Posel
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56459/mid_posel-Yjc-56459.jpg
4
1454
344
Představte si, že vám jednoho dne začnou do dopisní schránky chodit hrací karty se zašifrovanými úkoly – máte vstoupit do života úplně cizím lidem a najít způsob, jak jim pomoci v jejich nelehkém osudu. Nevíte, kdo vám karty posílá ani proč si vybral zrovna vás. Jasné je jenom to, že ví o každém vašem kroku a nenechá vás na pokoji, dokud sám nebude chtít přestat. Má vás zkrátka v hrsti. Přesně v této situaci se ocitá Ed Kennedy, devatenáctiletý taxikář, který až doposud dělil svůj čas mezi kamarády Marva, Ritchieho a Audrey (do které je beznadějně zamilovaný), věrného psa Portýra, hraní karet a svou práci, a má pocit, že se už na nic dalšího nezmůže. Ed na svých záchranných misích schytá spoustu bizarních výprasků, ale s každým úkolem roste jeho schopnost poradit si se vším sám a také vědomí, co musí udělat, aby jeho život za něco stál. Vyprávění vás upoutá situačním humorem a trefnými komentáři dospívajícího hrdiny. Dotisk v roce 2016... celý text
Přidat komentář
Nedočteno a nemyslím, že se k ní vrátím. Začala jsem číst hlavně kvůli kladným ohlasům, ale samotný příběh mě nechytil a v kombinaci s maturitou to zabilo jakoukoli snahu dočíst tuto knihu.
Jsem na 156. stránce.... Bože, to je ale slátanina... Jasně, Ed dělá dobrý skutky.... Za to má body....., ale jinak? Nechápu, proč má kniha tak vysoký hodnocení.... Ani nevím, jestli ji doctu... Přečetla jsem si poslední větu, ale ani to mě nijak neohromilo.... Slyšela jsem, že Zlodejka knih je skvělá, tak asi sáhnu po ní... Omlouvám se autorovi, i vsem zde, ale pro mě je tato kniha snad ještě více, než odpad....No, tak dočteno....a nijak zásadně se můj názor na knihu nezměnil...DOSTALO BY MĚ, kdyby mu ty karty posílala jeho máti...,ale tohle....ne ne ne, děkuji.
Tohle je možná trochu klišé, ale musím to říct. Jediné, čeho u Posla lituju, je to, že jsem si ho nepřečetla už dřív. Jako vážně. Wow.
Myslím, že je to dílo, které mě po dlouhé době zase vážně zasáhlo. Obsahově geniální, jazykově dokonalé. Není co vytknout.
PS: Konec opravdu stojí za to.
PPS: Sakra, já prostě miluju autora za ten konec!
Ta kniha je nádhernáá. Začátek, prvních padesát stránek, mě moc nebavil. Ale pak přišla ta krása. Každodenní životní situace, kde i obyčejný člověk může být poslem. Vykresleno lidsky, hezky, reálně a čtivě. Chápu autorovo poselství, i já jsem se zamyslela nad svým životem. Ale konec? Tam jsem byla trochu vedle, i na Goodreads se konec řešil a jak jsem se dočetla, spousta lidí tomu neporozuměla. Asi si s námi autor pohrál - proč? Protože mohl.
Po přečtení Zlodějky knih mi byla doporučena i tato kniha, tak mě však až tak moc neoslnila nebo minimálně ne na začátku knihy. Nápad rozhodně považuju za celkem nobvyklý, kdy jsem si hlavní postavu oblíbila až později průběhem příběhu. Závěr a celkové zakončení mě ani tolik nepřekvapilo ikdyž musím uznat, že jsem nad touto knihou dlouhou dobu musela přemýšlet a ještě dlouho to tak pravděpodobně ještě bude, jak už bývá u mě zvykem u knih od Husáka.
Celkově se mi líbilo, že do obsahu knihy byly zahrnuty nejen velké problémy lidí kolem nás, které jsou těžko přehlédnutelné a nenechají nás chladnými, ale i že samotné jednoduché poštouchnutí dělá divy a může změnit někomu život. Každý den po dočtení knihy při pouhém míhání lidí na ulici dumám jaký je jejich příběh a co jim chybí a podobnými věcmi, o kterých se jako zapřísáhlý introvert pravděpodobně nedozví, v každém případě je pravda, že tato kniha skrývá poselství.
Co se týče námětu, přijde mi, že se jedná o "inspiraci" pro moderněji pojatou trilogii The Game; tu jsem četl dřív a tak mě teď ten nápad v Poslovi až tak neoslnil a nepřekvapil, jak by býval mohl. Jinak mi ale skvěle sedne autorův vypravěčský styl, který na mě zapůsobil už ve Zlodějce knih, líbil se mi Edův humor a dále mě bavilo sledovat, jak Ed v průběhu děje postupně vyzraje a uvědomí si, kdo a co je v životě důležité.
