Přežitá smrt
Olga Scheinpflugová
Dějově bohatý a námětově originální román vypráví o dobrodružném životě mladého člověka, jenž prožil třicet let svého života v přesvědčení, že zemře.
Přidat komentář
Kniha je psána velice svébytným stylem a krásným jazykem, ale její námět by dle mého stačil na povídku. Nápad je to zajímavý, ale v průběhu čtení mi připadalo, že románový rozsah netáhne... Také mi chybělo trochu jasnější rozuzlení.
Román mě hodně překvapil. V pozitivním smyslu. Ne že bych paní Scheipflugovou nějak podceňovala, co je schopná napsat, to spíše naopak. Na to, že má ten román jen kolem 300 stran, tak tam bylo tolik dějových zvratů, že by to vydalo i na více knih. :) Pěkná úvaha o tom, jak se lidé chovají, tváří v tvář "osudu"...nebo smrti?
Na tento román mám moc pěkné vzpomínky. Přes mé mládí na mě tehdy udělal velký dojem, protože si knihu i obálku dodnes pamatuji. Snad ji zase potkám, určitě si ji s odstupem času znovu vychutnám a objevím mnoho nových věcí.
Musím jen naprosto souhlasit s komentářem jaroiva. Kniha čtenáři připomíná, že se nemá poddávat "osudu" že má mnoho ve svých rukách. Také to že život který se snažíme jen si užít, má jen malou hodnotu. A pak může být velmi těžké svému životu nějaký smysl dát.
Četla jsem to už dávno, ale pořád si pamatuju. Je to jedna z knih, která hodně ovlivnila můj náhled na svět. Otázka "co byste dělali, kdybyste měli jen, řekněme, půl roku života", mě čas od času napadne a vždy si vzpomenu na tuto knížku.
Štítky knihy
věštění budoucnost osudy lidí psychologické příběhy české romány
Autorovy další knížky
| 1969 |  Český román |
| 1994 | Byla jsem na světě |
| 1970 | Přežitá smrt |
| 1972 |  Karanténa |
| 1962 | Bílé dveře |
Kdysi jsem prohlásil, že mám radši autory než autorky, protože pro mě píší přijatelněji. Vlastně jsem si tento nesmysl i nepřímo potvrdil tím, že jsem tady žádnou knihu od ženy, vyjma jedné, neohodnotil více než 3*** aniž bych se na to zaměřoval. Samozřejmě je to hloupost a jsem rád, že Olga Scheinpflugová napsala tak tzv. "malou knihu o velkém životě" a tím mě definitivně znemožnila :) Na míru padnoucí sloh a ohromné myšlenky.
"Inu, každého baví láska, někdo na ni stále čeká a jiný už ji prožil, tak si opakuje a přirovnává své. Koneckonců city lidí jsou si podobnější než jejich osudy."