Pláč zavržených předků

Anotace knihy mě opravdu zaujala- "Před dávnými časy rodina Miren O’Malleyové prosperovala díky dohodě uzavřené s mořskými lidmi: ochrana jejich lodí výměnou za jedno dítě z každé generace. " - vás přece musí přilákat.

Co se týče plynulosti, tak jsem zezačátku knihy poměrně trpěla, protože líčení historie a fungování světa není zrovna můj šálek kávy. po asi 80 stránkách děj začínal nabírat na síle a ztráty přibývaly, což změnilo dynamiku celého příběhu v kladném směru.

Hlavní hrdinka knihy, Miren, se mi ze začátku moc nepozdávala, ale s přibývajícími stránkami jsem s ní začala sympatizovat.

Mně jako milovníkovi thrillerů temnější stránka knihy (vraždy) rozhodně nevadila, ba dokonce bych si ji nedokázala bez nich představit.

Pokud chcete strávit čas s temnějším čtením v gotickém fantasy, tak sáhněte po této knize.

20.06.2022

"Všechny vody na světě jsou spojeny v jednu." Neboli, člověk sice může uprchnout před svou minulostí i osudem přes půl světa, ale jejich temná chapadla jej nakonec stejně vypátrají, obemknou a nedá-li si pozor, možná i zardousí.
"Pláč zavržených předků" bych charakterizoval jako moderní Young Adult variaci na klasický gotický román, se vším, co s sebou tato zařazení přinášejí. Coby čtenář hororu jsem byl nadšen z místy chmurné, místy napjaté atmosféry, líbilo se mi prostředí prastarého sešlého Skřetna i mnohá zákoutí, jež Miren potká na své cestě. Nicméně zdaleka nejvíc jsem si užíval určitou samozřejmost a všednost nevšedního (potkat při cestě kočárem oživlé mrtvoly? Nic, na čím by bylo třeba se pozastavit), díky čemuž působil příběh o to více "pohádkově". Pravda, člověka občas zarazí určitá bezčasovost zdejšího světa, v němž drobné prvky poukazují na blíže nezařaditelné časové období, jakýsi mix všelikých dob, leč i to v rámci vyprávění fungovalo bez problémů.
Coby gotický román je Pláč samozřejmě neochvějně zaměřen na niterné prožívání hlavní hrdinky, její obavy a naděje, reakce a myšlenky. Miren je bezpochyby silná mladá žena, jejíž obdivuhodné odhodlání je předností i prokletím. Nelze si neužívat její slovní souboje s babičkou Aoife či (ne)chtěnými souputníky během jejího snažení.
Příběh uhání rychlým tempem, originální nápady a zábavná "minivyprávění" (u nichž nesmírně oceňuji rezignaci na to, zda se udály či nikoliv - pravdivé jsou tak jako tak) se střídají v neúprosném tempu, jež nenechá člověka vydechnout. Úplný závěr byl sice na můj vkus trochu filmový, ale na celkovém dojmu z příběhu o temných tajemstvím minulosti a střetu osobních přání a určeného údělu to nic nepokazilo. Četl jsem v originále i českém překladu, a každému, kdo ocení moderní gotiku, vřele doporučuji.

17.06.2022

Anotace mě hodně zaujala, tak jsem to chtěla zkusit. A nelituji. I když první cca 70 stránek bylo takové půl na půl, pak se to rozjelo a druhou půlku knihy jsem si opravdu zamilovala . Bylo tam jedno překvapení za druhém. Hlavní hrdinka se mi moc líbila a já byla zvědavá, co bude následovat v knize... Na mě tam bylo možná až moc vražd, ale na druhou stranu si to nedovedu představit bez toho... Bylo tam moc překvapujících událostí, až jsem se divila, kde ta autorka ty nápady bere. Všechno do sebe pěkně zapadalo. Možná bych přidala trošku víc té romantiky, ale pak by to nebylo takové temné no... (Já mám prostě ráda všude tu romantiku.) Navíc to za mě bylo i hodně čtivé, ale až v té druhé polovině knihy, to jsem to už nemohla odložit. Hodně jsem knihu přirovnávala k duologii Zlodějská přísaha/ Zlodějský tanec, která se mi moc líbila a knize Dům soli a smutku. Samozřejmě to není totožné, ale hodně mi to připomínalo. Takže pokud se to líbilo i vám, tak rozhodně zkuste i tady tu, určitě nebudete litovat. Pokud tedy máte rádi nějaké ty temnější příběhy.

