Poslední svého druhu

20.08.2023

Co jsem čekal, to jsem četl. Úplně něco jiného, než se ze začátku jevilo. Kyborg rozjímá o životě se Senecou v ruce. A kolik je na snaze vytvořit robocopa reálného a kolik je jen domyšleného do závěru? Kdo z čtenářů také viděl Ramba, Terminátora, Muž za 6 milionů mne minul už úplně. Plynová komora pro zvířátka už byla jen třešnička na dortu, stejně jako IRA.

13.08.2023

(SPOILER) Zajímavé téma. V knížce není moc akce, ale to nevadí. Je vidět, že to nenapsal Američan, jinak by to byl happyend.

08.03.2022

(SPOILER) Autor a potažmo i hlavní hrdina mají rádi Senecu a v podstatě naplňují jeho úvahy o životě i smrti. Příběh není úplně akční a jak už tu někdo napsal, je to spíš rekapitulace jednoho zklamaného člověka před padesátkou, trávícího bezúčelný čas ve vynucené výslužbě, který se octne uprostřed procesu zametání problémů pod koberec. Skličující je, bohužel, fakt, že právě on se stal objektem zájmu vlastních lidí – lidí, kteří ho po celý život sledovali, v klíčových bodech usměrnili tok jeho života a dneska ho fakticky ani nechtějí zabít – chtějí ho, řekněme, jen rozebrat…, třeba proto, že je poslední svého druhu? Že je vědecká rarita s poškozeným vypínačem? Že by byl konkurentem jiných, ještě tajnějších aktivit? Možná…

Paradoxem je, že na začátku konce tohoto příběhu byl jeho vlastní souhlas, který mu svým způsobem zapověděl normální život, lásku a to, co si do poslední chvíle myslel, že skoro má – nezávislost a svobodu vůle.

Dávám plus (a nejen za ty Senecovy citáty) :)

13.12.2017

Rozhodně moje srdcovka. Vůbec nevadí, že je tam akce naprosté minimum, a je to tak spíše rekapitulací života jednoho zvláštního člověka - mix prostřihů minulosti, nabité nadějí a očekáváním věcí příštích, a pochmurné současnosti, kde člověk vnímá, že věci nakonec dopadly úplně jinak, to vše doplněné citáty filozofa Seneky, z knihy dělá úžasnou záležitost. Rozhodně doporučuji.

08.01.2017

Taky jste jako malí snili o superhrdinech? Jaké by to bylo, být jedním z nich? Neporazitelným a neohroženým zachráncem světa? Naneštěstí problém splněných snů spočívá v tom, že se až příliš často mění v noční můry.
Poslední svého druhu se tváří napůl jako akční román, napůl jako filozofická teze na téma, jak daleko jsme ochotni zajít pro splnění dětského snu. Jenže nakonec převládne ta intelektuálnější stránka. Andreas Eschbach nadhodí vědecký nápad, rozebere jeho problematiku, zamyslí se nad celkovým dopadem a zůstane u toho. A tak stárnoucí kyborg v důchodu sice jímavě bilancuje svůj přínos pro společnost (která jej prakticky ani nezaregistrovala), ale život kolem něj prostě jen ubíhá dál, bez toho, že by došlo k nějak interesantnímu zvratu. I když to zpočátku vypadá nadějně... Alespoň že závěr plnohodnotně vynahradil všechny ty vzpomínkové návraty na nepovedený experiment.
Jinak je to ale velmi slušně napsaný příběh, od kterého jsem jen čekal příliš. A o to míň nakonec dostal.

25.07.2015

Nejdřív mě kniha nijak neoslovila, dokonce jsem ji chtěla dát zpět do knihovny jako nedočtenou. Ale protože se mají dávat druhé šance (a to nejen knihám), četla jsem dál. A nakonec se vyplatilo. Kniha nebyla vůbec špatná, naopak mě vtáhla do děje. Jediné, co mi občas vadilo, bylo zmiňování dosti nepodstatných věcí. Tohle dílo bych doporučila spíš klukům, ale holky si taky najdou to svoje. Jsem toho jasným důkazem. :))

03.06.2015

Ke knize jsem se dostal náhodou, a tak mne nadchla, že jsem od autora přečetl všechno.

27.02.2015

Tenhle prostý příběh kyborga ve výslužbě si mě svým sympatickým hlavním hrdinou, decentní propracovaností a vůbec, celkově přijemnou, pozitivní náladou, naprosto dokonale získal. Jedna z mých srdcovek. Solidních 5***** Ty čtyři, neřkuli tři hvězdy absolutně nechápu.

05.06.2013

Koupil jsem ji za 30 korun ve vyprodeji a musim priznat, ze to nebyl spatny kup. Zajimave tema..

25.03.2013

Nevšední pohled na fikci, kde stroj na boj nebojuje. , to co vznikne z přání a jeho následky a strasti po přeměně Snaha a touha o normální život. Oddychovka na jeden dva večery , ale rozhodně není zlá :)

21.10.2012

Poslední svého druhu mi připadá tak trochu jako hybrid SF a thrilleru. Klasická oddechovka, vhodná pro čtenáře, kteří si oblíbili filmového Terminátora a nebo pro ty, kteří se zabývají filosofií (na případné pročištění hlavy a odreagování). Hrdina knihy - který má jisté styčné body s již zmíněným Terminátorem nebo Supermanem, těm, kteří se rádi vciťují do kůže superhrdinů ukazuje názorně, že tyto nadlidské vlastnosti jsou ve skutečnosti nelidské a jsou doslova danajským darem - je totiž takřka vášnivým čtenářem Senecy a vlastně jediné, čím mne kniha zaujala a přiměla o ní ztratit slovo, je tato skutečnost, umocněná faktem, že každá z kapitol je uvedena citací z některého Senecova spisu. Doufám, že vás nepřekvapí, že tu jeden z nich pro ilustraci přidám :
„ Může někoho těšit osmdesát let prožitých v netečnosti? Takový člověk nežil,nýbrž prodléval v životě, ani nezemřel pozdě, ale dlouho byl mrtev.“
Seneca – Epistolae morales
Nedivte se, že mne to přimělo prohrabat knihovnu a podívat se po čase nejen po Senecovi, ale i jiných starých Římanech (i když jsem si knihu půjčoval původně jen kvůli citacím Senecy a vlastně na základě zmínky HTO v pubu o Sokratovi). Cesty ke knihám a autorům jsou někdy křivolaké.