Pokušení krále čarodějů

Máme tady záporáka jménem "Temný nepřítel". To jako vážně ???

Hlavní hrdinové jsou tak nezajímaví a nijací, že působí jako figurky ve hře Člověče nezlob se. Ovšem i k těm jsem si v dobách svého dětství vypěstoval během jediné partie hlubší vztah. Motivace, charaktery, hloubka, dokonce ani hrubý nástin osobností postav tady vůbec neexistují.

Celé je to napsané tak kostrbatě, nepřehledně, zmatečně a odfláknutě, až to působí, jako by autorem knihy byl Google překladač.

Dál přemýšlím, jak popsat tu bezbřehou, otravnou nudu, kterou jsem při čtení prožíval. Chaotický styl, kterým se Russel snaží odvyprávět svůj kýčovitý příběh, skládající se z hašteření se o žezlo, je fakt tragický.

Tady je všechno špatně. Prostě úplně všechno. Tenhle člověk není spisovatel. Kdyby tuhle knížku napsal můj pětiletý synovec, tak ho za to profackuju. Ale tohle napsal dospělý člověk. Kniha se dočkala nejen vydání, ale i překladů. To považuji za totální selhání systému a urážku čtenářů.

Tohle prostě nemůžu doporučit vůbec nikomu a vyhnout se se tou měl obloukem naprosto každý.

30.04.2020

Russell Blackford se v Pokušení krále čarodějů sice pokouší o temnou epickou fantasy, ale nějak se mu nedaří zamířit energii tím správným směrem. Namísto jasné osnovy nám předkládá nabubřelý velkohubý patos, v němž se ztrácí většina zajímavých okamžiků. Celá dějová linka je jakoby zploštělá. Blackford než aby se zaměřil na klíčové události, zeširoka popisuje nevýznamné detaily. Tohle dělání z komára velblouda je místy tak intenzivní, že se mu úplně ztratí smysl celého vyprávění. Dokonce se zdá, že Blackfordovi je milejší nesmyslná přetahovaná o Prorokovo žezlo, než samotný boj dobra a zla, světla a temnoty. Postavy jsou namalované několika tahy, bez výrazu, bez emocí, nemají hloubku, historii, motivaci a mnohdy ani smysl. Jsou na daném místě a v danou chvíli jen proto, aby tu byly a něco učinily, ale chybí tomu začátek i konec. Ve finále pak stačí jediný krátký odstavec, aby sfoukl ústředního záporáka do nebytí. Blackfordovo Pokušení prostě nezaujalo ani nenadchlo.

09.09.2017

Kniha poplatná době svého vzniku, protože dnes už se jednoduše píše jinak a naštěstí lépe. Russell Blackford se snaží uhranout temnou atmosférou, ve které se to rozporuplnými hrdiny jen hemží, jenže té rádoby temnoty je tolik, že to celé sklouzává k trapnosti. Připadal jsem si jak na metalovém koncertu, kde se pro všechnu tu metalovou image nějak zapomnělo na hudbu. A tak se děj plácá z místa na místo, aniž by člověk pochopil smysl toho kterého zvratu. Motivace postav jsou přitom jak nakreslené a je jich tolik, že orientace mezi nimi je málem nemožná. Kdykoliv to pak už vypadá, že se konečně rozjede nějaká zápletka, autor to úspěšně zazdí dětinským přetahováním se o Prorokovo žezlo. Vlastně jediné, co jsem si skutečně užil, byly bitvy - správě monstrózní, zběsilé, obludné a krvavé a všechno to navíc má ostny, rohy, zuby a čepele. Prostě nádhera, jakoby mi znovu bylo dvanáct. Škoda že dnes nejsem víc emo nebo gothic, protože pak by pro mě Pokušení krále čarodějů nebylo takovým utrpením.