Poslední vlkodlak
Glen Duncan
https://www.databazeknih.cz/img/books/91_/91127/posledni-vlkodlak-91127.gif
4
60
19
Jake Marlowe je posledním zástupcem vlkodlačího druhu, a to zástupcem poměrně unaveným. Stíhají ho jak jeho nepřátelé, tak vlastní minulost plná dekadentního hýření i mrtvých, neboť každý měsíc padne za oběť jeho krvelačným choutkám alespoň jeden člověk. * Když se ale Jake chystá skoncovat za úplňku se životem, zjistí něco, co jej přiměje zásadně přehodnotit toto defétistické rozhodnutí… V Posledním vlkodlaku, deníkovém záznamu z pera vlkodlačího intelektuála vyžívajícího se v análním sexu, se v postmoderní kombinaci mísí kontemplativní pasáže s napínavou a divokou akcí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2011 , ArgoOriginální název:
The Last Werewolf , 2009
více info...
Přidat komentář
Začátek byl dost nudný, přemýšlela jsem, jestli knihu nezavřu a nestrčím zpátky do knihovny. Nakonec jsem se rozhodla ji dočíst, nerada nechávám knihy nedokončené. Kromě toho, že tam byla kolikrát pro mě neznámá terminologie, první polovina knihy ničím moc nezaujala. Znuděný vlkodlak, který zůstal posledním a chtěl umřít, protože byl svým životem znechucený... No dobře... Ale druhá polovina už se rozjela v lepším duchu, když už mu o něco šlo, bylo to i zábavnější a už jsem chtěla vědět jak příběh dopadne. Co se týče sexu, o kterém se zmiňuje krátký obsah na obálce knihy, zase tak slavné to s ním nebylo. Podle mě kniha není plná žádných zvrhlostí, jen se o sexu občas zmiňuje, ale ne ve velkém. A jelikož ji napsal muž, nemůžete čekat, že tyto scény popíše nějak šetrně :D a obsáhle.
Tohle nebyl můj šálek kávy. Kniha byla výborně napsaná po textové stránce (hodně termínů a pro mě neznámých slov), ale po obsahové stránce nic moc. Samý sex , vlkodlačí choutky, sex... Žádná postava mi nebyla sympatická. Dvě hvězdičky dávám za konec, který se mi líbil.
Zajímavá kniha, líbil se mi autorův nápad. Jen jsem měla problém se čtením. Autor používá dost složité a dlouhé věty. Několikrát se mi stalo, že když jsem dočetla větu, nevěděla jsem jak začala. Ale kniha je to poutavá, konec mě velice překvapil a určitě ji doporučuji.
No, s Posledním vlkodlakem jsem narazil. Zlákala mě anotace a pochvalné kývnutí Nicka Cavea, jenže jak nudně román začne, tak i pokračuje a vlastně i končí. Přesto jsem to dal, celý ten čtyřsetstránkový epos, přičemž mi po dočtení každé kapitoly znělo v uších: „Dočkej času a uvidíš, že se to všechno změní. Nick Cave, vole, Nick Cave!“
Nezměnilo. Což o to, Glen Duncan je skutečně nápaditý prozaik, který má evidentně hodně načteno a nebojí se to použít. Naneštěstí místo toho, aby s tím na mě udělal dojem, měl jsem jen pocit, že si honí triko a natruc kombinuje nezkombinovatelné. Akční městská fantasy se tak prolíná s existencionálním románem, to vše okořeněno cynickou filozofií a tunou odkazů na všelicos intelektuálně povznesené. Nevýrazné finále pak podtrhlo nesmyslnost nafouknutého rozsahu, protože některé dějové linky se zpětně ukázaly jako zbytečné. Na druhou stranu, přistoupíte-li na autorovo noirové pojetí lykantropického subžánru, dost pravděpodobně si knihu užijete se vším všudy.
Je to opravdu zvláštní kniha - nudná i zábavná, hloubavá i povrchní, braková i filozofická, krátká i dlouhá, to všechno zároveň a měla rozhodně potenciál k tomu, aby byla skvělá. Ale to bych se nesměla pročíst až na samý konec. (neboli "Bůh je mrtev, ale ironie se má pořád čile k světu") Ten konec mě totiž bez přípravy připravil o postavu blízkou mému srdci a zatím nejsem schopná to autorovi odpustit, protože jsem si ji i přes všechny ty chyby opravdu zamilovala . (a ještě k tomu způsobem jakým to udělal).
Zdlouhavý a docela nudný začátek, v druhé polovině se ale příběh rozjel a já byla ponořená do děje až do samého konce. Marlowe je mi dost sympatický, kniha se četla někdy velmi svižně, někdy tam na mě bylo až moc odborných výrazů, ale nepřeskakovala jsem, jen jsem těm větám nerozuměla..Samotný děj je bezva, lovci, upíři, ženy.. Po dočtení bych se zvědavě vrhla na další díl, tak uvidíme, jestli se ho v Česku někdy dočkáme. :-)
(6.1. 2017)
...K mému překvapení musím hvězdičku ubrat, protože, ačkoli mému dobrému hodnocení, si z knihy vůbec nic nepamatuju a vůbec nemám chuť číst ji znovu, nedejbože i další díl...