14.06.2022

Autorce musím uznat, že je v některých věcech opravdu mistryně. Popisy naprosto čehokoliv mě u ní skutečně bavily. Ještě víc než tohle musím pochválit její schopnost přinést neskutečně složitý příběh a podat ho tak lehce s tím, že se postupně přirozeně rozplétá a i přes tu přirozenost jste překvapení. Příběhy vložené do příběhu mi přišly zajímavé a bavily mě. Začátek mě sice úplně nezaujala a dlouho jsem si myslela, že možná autorka měla nějak vysvětlit v jakém světě to jsme, ale nakonec chápu, že to tak neudělala a poznáváme ten svět pomalu. Možná mi ale kvůli tomu trvalo trochu déle se do toho dostat, přestože styl psaní autorky je vážně čtivý a námět mi nepřijde ohraný. Nečekala jsem tak silnou hlavní hrdinku - jsem ale ráda, že jsem nemusela číst o nějaké naivní hloupé holce. Ještě víc jsem ale nečekala, že si přečtu tak temný příběh (a to i když jsem četla v nějaké recenzi, že to není jen pohádka na dobrou noc). Název o té knížce opravdu něco vypovídá. Šílený, v dobrým. Možná mi je malinko líto, že tam nebyla rozvinutá romantická linka, ale možná by to bylo moc nucené a rušivé. Oceňuju zajímavé myšlenky a poslední co k tomu asi mohu říct je....doporučuju!

11.06.2022

Nejsem až tak kovaná ve fantasy, byť si ho čas od času ráda přečtu, možná právě proto se mi příběh líbil a užila jsem si ho. Drsný, ponurý, temný, plný krvavých skvrn. :)

04.06.2022

Děkuji moc Megaknihám za nabídku recenzního výtisku knihy Pláče zavržených předků. Velmi si toho vážím. Kniha mě velice zaujala svou anotací a mě bylo jasné, že se mi bude líbit. Ani nevím proč, ale tentokrát jsem se vůbec nepodívala na obálku, takže když jsem ji prvně viděla, bylo to moc milé překvapení a ihned se mi obálka zalíbila.

Hned první kapitola se mi zalíbila kvůli tomu, jak mě uvedla do příběhu, a hlavně historie O'Malleyových, sice se jednalo o důležité základy a většina věcí byla promlčena, ale i tak to bylo velmi vhodné a velmi to pomohlo k jednodušší orientaci v narážkách na jejich slavnou minulost. Vedle toho musím vyzdvihnout různé báje či příběhy, které dodávaly na důvěryhodnosti a reálnosti příběhu.

Líbilo se mi, že kniha pěkně splňuje svůj žánr, že se v průběhu děje vyskytnou jednotlivé zmínky o nadpřirozených bytostech, a dokonce i s některými se hlavní hrdinka setká. Bylo skvělé, že se nejednalo o tak časté bytosti, jak bývá zvykem. K tomu se ještě vyskytlo i vysvětlení, jak tyto bytosti vznikly.

Problém jsem měla s Miren. Přišla mi taková nemastná a neslaná. Hlavně jsem měla problém s jejím motivem, jakožto chápala jsem, o co se snažila. Ale i tak mi k tomu chyběl větší důvod. Často jsem se i přistihla u toho, že jsem nahlížela dál, co má Miren v plánu udělat.

