Příběh služebnice
Margaret Atwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537852/bmid_pribeh-sluzebnice-663767f4b140d.jpg
4
2811
2811
Příběh služebnice / Príbeh služobníčky série
1. díl >
Dystopická vize ukazuje blízkou budoucnost na půdě dnešních Spojených států amerických, které se proměnily v republiku Gileád a vlády se chopil klerofašistický režim, jenž militantně volá po návratu k tradičním hodnotám. Země se potýká s ekologickými katastrofami a ztrátou lidské plodnosti, takže ženy, které ještě mohou mít děti, jsou jako „služebnice“ nuceny k sexuálnímu otroctví v rodinách velitelů, aby s nimi zplodily potomky místo neplodných chotí. Jednou z nich je i vypravěčka, která musí obezřetně manévrovat mezi Veliteli, jejich krutými Manželkami, hospodyněmi Martami i ostatními Služebnicemi – protože kdokoli z nich může být špionem Gileádu. Podle románu vznikl v roce 2017 úspěšný a oceňovaný televizní seriál s Elisabeth Moss, Josephem Fiennesem či Alexis Bledel v hlavních rolích. Připravuje se i jeho druhá řada, která už bude příběhem pouze inspirována. V roce 1990 byl natočen také stejnojmenný celovečerní film v režii Volkera Schlöndorffa (Plechový bubínek), v němž si zahrály např. Natasha Richardson či Faye Dunaway a scénář k němu napsal známý anglický dramatik Harold Pinter. Nahrávka obsahuje bonusovou kapitolu, napsanou autorkou POUZE pro audio verzi (v knize ji tedy nenajdete). Margaret Atwoodová (* 1939) Kanadská spisovatelka, básnířka, literární kritička, a feministická a sociální aktivistka je jednou z nejvíce ceněných autorek beletrie současné doby; za její literární dílo se jí dostalo mezinárodního uznání. Mezi lety 1984 až 1986 byla prezidentkou PEN klubu. Studovala na University of Toronto a později také na Harvard University. Vyučovala na University of British Columbia (v roce 1965), Sir George Williams University in Montreal (1967–1968), University of Alberta (1969–1979), York University (1971–1972) a New York University. Za román Příběh služebnice (BB art, 2008) získala vůbec první ocenění Arthur C. Clarke Award za nejlepší vědeckofantastický román, podle kterého byl v roce 2017 natočený úspěšný televizní seriál s herečkou Elisabeth Moss (seriály Mad Men, Top of the Lake) v hlavní roli. Česky vyšlo množství jejích próz jako Ublížení na těle (Odeon, 1989), Muzeum zkamenělin (Odeon, 2002), Přežívá nejsmutnější (Mladá Fronta, 2005), Z hlubin (NLN, 2006), Penelopiáda (Argo, 2007), Pýthie (Mladá Fronta, 2009), a povídkových sbírek Modrovousovo vejce (Volvox Globator, 2002), Hra na vraha (BB art, 2004), Dobré kosti (BB art, 2005) i dalších. Zuzana Kajnarová (* 1982) Už během studia na gymnáziu navštěvovala Herecké studio Mileny Asmanové a spolupracovala s činohrou Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě. Poté studovala na pražské DAMU – ve třetím ročníku začala hostovat v Divadle ABC a do Městských divadel pražských také později nastoupila do stálého angažmá. Do povědomí filmových diváků se dostala díky roli služebné Dorotky v úspěšné pohádce Anděl Páně (2005). Pravidelně se objevuje v televizních seriálech, např. Redakce, Místo v životě, Proč bychom se netopili, Přešlapy, Vyprávěj, Labyrint či Specialisté. Martin Myšička (* 1970) Vystudoval činoherní herectví na pražské DAMU a Matematicko-fyzikální fakultu v oboru subnukleární fyziky. Ještě během studií hrál např. v Národním divadle nebo ve Studiu Ypsilon. V roce 1994 získal Cenu Alfréda Radoka jako talent roku za roli Knížete Myškina v dramatu Idiot. Od roku 1997 je ve stálém angažmá v Dejvickém divadle, od roku 2017 zde působí jako umělecký šéf. Jeho režijním debutem byla inscenace hry Joea Penhalla Krajina se zbraní. Filmoví a televizní diváci jej znají např. ze snímků Šeptej (1996), Jedna ruka netleská (2003), Karamazovi (2008), Protektor (2009), Občanský průkaz (2010), Rozkoš (2013), Díra u Hanušovic (2014), Ztraceni v Mnichově (2015), Zločin v Polné (2016) nebo ze seriálů Čtvrtá hvězda (2014), Vraždy v kruhu (2015), Pět mrtvých psů (2016), V. I. P. vraždy (2016), Já, Mattoni (2016), Kosmo (2016), Bohéma (2017) a dalších.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2018
,
OneHotBook
Originální název:
The Handmaid's Tale , 1985
více info...
