Dům v Bretani
Marta Davouze
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/174210/dum-v-bretani-174210.jpg
3
418
118
Příhody z bretaňského domova série
1. díl >
Žena, která po padesátce najde lásku, o níž snila od mládí, přestěhuje se do vzdáleného místa na severozápadním okraji Francie a provdá se za muže diametrálně odlišného od toho, s nímž prožila téměř čtyřicet let. Není to román, ale humorně laděné příběhy autorky, která je navzdory cize znějícímu příjmení rodilá Češka s hlubokými kořeny v bývalé vlasti. Dlouhá léta působila jako jedna z význačných osobností v pražské kulturní sféře, byla redaktorkou, publicistkou, ředitelkou Centra Franze Kafky a organizátorkou debatních společností, vytvořila zázemí dvěma synům a jednomu příliš dokonalému manželovi… Nyní už více než deset let šťastně žije ve starobylé usedlosti na bretaňském pobřeží, založila tu uměleckou nadaci, cestuje a díky svým zkušenostem a znalostem dokáže čtenářům nejen vtipně poodhalit zajímavosti ze svého nového domova, ale s potřebným odstupem a nadhledem též zhodnotit i české prostředí, s nímž je v každodenním kontaktu.... celý text
Přidat komentář
Já jsem se pobavila. Už od začátku jsem knihu brala jako lehké počtení na léto.
Pražská panička a francouzský námořník, to zní přímo skvěle. Nejlépe je odstěhovat se někam, kam byste to v životě neplánovali. Čeká vás spousta všedních i nevšedních zážitků, poznáte lidi, krásy života a zjistíte, že jste do té doby žili nějak divně.
Kniha se mi líbila více než Loď v Bretani. Zřejmě tím, že se v kapitolách nejedná o zdlouhavé vyprávění.
Jazyk paní Davouze je mi příjemný. Hezká oddychovka se zamyšlením. A také inspirující.
Kniha má doslov, který měl být úvodem. Pak bych totiž více jak půl knihy nestrávila hloubáním nad tím, zda se jedná o nepovedený román ve stylu Betty McDonnaldové nebo o pokus o vyprávění ve stylu série Merde! nebo co že to vlastně má být.
Také jsem si měla ještě před čtením zjistit něco o autorce. Jenže kdybych vzala doslov jako úvod a věděla, kým byla Marta Davouze, zřejmě bych po knize vůbec nesáhla. A říkám si, že bych rozhodně o nic nepřišla. Ničím mě to neobohatilo.
Příjemná oddychovka, na které mě nejvíc bavily popisy rekonstrukce domu, plánování, budování, dekorování a samozřejmě i interakce s novým prostředím, jazykem a lidmi. Občas mi přišla autorka trochu moc drzá nebo přehnaně kritická. Ale není to žádná vysoká literatura. Čteno na dovolené ve Francii pro dokreslení atmosféry.
Dům v Bretani si autorka renovuje a krášlí, z obdivu tvoří zhmotněný sen, o probuzení zašlého prastarého stavení z bývalých časů do nových pro okouzlení prostředím, ve kterém vzpomínky na "pražský salon" se znovu zhmotňují, a přírodou, do které zásah nastolil změnu, ale venkovskou pohodu zdůraznil, což se po letech opravdu k obdivu všech přátelských návštev zdařilo.
Po přečtení životopisu, objevuji osobnost, a její chuť do změny, vlastně prvním usazením své duše v cizí krajině, jako s pozvánkou "zde ti bude blaze", a stalo se.
Coby fejetonistky, jsou jejich zahraniční výlety výpravné natolik, že už vím, kde co se vaří, kde to nechutná, kde se raději nedívat, kam snad ani nejezdit, nač jsou hrdí, čím neurazit, kde je to pozlátko, kde je krásně, ale zima, nechutná mi, dozrát k tomu, že doma (tam, kde se tak cítíte), je doma.
M.D. ve svém domově v Bretani věnovala svým přátelům životní okamžiky, které jsou zachyceny v malířských obrazech a ve vzpomínkách. Byla duší česko- francouzského salónu ve svém domě v Bretani.
Audiokniha o touze a vůli.
Nejdřív jsem čekala takové Merde! počesku. Nakonec z toho nakonec je kniha plná zamyšlení nad životem, spojená příhodami z rekonstrukce domu, cest po Evropě a domů do Prahy. Je to milé, úsměvné a totálně oddychové. Ano, z Bretaně tam zas až tolik nenajdete ale i tak na konci máte chuť Martě zavolat a objednat se na návštěvu. Škoda, že už to není možné. A těm co buď váhají a nebo se nedostali přes 10 stránku poradím, aby si přečetli jako první doslov na konci knihy. Možná tak celou knížku snáze pochopí a budou k ní i tak přistupovat.
Přiznám se trošku mě překvapilo hodnocení od ostatních - zde přítomných. Ano uznávám, žádné světoborné dílo to opravdu není. Není to komplikované a ani jako román bych to nezařadila. Spíš jak už tady někdo psal - soubor krátkých povídek.
Sama autorka to v doslovu i přiznává - že to je spíše milé čtení do vlaku.
Mě se knížka četla dobře, žádné problémy s dočtením jsem neměla. Krátké milé příběhy - na cestu do práce metrem dobré.
