Pouta
Delphine de Vigan
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/385055/bmid_pouta-KeY-385055.jpg
4
695
695
Nový román u nás již dobře známé spisovatelky nenechá nikoho v klidu: každý z nás si v něm najde strunu, kterou už slyšel znít nebo která v něm stále zvučí temnou ozvěnou. Silná, intenzivní, temná kniha se světýlkem naděje, jejímiž hrdiny jsou naši současníci, je svědectvím o tom, že příčinou zla a tragických osudů nebývají jen války, přírodní katastrofy, nemoci a jiné, většinou těžko ovlivnitelné zásahy „shora“, ale působí si je lidé sami navzájem svou lhostejností, leností, sobectvím, slabostí či nepochopením…... celý text
Přidat komentář
Skromne napísaný príbeh, ktorý priamo zobrazuje všetky udalosti a nič nezatajuje. Číta sa to dobre (aj vďaka krátkemu rozsahu), postavy a ich problémy sú predstavené a popísané rýchlo a dostatočne. Asi si k ním nejaký hlboký vzťah nestihnete vybudovať, ale vo všetkom budete mať veľmi skoro jasno. Delphine sa opäť venuje vážnej téme a ako je u nej zvykom, robí to s veľkým umom. Musím sa ale priznať, že u mňa to tentokrát až tak nezabodovalo a nenadchlo ma to. Je to super napísané, má to zaujímavý dej, ale nechalo ma to chladným a nič moc vo mne táto knižka nezanechala. Možno keby bol dej dlhší a všetky udalosti trochu viac rozpísané a prepracované. Za následok to majú asi aj knihy Noc nic nezadrží a Můj boj 1, prípadne možno aj Pod skleněným zvonem, kde boli rodinné problémy popísané omnoho lepšie. Vzhľadom na také vysoké hodnotenia má asi cenu prečítať si túto knihu. Minimálne vám nezaberie veľa času, takže v pomere strávený čas/to čo vám dá, určite stojí za to.
Ačkoliv netvrdím, že to není dobře napsané, tak mě to prostě nechytlo. V doslovi se píše “náčrty postav” a myslím, že je to přesné. Těch pár postav se nás jen lehce dotkne, ale víc do života nezasáhne.
Delphine prostě umí. Hutná porce tíživého obsahu i atmosféry. Čtěte raději v lepším rozpoložení mysli, jinak vám ještě naloží další balvan za krk.
Moc se mi libil autorcin styl psani - kratke, prime. Za dva dny precteno, velmi hluboke emoce.
Silný, syrový příběh napsaný minimalistickou formou, který ve mně vyvolal úzkost. Při čtení jsem vnímala zranitelnost jednotlivých postav, jejich osamělost a sebezapření. … A přesto jsem knihu nedokázala odložit a přečetla ji jedním dechem.
Román Pouta je přímo koncentrátem emocí. Na několika osudech vidíme, jak svazující v tom negativním smyslu můžou rodinná i přátelská pouta být, čeho se člověk může na svých blízkých dopustit tichou oddaností.
Autorka zvolila strohý styl vyprávění, díky kterému silné emoce vynikají ještě víc. Kéž by bylo ve skutečném životě víc takových Hélene, které si všímají, ale na rozdíl od této se nenechají ani na chvíli zastavit.
Knihu jsem přečetla za jeden večer. Ještě dlouho po přečtení jsem o ní musela přemýšlet. Velice se mi líbil styl psaní, jeho úspornost. Skvělá kniha, co stojí za přečtení.
Úžasná novela, která ve mně vyvolala spoustu pocitů a možná i trochu otevřela staré a hluboké rány, ale to není myšleno ve zlém :)
Novela o sebeobětování v zájmu udržení rodinných tajemství. Kniha o zbytečném sebezničení. Kniha o traumatech, která nevidíme nebo úmyslně přehlížíme. Skvěle napsaná. Hluboce se mě dotkla.