Milá velmi lidská kniha, i když zároveň trošku naivní - počínání hlavního hrdiny by se ve skutečném životě dalo hodnotit spíše jako příliš dotěrné - což je zřejmě dáno tím, že je kniha určená pro mládež. Ale četla se mi dobře i v mých 47 letech ;-)
Hm. To, že pomáhal lidem bylo opravdu zajímavé, spíš se mě ale zdálo, že ten "někdo" pomáhal celou dobu jen Edovi, aby se dal dohromady a dospěl. Povedlo se. No a k tomu se jako bonus pomohlo i lidem okolo Eda a pár dalším. Co na knize velmi oceňuji je nápad. Pěkný příběh, pěkně napsané.
Tahle kniha je naprosto fantastická! Text ne nepodobný filmovému scénáři se čte brilantně, přehledně a hlavně lačně (jak můžu bez okolků přiznat). Fantastické tempo nádherně kontrastuje s jemnými dojemnými momenty a nenechá čtenáře téměř vydechnout. Vřele, opravdu vřele doporučuji!!!!
Posel je jeden z těch příběhů na který nezapomenete. Jako jedna z mála růží mezi trním. Je dobře, že takových knih není moc, to si pak víc vážíme takových skvostů.
Spolu s touto knihou jsem si v regále evidentně vytáhla eso. Opět perfektní příběh. Jako první jsem četla Zlodějku knih a hned jsem věděla, že musím zkusit i další autorovu tvorbu. Rozhodně mě to nezklamalo. Pan Zusak opravdu umí psát, příběh má spád a postavy se vám vryjí pod kůži tak, že prostě musíte vědět, jak to bylo dál. Znovu se mi moc líbily názvy kapitol, je to taková autorova libůstka. Poselství na závěr už je další třešničkou na dortu. Moc jsem se bavila.
Pamatuju si, o čem knihy byly, když je přečtu, ale tohle je jediná, která se mi úplně vymazala z paměti. Nebyl tam náhodu nějaký řidič?...
Posel je jedna z těch knih, u které mě jako první charakteristika napadá slovo - úchvatná, tak moc mi sedla a její četbu jsem si užila.
Hlavní hrdina Ed sice sám sebe hodnotí jako nezajímavého člověka se spoustou nedostatků, ale já v něm viděla vnitřně nádhernou postavu. Od začátku do konce knihy projde velkým vývojem, prostřednictvím poselství vstoupí do života spoustě lidí.
Kniha se lehce čte, je psaná ich-formou a protože vypravěčem je velmi mladý člověk, jsou tu zábavné trefné popisy a přirovnání. Ed místy jakoby komunikuje se čtenářem když pokládá řečnické otázky a to četbu mile oživuje.
Posel je zdánlivě obyčejný, jednoduchý příběh, ale nese v sobě hloubku a námět k zamyšlení - pomáhat se dá různě a někdy přitom stačí tak málo...
Krásná kniha, velké doporučení.
Velmi pěkný příběh. Ze začátku jsem byla lehce zmatená, ale později jsem se začetla a nemohla jsem přestat. Konec byl dost napínavý a krásný. Se Zlodějkou knih se to nedá srovnat, ale i tak stojí za přečtení.
Kniha vůbec špatná není, to ne, na druhou stranu nesdílím takové nadšení jako většina zde hodnotících čtenářů. Zápletka je poměrně dobře vymyšlená a vcelku originální, jen mi připadá, že zpracování za nápadem samotným trochu pokulhává. Přitom počáteční kapitoly vyznívají velice slibně, hlavní hrdina je sympatický a jeho smysl pro ironii mi padl do noty. Bohužel s přibývajícími kapitolami humoru a lehkosti postupně ubývá a autor se pokouší o jakési napětí a vážnost, což je v tomto případě kamenem úrazu. Pokud by se páně Zusakovi podařilo udržet onen nádech vtipu v průběhu celého vyprávění, mohlo se jednat o kvalitní humoristický román. Na druhou stranu, vzhledem k jeho nízkému věku, i tak dobrá práce!
Neříkám, že se kniha čte špatně a že je to úplná blbost, ale neudělala na mě takový dojem, jako na většinu hodnotících. Stačí se víc koukat kolem sebe a přemýšlet o lidech a jejich životech a především o těch, které se pohybují v naší blízkosti a nečekat, až nás k tomu někdo postrčí. Celou knihu jsem čekala na nějaký "wow efekt" a ten se tedy bohužel nedostavil. Konec se mí nelíbil vůbec. Znovu bych ji už nečetla.
Zařazeno do čtenářské výzvy 2019 jako kniha, která mě zaujala obálkou.
Štítky knihy
přátelství humor australská literatura karty anonymní dopisy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2019 | Clayův most |
| 2015 | Smečka rváčů |
Kniha Posel je v
| Právě čtených | 16x |
| Přečtených | 1 999x |
| Čtenářské výzvě | 285x |
| Doporučených | 231x |
| Knihotéce | 455x |
| Chystám se číst | 815x |
| Chci si koupit | 151x |
| dalších seznamech | 9x |
Nějak si nejsem jistá, jestli se mi to líbilo nebo nelíbilo. Je to někde na hraně. Víc mě bavil začátek, pak se mi to zdálo už zdlouhavé, takže vznosné myšlenky ke konci mě už míjely.