Když to vezmu, tak Pláči zavržených předků se mi nejvíce líbila historie Mireniny rodiny, která byla podána opravdu dobře a dávala naprostý smysl. I když zprvu chyběly jednotlivé dílky, ale ty se postupem času objevily a složily tak následný obrázek. Hned jako další byly jejich příběhy, být na tom samostatná kniha, tak po ní určitě šáhnu.

Pláč zavržených předků určitě doporučuji těm, kteří si chtějí užít příběh plné fantazie, v níž se objevují ne zrovna známé bytosti, a zároveň příběh plný tajemství, jež budete spolu s Miren postupně odkrývat. Avšak nepočítejte s nijak akčním dějem, ale spíše s takovým lenivějším příběhem, u kterého budete chtít vědět, co se tam děje.

02.06.2022

Rod O’Malley kdysi dávno uzavřel dohodu s mořskými lidmi - dají jim jedno dítě z každé generace, když ochrání jejich lodě.
Být O’Malley v minulosti něco znamenalo. Teď ale upadá, děti nerodí, sídlo jim chátrá, ani lodí už jim moc nezbývá.
Mirenina babička je však rozhodnutá rod zachránit.

Anotace mě nalákala na knihu jako už dlouho žádná jiná. Chtěla jsem mořské i jiné nestvůry a pár odstavců o nich jsem i dostala, ale bylo toho až příliš málo. A z celé knihy se mi právě tyhle chvíle líbily úplně nejvíc.

Bohužel se příběh ubíral úplně jiným směrem, než jsem čekala, ale stále mě zvědavost nutila číst, otáčet stránky a těšila jsem se, na jakou mýtickou bytost Miren na své cestě narazí.

Pláč zavržených předků je temná pohádka - rozhodně ne pro děti, tady se podřezávají krky a děti se stahují pod vodu. Když si odmyslím, že anotace slibuje úplně jiný příběh a budu k tomu přistupovat jako k pohádkové knize pro starší čtenáře, tak to nebylo špatné.

30.05.2022

Když jsem dostala nabídku na tuto knihu, tak jsem se docela těšila. Anotace slibovala tak trochu nevšední historický román s prvky fantasy. Řekla jsem si, že to tedy zkusím, mám ráda výzvy a taky příběhy, které vybočují z řady a nepůsobí jako ohraná deska.

Námět mě rozhodně neskutečně bavil. Nápad, že jeden klan uzavře pakt s mořským lidem, kterému pak musí platit netradiční desátek, byl skoro jako vystřižený z hororu. Navíc se to okolo neustále hemžilo samými tajemstvími.

To je však tak jediné, co mě chytlo. Způsob vyprávění je takový nemastný neslaný, bez života a víceméně docela nudí. Hlavní hrdinka působí dojmem neohrožené silné ženy, která si vždy poradí a dokáže se ubránit (někdy je až brutálně chladná), ale kdo by jí to věřil, když po celý svůj osmnáctiletý život žila v ústraní s prarodiči, kteří ji měli jak na vodítku? A najednou je schopna sama přežít v divočině plné stvůr?

Místy je děj doplněný vyprávěním příběhů, takže je to jako pohádka v další strašidelné pohádce. Příběhy temné, plné smrti... Přes toto a fakt, že kniha je uzoučká, se to čte strašně pomalu a vlekle. Což mi vadilo asi nejvíc. Sice je tu stále něco na pozadí, co člověka nutí číst, protože je zvědavý a po všech těch lapáliích chce znát pravdu, ale není tu nic, co by ho vtáhlo a pohltilo a to je obrovská škoda.

Strašně moc prostoru zabírají i veškeré Mireniny myšlenky a pocity, které se velmi často opakují jako kolovrátek, což také není snadné číst. Hemží se to všelijakými potvorami, až daný svět tak úplně nechápu. A poslední stránky knihy byly na můj vkus už moc zamotané a překombinované. Celkově je to nevyužitý potenciál.