Moje první přečtená kniha v novém roce - novela francouzské autorky Pouta. Jen málo stran má tato útlounká knížka, ale její obsah je silnou výpovědí o našem lidství. Pouta symbolizují pocit svázanosti lany, jejichž uzly nelze rozvázat. Uzly rodinné. Příběh chlapce Théa je smutný, bolestivý, beznadějný, ale také velmi skutečný a vede k zamyšlení. Přemýšlejme, prosím o světě kolem nás !
Zajímavá kniha, čtyři na první pohled bezvýchodné situace... Je k zamyšlení, že tak útlá knížka může pojmout tolik negativna, úzkosti.
Velmi úsporně napsaná novela, avšak dopad a poselství těch řádků se může dotknout každého z nás, pokud vnímá a pokud vnímat chce....
Celý náš život nás, stejně jako hlavní postavy tohoto dramatu, spojují pouta. Pouta rodinná, partnerská, pouta kamarádství. Pouta svazující, která mohou zanechat neviditelná zranění na dětské duši a mohou být fatální. I přes tu naléhavost ve mně příběh nezanechal jen smutek, myslím, že se dá v něm najít i kousek naděje....
Ponurý príbeh napísaný z pohľadu štyroch protagonistov. Dvaja z nich sú dvanásťročni chlapci, z ktorých jeden sa úspešne snaží stať alkoholikom, treťou osobou je matka toho druhého a štvrtou je učiteľka biológie, ktorá nie je ľahostajná a snaží sa veci "riešiť". Napokon sa jej to aj podarí. Kniha je to temná, depresívna, bezútešná, ale kdesi tam v pozadí bliká to pomyselné svetielko nádeje, či na konci tunela? Amen.
Bezpochyby literárně kvalitní novela, ale příběhy jednotlivých postav jsou tak pochmurné a bezvýchodné, že jsem je chtěla mít rychle za sebou. Knížku jsem přečetla během jednoho večera, mám jí za sebou, ale leží mi v hlavě.
Těžko popsat. Zajímavý hluboký příběh, který stojí za přečtení a osloví snad všechny bez ohledu na věk či pohlaví.
Není to lehké čtení, fakt ne. Autorka ve velmi úsporném a věcném formátu představuje čtyři bytosti, které křičí ze svých ostrovů o pomoc.....leč jim je to marně platné. Zraněních se jim dostává od "dobráků" , kteří by jim měli být nejblíž. Celkově to nemůže dobře dopadnout.
Vyprávění tak trochu o kousíčku každého z nás... někoho jen škrtne... do někoho nemilosrdně narazí a připomene mu to či ono z jeho vlastního bytí... myšlenkové pochody vykukující zpod těžkých řádků jsou alarmující jako mnohdy život sám... jak moc jsme vláčeni tím vším, co je nám dáno do vínku... a jak moc tou svojí bolestí vláčíme své okolí... opět stará dobrá Delphine!
Vynikajuca vec, velmi posobivy dynamicky styl pisania a velmi, velmi priznacna tema dnesnej dobe. Toto chcete mat vo vladtnej kniznici doma:)
... Jak své děti ovlivňujeme, jak jsme schopni ve své vlastní bolesti vědomě či nevědomě ublížit, ranit, ty, které bychom měli především chránit...
Jak je těžké pomoci, když být loajální znamená o problémech mlčet...
Jak po letech společného soužití můžeme odhalit druhou tvář člověka, kterého si myslíme, že dokonale známe...
Neskutečné, co autorka na tak málo stránkách dokáže. Smekám!
Štítky knihy
francouzská literatura učitelé, učitelky alkohol rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 2011 |  Ani později, ani jinde |
| 2021 | Děti nade vše |
| 2011 | No a já |
| 2018 | Pouta |
| 2019 | Vděk |
Tato kniha má nějakých 160 stran, je stručně a výstižně napsaná a najdete v ní dost a to ani nemusíte číst mezi řádky. Kniha je temná, téma neveselé a každý vypravěč má svá trápení, která mohou být zároveň trápeními každého z nás. Je to pro mě až překvapující, jak je možné, poskládat do tak malého počtu stran takový poměrně silný příběh, ve kterém se kde kdo najde.
Doporučuju a dávám 4/5. :-)