Povídky z druhé kapsy
Karel Čapek
Povídky z druhé kapsy otiskoval Karel Čapek v Lidových novinách od ledna do září 1929. Téhož roku vyšly poprvé knižně, společně s Povidkami z jedné kapsy, s nimiž mají také většinou podobnou tematiku: odhalování zločinů a hledání spravedlnosti či její vykonávání. Mají však daleko širší dosah než první kniha povídek. Čapek v nich zdůraznil význam vzájemných vztahů mezi lidmi, vztahů dobrých a účastných a vyslovil svoji pevnou víru v člověka opravdu lidského.... celý text
Přidat komentář
8/10
Povídky z druhé kapsy Karla Čapka navazují na sbírku Povídky z jedné kapsy a přinášejí další napínavé a humorné detektivní příběhy. Čapek v nich opět mistrně zkoumá lidskou psychiku a klade otázky o morálce a smyslu života.
Povídky jsou krátké a lehce se čtou, stejně jako v předchozí knize. Čapek opět používá jasný a stručný jazyk, který je plný inteligentních a vtipných postřehů.
Mezi nejzajímavější povídky bych zařadil Ukradený kaktus, Grófinka a Jehla. V těchto povídkách Čapek rozplétá kriminální případy s často překvapivými a vtipnými rozuzleními.
Povídky z druhé kapsy jsou kvalitním pokračováním Povídek z jedné kapsy a potěší všechny fanoušky Čapkovy tvorby. Jsou to čtivé povídky, které vás donutí aspoň trošku přemýšlet.
Zkrátka, když jsem ještě, býval u nás v účtárně a dělal tyhle pololetní účetní uzávěrky, stávalo se někdy, že mně ty cifry neštymovaly: tak například jednou nám chyběly v kase zrovna tři halíře. To se rozumí, já bych mohl ty tři halíře do kasy přidat jakoby nic, ale to by nebyla čistá hra; víte, z účetního hlediska by to bylo nešportovní; to se musí nalézt, ve které položce z některých čtrnácti tisíc položek je chyba. A já vám řeknu, já už jsem se vždycky před uzávěrkou těšil, že tam bude nějaká taková chyba.
Pak Čapek mi mluví z duše.
U těchto povídek, jsem se velice bavila. I smála nahlas. Skvělé. Přišly mi lepší než Povídky z jedné kapsy, protože byly takové navázané, plynuly jak hovor u stolu.
Nejvíce se mi asi líbily Soud pana Havleny, Povídka o ukradené noze, Ukradený kaktus a Jehla.
Skvělé!
Skvělé! Moc se mi líbilo, jak se povídky propojují, že jsou součástí jednoho rozhovoru. Čtení jsem si moc užila.
Na těchto povídkách se mi moc líbí, jak jsou krátké, ale i tak v sobě nesou víc, než lecjaká celá kniha.
Soubor velice kvalitně napsaných povídek, který mi nejedenkrát zlepšil náladu a pobavil. Jedinou "chybou" je, že některé povídky byly spektakulární a jiné průměrné, tudíž si kniha neudržela vysoký standard po celou dobu. Nicméně i tak se jednalo o příjemný čtenářský zážitek a určitě se k Čapkovi v budoucnu vrátím.
Karel Čapek je mistr nad mistry. I po sto letech.
Povídka Čičmani a ptáci je inspirována jeho vlastní zkušeností.
Mistr českého jazyka. Skvělý pozorovatel. Vtipný vypravěč. V těchto povídkách oslavuje lidskost ve všech jejích podobách.
Audiokniha, jenž se vemlouvá do srdce, zakotví, dobře usazená silou čistoty a pravdy na život prostý i složitý v ruchu světa.
Citace:" Čisté svědomí je ta nejlepší hygiena."
Povídky, které s utkvělou představou jistého dobra v lidském konání dovedou zaujmout.
Málokdo umí s českým jazykem tak mistrně zacházet, jako pan Čapek. Jeho detektivní povídky jsou plné pochopení pro lidské slabosti a blbosti, plné laskavosti, jemného humoru a radosti ze života. Každý den jsem si ke kávičce přečetla tři až čtyři povídky a těšilo mě, že si je ještě po těch desítkách let pamatuji. Čintamani a ptáci, Příběh sňatkového podvodníka, Telegram a další jsou nezapomenutelné. Ke knížce se člověk může vracet celý život.
Tohle byl boj (stejně jako u první knihy). Kdybych to nemusela číst jako četbu k maturitě, rozhodně bych ji odložila a nikdy asi ani nedočetla. Zde platí vše, co jsem napsala u prvního dílu. Prostě to není nic pro mě. Hodnotím ji 0/5.
Štítky knihy
povídky česká literatura mezilidské vztahy
Část díla
- Balada o Juraji Čupovi 1929
- Čintamani a ptáci 1929
- Grófinka 1929
- Historie dirigenta Kaliny 1929
- Jehla 1929
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Čtení bylo zajímavé. Některé povídky byly lepší, některé horší. Některé vtipné, některé smutné.
Líbilo se mi, že každá sbírka se zaměřuje na něco jiného a snaží se předat, když už jen malé, poučení. Také styl vyprávění byl pestrý (např. u dirigenta).
Jestli doporučuji?
Ale, je to krátké a stojí to za to.