Poslední alchymista - hrabě Cagliostro: mistr magie ve věku rozumu
Iain McCalman
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61829/bmid_posledni-alchymista-hrabe-cagliostr-655406880d58c.jpg
4
8
2
Strhující kniha australského historika, odborníka na 18. století, vypráví o osudu jedné z nejpozoruhodnějších postav té doby: alchymisty, léčitele, spiritisty, zednáře a „nesmrtelného Velkého Kopta“, Giuseppeho Balsama alias hraběte Cagliostra. Na pozadí takřka neuvěřitelných životních příběhů tohoto muže, jenž prošel Evropou od Palerma po Londýn a od Petrohradu po Lisabon, se před čtenářem odhaluje druhá tvář „věku rozumu“ s jeho zednářskými lóžemi, až dětinskou vírou ve všemocný svět duchů a magických sil, sexuální posedlostí i chorobným intrikařením. Autor Iain McCalman tak znovu poodkrývá, co na Cagliostrovi tolik fascinovalo jeho současníky a též umělce, jako byl Mozart či A. Dumas, kteří se postavou tohoto dobrodruha nechali inspirovat.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2005 , VyšehradOriginální název:
The Last Alchemist: Count Cagliostro, Master of Magic in the Age of Reason , 2003
více info...
Přidat komentář
Výborná kniha, pojednávající o postavě hraběte Cagliostra, který stál u zrodu Francouzské revoluce. Autor čtenáře podrobně seznamuje s Cagliostrovým životem a jeho činy, které zasazuje do dobového kontextu. Díky diachronní perspektivě si čtenář udělá obrázek o velmi důležité postavě západního světa a její roli v dějinách.
Štítky knihy
18. století Giuseppe Balsamo (Al. de Cagliostro) alchymisté
Poslední alchymista - hrabě Cagliostro: mistr magie ve věku rozumu
Moc zajímavé čtení: jsem ráda, že současný autor mě přesvědčil o tom, že tato rozporuplná, haněná až odsuzovaná postava druhé půle 18. století nebyla podvodníkem a šarlatánem (tedy někdy jistě, ale ne pořád a přednostně) a že byl (jak názvy jednotlivých kapitol napovídají) mnohým: svobodným zednářem, nekromantem, šamanem, koptem, prorokem, rejunevátorem, heretikem.
Pro mne asi největším překvapením bylo jeho působení na poli léčitelském, krom tvorby nejrůznějších preparátů totiž zakládal jako vůbec první lidové léčebny, tedy pro ty nejchudší, a to hned v několika zemích. Dalším překvapením byl jeho pevný vztah k manželce.
A nemenším překvapením bylo, jak ho nenáviděl Casanova (a to nebyli zrovna soky v milostných dobrodružstvích), který - ovšem jen jako jeden z mnoha (vedle bulváru) - už za jeho života o něm hojně psal (zejména z Duchcova).
Zajímavé bylo také líčení apeninské pevnosti San Leo, kam byl jako "nejslavnější a nejnebezpečnější vězeň" té doby, snad i celého století, uvržen.
Autorův styl není úplně konzistentní a čtivý, ale je vidět, že se maximálně držel dostupných psaných informací. Největší pozornost díky dostupný materiálům je věnovaná kauze s královniným náhrdelníkem, která opravdu nakonec měla mnohem důraznější dopad na společnost.
Jsem velice ráda, že jsem se díky jeho práci podrobněji seznámila nejen s Giuseppe Balsamem, hrdinou (chtěla jsem dát do závorek, ale on prostě ve své době, i dlouho poté, byl evropským hrdinou, ať milovaným, nebo nenáviděným), tak s jeho velmi bouřlivou dobou od Itálie po Kuronsko, od Británie po Rusko.
O Cagliostrovi se samozřejmě nadále tradují nejrůznější fámy, ale jeho obraz třeba v populárním Dumasově díle je zřejmě příliš přehnaný - revolucionář, natož v evropském měřítku, nebyl.