Pokojská
Markus Orths
V humorném románu o neurotické pokojské se sklony k voyeuristickému pozorování hostů zpod postelí se Markus Orths dotýká problémů v mezilidské komunikaci. Konkrétně jde o neshody mezi matkou a dcerou a o problém existence, která téměř postrádá smysl, když se uplatňuje pouze v prožívání cizích životů a osudů.
Literatura světová
Vydáno: 2009 , Kniha ZlínOriginální název:
Das Zimmermädchen , 2008
více info...
Přidat komentář
Vtipný román o neurotické pokohské-voyerce-pozorující hosty pod postelí. Lynn Zapatkova uklízí v hotelu Eden a uklízí velmi důkladně.
Intimní portrét mladé ženy, která se snaží pochopit živit.
(2009)
Táto kniha popisuje mladú ženu, ktorá vníma svet úplne ináč a z iného uhlu ako mnohí z nás. Je to zvláštne napísaná kniha, ktorá poukazuje na problémy, ktoré z nás už nikto nevníma. Zároveň je písaná akoby v budúcom čase. Je to kniha na jedno krátke popoludnie a hoci je tenká nečíta sa veľmi ľahko. Sem-tam sa strácame v deji, ale potom po pár stránkach si uvedomíme kto je kto. Je zvláštne, koľko vecí si ako chyžná musí všímať. Jedno je isté: „Raz a poriadne“, bolo krédo aj hlavnej hrdinky. Je zvláštne, že dokáže pozerať na svet očami básnika, fantazistu, ktorý len očakáva a hľadá nápady. Osobne si myslím, že by mohla napísať knihu o tom ako vyčistiť aj nevyčistiteľné a prípadne príručku pre nováčikov vo svete chyžných. Kniha stojí za prečítanie.
Ešte dobre, že je len taká tenká....a mne ani nejako humoristická neprišla. No možno každý máme nejaké tie úchylky :-) , ale počúvať hosťov v hoteli skrytá pod posteľou..... nuž.... :-)
Nebýt těch "nutných" sexuálních scén, tak snad knihu považuju za extrémně dobře vylíčeně pocitovou a originální.
Knížka se mi dostala do ruky náhodou, na dovolené, opravdu hodně neobvyklá a rozhodně zaujme, nakonec o chování hlavní hrdinky musel člověk dost přemýšlet.
Jen nechápu, proč jak na přebalu, tak v anotaci je kniha označená za humornou. Spíše bych řekla takové dost ujeté psycho...
Krásná útlá knížka na tři kakáníčka, víc by se ani nemuselo napsat. Jelikož ale ještě běží reklamy a TELE TELE začne až za pár minut, pokusím se o podrobnější reflexi tohoto podivného díla. Hlavní postava Lynn je mešuge, co se vrátilo z léčebny a živí se jako pokojská, která nemá v úterky co na práci, páč se na filmy dívá jen v neděli, a tak místo toho leze v hotelu lidem pod postel, aby tam následně 12 hodin čuměla do roštu. Pak se zamiluje do jedný šlapky a jelikož je mešuge, chce ji pozvat na dovolenou. Ať už si o zápletce myslíte cokoliv, tak se to dá docela vydržet a to i přesto, že tam nejsou jako již tradičně žádný tanky, anální sex nebo Jirka Pomeje. Orthsův styl je skromný, řeže to jako pila a moc se nesere se souvětíma, což je dobře, protože po čtení těch norskejch existencionalistů mě už jen při představě věty, která má tři stránky trošku tuhnou bradavky. Nicméně forma sice přinesla plynulost, ale odvála hloubku, takže zanechá po přečtení nijaký dojem, což zase není tak překvapující, když vezmeme v potaz fakt, že hlavní hrdinka utírá prach a ve volným čase leží pod postelí. To, že se párkrát zamyslí nad prázdnotou svého života je sice hezký, ale TELE TELE.
Po této knížce jsem sáhla, jelikož jsem potřebovala ukrátit čas ve vlaku a z mé knihovny byla nejlehčí :)
Lynn Zapatková se po návratu z léčebny musí naučit znovu žít svůj život a tak nastoupí do práce jako pokojská a každý den si rozdělí na určitou činnost. Ve své práci tráví stále více času a tak se jednoho dne stane, že ji překvapí přicházející host. Lynn se schová pod postel a zjistí, jak je vzrušující sledovat životy druhých.
Zvláštní kniha, která mě dostala. Strohé, krátké věty výborně nastiňují "jiné" chápání Lynn a dávají celému příběhu ten pravý nádech. Ač na první pohled se jeví kniha jako obyčejný deník, je v těch zápisech denních činností obsaženo mnohem více. V některých chvílích mi skutečně přišla kniha humorná, ale především jsem ji vnímala jako výborné psychologicky laděné dílko.
Myslím, že knihu mohu v klidu doporučit. Těch pár stránek máte přečtených hned a jistě vám po přečtení posledních vět, stejně jako mně, vykouzlí úsměv na tváři :)
Příběh mladé ženy, která jen obtížně nachází vlastní identitu a hledá rovnováhu mezi blízkostí k druhým lidem a naprostým odcizením. Úsporný jazyk, stručné dialogy ještě umocňují náladu celého příběhu... Raději žít v sebeklamu než čelit hrůze ze samoty...Jako humorný román mi ta kniha zrovna nepřijde, nato je hlavní hrdinka příliš zoufalá.
Pokojská
Čtení této novely navodí otázku, jak křehký je pojem soukromí. Máme na něj právo, ale každý jej vnímá po svém. Až zamrazí z toho, jak snadné je vloupat se lidem do jejich života a otřást jejich pevnými základy.
Hrdinka Lynn během nového zaměstnání, kdy pracuje jako uklízečka, v sobě objeví zvláštní druh úchylky: zpoza postele potají pozoruje "život lidí nad sebou". V tomto stavu pak natrefí na prostitutku Chiaru, která v ní probudí i lesbické sklony.
Osa příběhu je jednoduchá, přímá a nekomplikovaná: jde spíše o líčení psychických stavů hrdinky a o plastické zobrazení stereotypních vzorců našeho chování. Stejně jako je Lynnin život bezcílný, tak bezcílně působí i vyprávění. Kolébá se odnikud nikam, rozplývá se v neurčité prázdnotě a jen zřídka nabere spád. Popis prostředí chvílemi připomíná filmový scénář: krátké, střízlivé dialogy střídá volný tok myšlení, vypjaté situace zase podkreslují strohé, úsečné a staccatovité věty. Text naštěstí příjemně osvěžují originální přirovnání, zvláštní metafory a neobvyklé synestézie s prolínáním smyslů.
Novelka nenabízí řešení - ale může posloužit jako podnět k zamyšlení i jako netradiční pohled na problematiku terapie, léčby a zpětného začlenění narušených lidí do běžného života. Provází ji nálepka "humorná", ale nikoho nerozesměje: tíhne spíše k tragičnosti. Největší slabinou je nulové napětí a rozsahem je příliš krátká, ale o děj zde vlastně ani tolik nejde...