až příliš zabředla do zajetých kolejí dvou případů, problematických domácností a klasických zápletek, ale tentokrát nás vzala na úplné dno historické Kanady, za což děkuji. Sice bych konečně uvítala i nějakou vyšší hru, kdy může Murdochovi po každém kroku pod podrážkou zakřupat tenká vrstvička, která ho nese jen s vypětím všech sil nad propastí kariérního konce, ale ani prostředí bezdomovců, žebráků a tuláků není od věci. Zase se rozšířil plánek z části fiktivního Toronta, naše představy byly okořeněny o další sféru a Murdoch si udělal další známé, které by mohla autorka využít pro příští příběhy.
Na Maureen se mi nejvíce líbí dobové detaily. I když se nevrhá do monumentálních dobových extrémů a nepopisuje každou malůvku na nočníku, obraz tehdejší doby je lehce představitelný a nenáročný. Člověk odbourá svou mysl a ponoří se do špíny a pachu síry, což není před spaním pro zajímavé sny úplně od věci. Text se čte stále dobře a hezky to utíká a vůbec bych se nebránila hutnějšímu příběhu. Na druhou stranu je psychologie postav stále slabší a povrchní a i když Murdoch má za sebou již 6 svazků, stále je mu jen těžko vidět do hlavy. Ovšem, takový je autorčin styl a ten se nejspíše hned tak nezmění. Co od ní ale doceňuji jsou poznámky k historickým faktům, které nějakým způsobem pozměnila. Docela by mě zajímalo, jak na vlastní oči vypadá čelní stěna bývalého chudobince.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány vydírání bezdomovci chudoba, bída podvodníci zločiny Kanada
Autorovy další knížky
| 2010 |  Vražda v zapadlé uličce |
| 2010 |  Dračí kniha |
| 2011 | Dítě noci |
| 2010 | Konstáblova smrt |
| 2011 | Odvažte psy |
Nevím, proč jsem se tak dlouho vyhýbala tomuto poslednímu dílu, líbil se mi asi nejvíc z celé série. Přestože jsem odhadla, kdo je vrah, průběh vyšetřování mě bavil.
Popis prostředí, ve kterém žili nejchudší obyvatelé Toronta byl výborný, i když ne zrovna optimistický. A nejzajímavější byla část, kde autorka popisuje, jak to fungovalo v azylovém domě, já osobně bych tam nechtěla být ani jednu noc.