Polní pošta ze Stalingradu
Jens Ebert
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/146021/bmid_polni-posta-ze-stalingradu-vZh-146021.jpg
5
23
23
Bitva o Stalingrad skončila 2. února 1943 kapitulací 6. německé armády. Bezprostředně nato začal boj o její historické zhodnocení a interpretaci. Zničující porážka wehrmachtu, který byl až do té doby pokládán za neporazitelnou armádu, byla záhy popsána mytologizujícími pojmy a obrazy – tento náhled na bitvu je v mnoha naučných i uměleckých dílech patrný dodnes. Tato kniha obsahuje více než dvě stě dosud nezveřejněných dopisů polní pošty, jejichž pisateli byli příslušníci německé armády bojující u Stalingradu. V rozsáhlém eseji je pak nastíněn vznik „stalingradského mýtu“. Přeložila Zuzana Slanařová.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Historie
Vydáno: 2013 , AcademiaOriginální název:
Feldpostbriefe aus Stalingrad. November 1942 bis Januar 1943 , 2003
více info...
Přidat komentář
Název knihy mluví za vše. Vypovídá o obsahu knihy, stejně tak člověku alespoň trochu znalého historii napoví, že to nebude čtení veselé. Člověk má prostřednictvím knihy možnost utvořit si jakž takž představu o Stalingradu z pohledu vojáka Wehrmachtu.
(SPOILER)
Zajímavá a podnětná kniha, která nechává nahlédnout do nitra obyčejného vojáka wehrmachtu během ikonické bitvy na Volze. Její vznik nepřímo inicioval bývalý spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher, který k 60. výročí této bitvy vyzval posluchače stanice Deutschlandfunk, aby do redakce zasílali doposud nezveřejněné dopisy příslušníků německé armády u Stalingradu.
Kniha je tak kompilátem více než dvě stě doposud nezveřejněných dopisů ze stalingradského kotle. Přestože byly mnohé podrobeny tzv. prověrce korespondence (tedy cenzuře), lze z nich opakovaně vyčíst hluboce lidské existenční otázky. Co tu vlastně dělám, tisíce kilometrů od svého domova? Jaký to má celé smysl? Za co tu vlastně bojuji? Proč tu vůbec jsem? A proč nejsem doma, se svými milovanými a blízkými?
Netuším, zda podobný kompilát autentických dopisů vyšel knižně i od druhé strany konfliktu, tedy od město bránících Sovětů. Bylo by zajímavé nahlédnout do nitra vojáků i na druhé straně.
Přesně tento formát knih by měl být povinnou četbou na základních a středních školách, nikoliv suchopárné memorování dějin, letopočtů a událostí.
Knihu vřele doporučuji a dávám samozřejmě pět hvězdiček.
Smutné osudy německých vojáků bojujících v ruinách Stalingradu, o kterých pojednává tato kniha a dopisy samotných vojáků v ní obsažené.
Pokud se někdo zajímá o druhou světovou válku a chce znát názory, postoje a život na frontě neměckých vojáků, tak tohle je nejlepší kniha. Je v ní autenticky popsaná válka z pohledu běžných vojáku v dopisech, které jsou kolikrát opravdu dojemné plné smutku a bolesti, ale především naděje na záchranu.
Díky za tuto knihu. Je v ní mnoho skrytých emocí, mnoho skutečných prožitků. Pokud mohu doporučit, ještě víc se mi líbila německá knížka "Letzte Briefe aus Stalingrad" z roku 1955. Byl tam jiný výběr dopisů a němčina k těm dopisům prostě víc sedí. To ale nechci snižovat toto české vydání, které je výborné a stojí za přečtení.
Výběr dopisů vojáků německého wehrmachtu odkazující převážně na bitvu u Stalingradu. Dopisy jsou seřazeny chronologicky a kopírují průběh celé ofenzivy.Většinou jsou i s dovětkem zdali voják přežil nebo je nezvěstný...
Co může lépe vystihnout utrpení a nesmyslnost války než dopisy prostých vojáků? Většina z nich prý prošla cenzurou,ale i tak je cítit tu strašlivou tesknotu,bolest z odloučení a nejistotu.Archivy a nejenom německé jistě ukrývají spousty podobných svědectví doby,kterou lze dnešníma očima pochopit pouze obtížně.
Svým obsahem připomíná podobnou nedávno vydanou knihu:"Dopisy z wehrmachtu" .Tato se však více vztahuje k jedné konkrétní bitvě.
Ten, kdo od knihy čeká nějaké dramatické líčení stalingradské bitvy očima příslušníků německé 6. armády, bude zklamán, protože tohle není cílem této knihy.
Mnoho z těch, kteří ve Stalingradu bojovali, nemá své hroby. Mnozí spočinuli pod troskami města, jiní zahynuli v nekonečné ledové stepi při pochodu do zajetí. Zůstaly po nich často jen dopisy, které posílali svým rodinám a přátelům. V nich různorodí muži píší o každodenním životě vojáka, o svých starostech, ale také o plánech do budoucna. Dopisy také v rámci cenzury reflektují vývoj situace v kotli, naděje na prolomení obklíčení, oslavu Vánoc, nedostatek jídla, nedostatek všeho, apatii, smíření, v některých případech i neutuchající pozitivní vyhlídky až do hořkého konce. Všichni pisatelé však mají jedno společné, a tím je stesk po domově a svých blízkých, od nichž často po celou dobu obklíčení nedostali ani jeden dopis, a i přesto to s psaním nevzdávají. O to víc při čtení zamrazí, když u jména autora dopisu vidíme poznámky typu nezvěstný, padl, zemřel v zajetí...
O nacistickém Německu si můžeme myslet co chceme, ale to, co vojáci a důstojníci 6. armády vydrželi a protrpěli, je dnes pro mnoho lidí zcela jistě nepochopitelné, nepředstavitelné. Tato kniha je jejich malým pomníkem, byť se jedná o pomník z papíru.
Kniha plná polní pošty vojáků německé armády obklíčené u Stalingradu. Někdy velmi emotivní dopisy, které psali svým ženám, dětem, rodinám vyprávějí o "pohodlí" na bitevním poli.
Polní pošta ze Stalingradu
Spočiatku to bolo prijemne cítanie listov plných optimizmu, no ako čas plynul a prichádzala zima, vojaci si uvedomovali zufalosť ich situácie, ktorú preniesli aj do svojich listov.