Kniha se rozjela ve druhé polovině, a od té doby se mi celkem líbila. Ale je možné, že to bylo jen kvůli tomu, že jsem začala přeskakovat, a to dost. Autor se vyžívá v popisech, a nicnedávajících řečech víceméně o ničem, což opravdu není to, co v knihách hledám. Příběh byl originální.
Dočetl jsem, ale není to nic, co bych musel číst znovu. Jsou tam věci, kterým dává autor váhu polovinu knihy, aby je poté zametl pod koberec a člověk se dozvěděl hov... tedy nic.
Také se tam jedno takřka skálopevné tvrzení závěru razantně popře jen proto, aby to mělo hlavu a patu, a to pardon mi zase přijde kapku jako nesmysl. Byl jsem poměrně zklamán.
Glen Duncan je básník, filosof, prozaik a bůh v jednom. Nejenže dokázal inovovat mytologii, která pomalu zkomírala vyčpělostí, ale dokázal prvoplánové žánrové čtení povznést na novou úroveň. Po obsahové stránce vytvořil dílo natolik mnohovrstevnaté, že vám jedno přečtení nebude stačit a budete chtít další. Na poli čtyř set stran rozehrál hru o lásce a smrti, okořeněnou o základní otázky existencionalismu, filozofie, politiky a etiky. Přes to všechno výčet pozitiv nekončí. V románu nenajdete žádnou postavu, která by nebyla psychologicky vypointovaná. Vrcholem je samozřejmě hlavní antihrdina, který je natolik zničený svým údělem, že nedoufá v nic jiného než ve svůj konec. Ukažte mi autora, který dokázal do jedné kapitoly inteligentně zasadit kulturní odkazy na Kubrickovu Vesmírnou odyseu, Mlčení jehňátek, Lolitu Vladimíra Nabokova či teoretické dílo Susan Sontag. To všechno zahalte do temné noirové atmosféry s příchutí „protřepat-nemíchat“.
Knížku jsem zvládla jenom do půlky, protože jsem se celou dobu do čtení musela nutit. Postavy, které snad mohly trošku přispívat do děje, byly tak strašně drsné a cool a oblečené do tmavých barev, že byly všechny bez potíží zaměnitelné. Děj je roztříštěný spoustou zbytečných akčních scén, které ho v podstatě žádným způsobem nemodifikují, sexem a, což je na tom asi to nejhorší, stálým opakováním a rozebíráním toho, jak je dvousetletý vlkodlak vnitřně otupělá bestie. A když to už už vypadalo, že by se mohlo začít něco dít, že se hlavní postava do něčeho konečně pustí a začne jednat... tak celý ten kolotoč začne znovu. Sice by mě zajímalo, jestli se vlastně vůbec v románu něco odehrálo, ale rozhodně ne natolik, abych se kvůli tomu nudila u dalších sto sedmdesáti stránek.
Nic pro vegetariány,feministky,příznivce laskavého humoru či odpůrce alternativních sexuálních praktik.
Všichni ostatní si můžou vychutnat svěží lykantropickou jízdu plnou jízlivého hláškování.
Nemám co vytknout, kniha se mi velmi líbila, skloubila v sobě dobrou akci, drsné pocity hlavních hrdinů i velkou dávku sarkasmu a narážek. Líbila se mi i ta syrovost s jakou hlavní hrdina přemýšlel a jednal, vulgarity se tam prostě hodily.
Je obrovská škoda, že od tohoto spisovatele je u nás přeložená jen tato kniha:-(
Vlkodlak se četl jedním dechem, od začátku do konce Vás autor udržuje na zajímavé niti událostí....Spisovatel má ještě hodně co říci-napsat:-))) Druhý díl bohužel v nedohlednu a knihy od něj také:-( a přitom ve světě patří mezi velmi čtené autory.....jeho styl mě moc bavil, umí popsat situaci tak, že máte pocit že tam stojíte také.....
Právě jsem obdržela zprávu od nakladatelství argo,k vydání druhému dílu:
Dobrý den. Momentálně je prodaných přesně 683 knih k dnešnímu dni. Abychom mohli vydat druhý díl, muselo by se jich prodat cca o 500 víc. Šiřte tedy slávu autora a snad k tomu jednoho dne dojde.
Takže šiřte šiřte a možná se dočkáme!!!!
Úžasně "chlapská" knížka.
Je to vlastně špionážní thriller, jen se tam kromě špiónů motají i vlkodlaci a upíři. Myšlenkové pochody Jakea Marlowa jsou svěží, i když se zrovna topí v depresivních náladách. A zvraty stojí za to! Přečteno za necelých 24 hodin (a to jsem stihla ještě spát, vařit a strávit odpoledne venku), fakt se to čte samo.
Vážně doufám, že v češtině vyjde i druhý díl, prosím prosím prosím!
Rozhodně nejlepší kniha, kterou jsem v roce 2011 četla. Druhý díl nebude. Já se z toho po....!
Poslední vlkodlak
Pro mě topovka. Surové i hnusné a vtipné. Chci film :D