Přidat komentář
Viděla jsem seriál a proto jsem chtěla vědět jako se to liší od knih. Upřímně zase se tolik neliší, ačkoliv nějaké rozdíly tu jsou. Já z ní měla směsici pocitů od úžasu až po odpor. Čtenář se zhrozí, zamyslí se a děkuje kde vlastně žije.
Bohužel mě ta knížka nezaujala, jak jsme čekala. Možná styl vyprávění a možná se tolik nelišila od seriálového zpracování místy? Nevím něco jsem v tom textu nezvládla. Mrzí mě to, ale bohužel nemohu hodnotit pozitivně. Nechci dávat hodnocení knihy jsem nedočetla a tak nemám komplexní obrázek ale za mě nedoporučuji :)
80%
Výborně vymyšlené a chvílemi dost otřesné. Jedná se o knížku, která mi určitě utkví v paměti. Děsná představa blízké budoucnosti v totalitním režimu. Jinak se přikláním k dalším pozitivním hodnocením tady.
Doporučuji!
Velice zajímavá kniha která se velmi složitě hodnotí nic méně mě velice překvapilo jak je seriál věrný předloze. Složité pro mě byly mírně popisné situace, které jsou vzhledem ke kontextu pochopitelné ne však až tak moc záživné proto dávám jen 4 hvězdy z 5.
Zvláštní, nepředstavitelné, místy jsem měla husinu, podoba 1984, zkusím kouknout na filmové zpracování.
Já mám hrozně rozporuplné pocity. Jsem hrozně zmatená, smutná, šokovaná, znechucená. Je to strašidelná představa.
Po přečtení příběhu, který je velmi pochmurný, se dočkáme výletu do budoucnosti, kde je celá doba, v které se příběh odehrává, podrobena bádání historiků. Zde bych se chtěl zmínil o důležitosti interpretace dějin. Náhle cítíme velký odstup a to, co jsme se služebnicí intenzívně prožívali, se stává akademickým zájmem vědců. Vždycky mě lákaly představy života v různých obdobích dějin. Ovšem různou interpretaci dějin jsme prožili a dodnes prožíváme všichni. Byli to komunisté, jejichž výklad dějin měl být správný a dnes je úplně jiný. Naši rodiče zažili nacistický výklad dějin a nyní je to na západě neomarxistický trend a na východě Putinův výklad dějin ospravedlňující jeho válku. Je to však pouze příběh jednoho člověka, který byl zotročen, a který nám ukáže, co můžeme zažít na vlastní kůži. A zač je toho loket. Stačí se večer podívat na zpravodajství. Tento příběh nám však dává naději, že sebevětší zlo musí jednou skončit.
Skvělá, nadčasová kniha. Vnitřní monolog hlavní hrdinky výborně vykresluje tu podstatu hrůz Gileádu. Předmluva autorky je určitě důležitou částí knihy - Změna dokáže nastat rychlostí blesku. Na pocit, že tohle se u nás nemůže stát, nelze spoléhat : kdekoli se může stát cokoli, nastanou-li příhodné okolnosti ... Myslím, že by toto měl číst každý. Už se těším na druhý díl. Vřele doporučuji.
Hodně mě to bavilo. Nedá se říct, že by tam byl zvrat za zvratem, spíš to pomalu plyne.
Měl jsem pocit že, stojím vedle hlavní postavy, a že se mi to taky děje.
Ta část s hotelem mi byla dost nepříjemná, pořád jsem si říkal, že to přece takhle nemůže být.
Musím říct, že mě překvapilo, jak “stará ta kniha vlastně je. Tím, že seriál je z roku 2017, tak jsem čekala, že se bude jednat o novou knihu. Margaret Atwoodová ale knihu napsala a vydala již v roce 1985. Seriál je navíc věrná kopie knihy, nebylo tam nic navíc, co by do seriálu nedali. Což me zrovna potěšilo. Jen změnili pár detailů, hlavně co se stáří některých postav týká.
Nicméně musím i tak říct, že seriál je daleko lepší. Co mi dost zkazilo dojem z knihy je, jak moc si June stěžovala, já to chápu, to co zažívala a zažila bylo příšerný, ale stěžuje si v té knize tolik až je to otravné. Navíc neustále ve svém vyprávění z ničeho nic přeskakovala do minulosti a stával se z toho zmatek. Takže ano, kniha má se lepší, ale i horší momenty. Seriál je o dost lepší, ale ráda bych si v budoucnu přečetla i druhý díl - zajímá mě, jak to autorka zakončila.
Čteno až po shlédnutí seriálu. Kniha je v podstatě předlohou první série seriálu, v různých detailech je kniha dost odlišná od seriálu. Nemohu říct, že by jedno či druhé bylo lepší, spíše se v mnohém navzájem doplňuje, líbí se mi oboje. Kniha je vzhledem k době svého vzniku "mírnější" v otázkách práv žen, etnických, sexuálních a jiných menšin, což je ovšem pochopitelné. Zároveň je ale dnes doba, kdy by mohl nějaký Gileád klidně vzniknout , takže je celý příběh dnes uvěřitelnější, než v době svého vzniku, jak sama autorka v předmluvě uvádí. Hned se chystám číst pokračování Svědectví a jsem zvědav, jaké bude, protože od původní knihy ho dělí třicet pět let.