Nemůžu přijít na to, proč mě tahle knížka nezaujala a nebavila... Ale je to tak a soudě dle předchozích komentářů nejsem sama... Druhý díl kamarádce s díky vracím a číst nechci. Ani první jsem nedočetla. Chtěla jsem knížce dát šanci, že třeba..., ale ani ne v půlce jsem to vzdala.
Prijemna, obcas vtipna, oddychovka. Takovy ten spotrebni material, prectu, zasmeji se a za par dni nevim, o cem kniha byla. Trosku mi prekazely nesympatie vuci autorce/hlavni hrdince.
Anotace knížky je zavádějící. Očekávala jsem podle ní román, ale jedná se o soubor autobiografických povídek, kterými jednotlivé kapitoly jsou. Řekla bych skoro umělecký "blog".
Když se běžný čtenář oprostí od projevů snobismu a vlivem toho od autorčina odtržení od běžné reality (a přestane té ženě závidět, že si jen tak koupí veterána, jezdí několikrát ročně na poznávačky do zahraničí, kam se my dostaneme 1-2x za život a má 800 let starou "chalupu" ve Francii), musí pochválit jazykovou vytříbenost, širokou slovní zásobu, kvalitní stylistiku. I to, že povídky mají hlavu a patu a končí pointou jako fejetony. Obálka je moc krásná.
Čtení mě bavilo, přečetla jsem za dva dny, ač mě samozřejmě také iritovalo všeobecné prezentování její zazobanosti. Nehodnotím však osobnost Marty Davouze, ale knihu. Řadím si ji do čtenářské výzvy do knihy, která má lichý počet stran, protože číslovaných je 211!
Plně souhlasím s předchozím komentářem. Musela jsem se přemáhat, abych knížku vůbec dočetla. Těšila jsem se na Bretaň, na její atmosféru, přírodu, moře... ale o Bretani se autorka zmínila někde krátce kolem str. 178. A ten snobismus mně vadil, věty typu: "Byla jsem již v mnoha drahých hotelech, je to vždycky snobárna, ale člověk se stím smíří, pokud služby odpovídají své kategorii a pokud tu najde za své peníze skutečný klid a pohodlí." (str. 107) se mi opravdu příčily. S čím se jako autorka smíří? Se snobárnou? ...Tak proč jezdí do drahých hotelů? Aby se s tím smířila?
Bohužel snobské, negativní, sebestředné dílo, které jednak nudí a ukazuje českou povahu v jejím horším světle. Autorka kritizuje nedobré autory, se kterými se v životě sešla a sama vyprodukuje dílko, které nemá žádnou kostru, příběh, humor. Prostě nic.
Neumím anglicky ani francouzsky, čímž pro mne některé pasáže ztrácely smysl. Zaujaly mě ale barvité popisy Bretaně a jejích svérázných obyvatel.
Milé, průměrné a nenáročné povídání o životě ve Francii. Kniha neurazí, nenadchne. Taková příjemná oddechovka mezi thrillery.
Pro mne příjemná oddychovka. Každý nějak žije a tady jsme nakoupili k paní Martě do Bretaně. Úsměvné a vtipné.
Cetla jsem Vypadni z meho zivota a tak jsem byla docela zvedava. Krasne podani Daniely Kolarove v audioknize, presne vystihla ton cteni teto knihy - zena, ktera je stale plna zivota, akcni a sarkasticka. Seznameni v Bretani zmeni totalne zivot damy. Stesti musi jit clovek naproti, knizka je pozitivne naladena. No a k tomu informace o Bretani a vtipne liceni povahy jejich obyvatel. Rozhodne se povedla. Pokracovani je o neco slabsi, ale i tak pohladi po dusi, ma totiz vetsi moralni podtext a jsou v nem i stinne stranky zivota starnouci zeny.
Kniha mě velmi zklamala. Čekala jsem odpočinkové dílko plné humoru, ale očekávání se nepotvrdilo. Až na pár zajímavých pasáží o Bretani a o místech, které autorka navštívila, to byla naprostá ztráta času.
Jako Mrejča audio před usnutím :)
Neumím být tak vtipná jako andrii24, ani nemohu tolika hvězdami, (v porovnání s kupříkladu Chantal Poulain, kterou jsem poslouchala nedávno), obdarovat tuto zvláštní ženu. Daniela Kolářová se snažila seč mohla, svým hlasem a profesionalitou povýšit dílko o centimetr, dva výš.
Sem tam vtipnou pasáž jsem zaregistrovala zpočátku. . . .no nemám až tak času, ztrácet ho s touto ženou. Pro mne velice zvláštní přístup k životu.
Štítky knihy
Francie umělci cestování autobiografické prvky Bretaň senioři
Autorovy další knížky
| 2016 |  Loď v Bretani |
| 2013 | Dům v Bretani |
| 2015 | Vypadni z mýho života! |
| 2017 |  Celej Franz! |
| 2014 | Zrcadlení |
Kniha Dům v Bretani je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 601x |
| Čtenářské výzvě | 70x |
| Doporučených | 21x |
| Knihotéce | 136x |
| Chystám se číst | 98x |
| Chci si koupit | 18x |
| dalších seznamech | 6x |
Čekala jsem něco ve stylu Mayleho Rok v Provence, ale narazila jsem spíš na blogový deník. Postřehy ze života a z cestování. Lehké letní čtení. Stačí přečíst jednou.