Málokdy se stane, že seriál je lepší než kniha, ale tady je to bohužel tak. Kniha mě zklamala svou rozvláčností, neustálým přeskakováním z jedné časové roviny do druhé, zdlouhavým popisem, irelevantními vzpomínkami a rušilo mě i neoznačení přímé řeči. Autorka vytvořila do detailu promyšlený, dystopický svět, což nebylo nic lehkého, proto mě mrzí i neukončení příběhu. Proč si má všechno domýšlet čtenář?
Knihu jsem si vybrala v rámci Čtenářské výzvy jakožto knihu od držitele Ceny Franze Kafky, a rozhodla jsem se přečíst si ji v originále. A bylo to náročné čtení. Samozřejmě extrémně oceňuji svět, který autorka vytvořila, tak dokonale propracovaný a promyšlený, pamatuji si, jak jsem byla paf, když jsem o něm slyšela úplně poprvé ve stejnojmenném seriálu. Právě srovnávání knihy se seriálem však samotné knize v mém případě neudělalo dobrou službu. Ač většinou upřednostňuji knihu, v tomto případě kniha ani zdaleka nedosahuje kvalit seriálu s brilantní Elisabeth Moss a kinematograficky dokonalými záběry. Dlouhé popisy okolí zpomalovaly děj, slovní zásoba pro mě byla extrémně náročná a samotné myšlenky Offred byly zajímavé, leč v porovnání s detailními záběry na obličej Elisabeth Moss a jejím geniálním sarkastickým monologem přece jen něco postrádaly. Beru to ale tak, že bez této knihy by Gilead a celý jeho zvrácený systém nikdy nevzniknul, a nemohl by tak být natočen perfektní seriál, který přinesl obrovskou naléhavost, strach, širokou plejádu emocí a souznění s hlavními hrdiny. Tak jako tak Gilead chápejme jako varování nad tím, co vše se může stát a kam to za žádnou cenu nemůžeme nechat zajít.
Miluji seriál Příběh služebnice a tak jsem knize nemohla odolat. Musela jsem neustále přemýšlet nad tím, jak snadno se můžeme všichni nechat nalákat do pasti, jak snadno se dá nad obyčejnými lidmi nenápadně utahovat smyčka. Když jsem četla, co se služebnici honí hlavou, říkala jsem si, co by se asi honilo hlavou mě, kdybych byla tolik omezena na svobodě. Čeho bych si všímala? Jak významné by pro mě najednou byly drobnosti, které teď s naprostou samozřejmostí přehlížím? I když byla kniha psaná takovým zvláštním stylem, líbila se mi. Jen konec příběhu... Jasně, někdo má rád tak otevřený konec, protože může povolit uzdu své fantazii. Ale já jsem děsně zvědavá a chci všechno vědět. :D
Knihu jsem četla již před lety, nyní jsem si ji připomněla formou audioknihy. A musím říct, že se mi příběh líbil o dost víc než při prvním setkání. Oceňuji, že autorka vytvořila velice zajímavý svět, který reálně není tak odlišný od možné skutečnosti.
(SPOILER) Kde jen začít. Autorka si s příběhem vyhrála opravdu bravurně. Ačkoli toto téma není zrovna mým šálkem kávy, zajímalo mě, jak to s "Fredovou" nakonec dopadne. Příběh je čtivý, neuspěchaný. Postavy i místa jsou velice dobře popsané, což nám dává jistý pocit poznání. Samozřejmě bych mohla říct, že se tento příběh někdy v budoucnosti může stát svým způsobem skutečností. Co mě ale velice frustruje, je nedokončený příběh June. Jak dopadla? Podařilo se jí utéct? Našla Luka? Získala zpět svou dceru? Porodila dítě, které čekala s Nickem? Našli ji? Odvlekli ji zpět? Pověsili? Toto jsou otázky, které si po přečtení kladu a na které bych ráda znala odpověď. Takto nedokončený příběh je pro mě jako kudla do zad od spisovatelky. Proto nemohu dát plný počet hvězd ve svém hodnocení.
Velké očekávání a trochu zklamani. Zbytečně rozvleklé a moc se mi nelíbil konec.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie ženy kanadská literatura feminismus náboženský fanatismus patriarchát zfilmováno – TV seriál kasty, kastovní systém teokracie
Autorovy další knížky
| 2008 |  Příběh služebnice |
| 2018 |  Alias Grace |
| 2020 | Svědectví |
| 2001 | Slepý vrah |
| 2005 | Přežívá nejsmutnější |
Velmi znepokojující příběh. Je to samozřejmě fikce, dystopie, smyšlená totalitní společnost... ale díváme-li se na ní optikou současných, opravdu aktuálních celosvětových problémů... Nikdo nemůžeme s jistotou tvrdit, že v našem světě se takové věci stát nemohou. Nastanou-li podmínky, může se kdekoliv dít cokoliv. A to je děsivé.
Na seriál se neplánuji podívat, ale určitě si hned přečtu druhý díl.