Piano
Jane Campion , Kate Pullinger
Příběh němé Skotky, jež se v minulém století přijela provdat na Nový Zéland a stala se součástí neobvyklého milostného trojúhelníku
Literatura světová Romány
Vydáno: 1995 , Mladá frontaOriginální název:
The piano , 1992
více info...
Přidat komentář
Příběh doslova napěchovaný emocemi. Dojaly mě překrásné kontrasty lásky a nenávisti, smutku a radosti, něhy i krutosti, stejně jako atmosféra drsné novozélandské krajiny. Prostotu jazyka dle mého kompenzují hlavní postavy se složitou osobností. Němá, avšak tvrdohlavá a živelná introvertka Ada, která za sebe nechává hovořit své piano, její despotický manžel Stewart toužící po lásce kterou nikdy nepoznal a George Baines, něžný barbar, vyvrhel obou světů. Pro empatické jedince milující klasické romány 19. století jako jsem já zkrátka krásné čtení. Mohu také doporučit film, který je jednoduše excelentní a který oproti knize poskytuje ještě jednu dimenzi navíc - dechberoucí hudbu Michaela Nymana.
Na muj vkus dost komplikovana postava Ady,ktera je vlastne otrokem sebe sama...ale jinak velmi pusobive,jednotlive okamziky krasne popsane az jsem chytla chut zacit zase hrat :)
Patos, klišé a kýč, kam se podívám. Jazyk jak ze školní slohovky, bez nápadu. Příběh se tváří strašně dramaticky a neotřele, ale motivace chování není ani v náznaku. Že by vášeň byla omluvou pro vše? Čím dramatičtější scéna, tím zároveň trapnější. Jedna hvězda za Modrovouse. Možná kdybych byla fanynkou filmu, viděla bych to jinak, takto nevím, zda budu mít odvahu se na něj někdy podívat.
Přiznám se, že jsem měla s knihou trochu problém - vůbec mě nebavila. Jestli to bylo tím, že ten příběh znám, a film je výborný, takže velká konkurence, nebo to bylo špatným nezáživným překladem???
Kdysi jsem viděla film, Oscary si zasloužil právem. Kniha sice neumí napodobit to mlčící ticho, ale zase otevírá možnosti vidět do myšlenek. Stále to tedy zůstává silným zážitkem.
V tak krátkém příběhu tolik citu, něhy, nenávisti, smutku, radosti, hrubosti ... krásné.
Z knihy mám smíšené pocity. Námět určitě dost dobrý, zpracování čtivé, ale zarazil mě konec knihy. Měla Ada zůstat na ostrově se svým manželem? Měla zemřít se svým pianem?
Po knížce jsem sáhla díky své lásce k Zélandu a musím říct, že na mě tamější atmosféra, vlhko a mořský vzduch dýchaly na každé stránce. Příběh je jednoduchý a čte se možná až příliš snadno, řekla bych, že by zasloužil i delší zpracování. Každopádně bylo velmi zajímavé podívat se na druhý konec světa v době předminulého století, kdy ostrovy ještě nebyly natolik známé jako dnes. Určitě shlédnu také film.
Obvykle si přečteme nejprve knížku a pak se jdeme podívat na film. V tomto případě to bylo u mne naopak. Před lety jsem viděla úžasný film se stejným názvem, který právem získal několik Oskarů a tak jsem se ráda s tímto fascinujícím příběhem, kde hudební nástroj hraje klíčovou roli, seznámila v knižní podobě. Přiznávám, že nebýt čtenářské výzvy, asi bych se ke knize nedostala. Začetla jsem se do příběhu, který je v knižní podobě stejně úžasný jako film, a při čtení se mi vybavovaly nádherné záběry Nového Zélandu i dramatický děj, takže opravdu mimořádný zážitek. Doporučuji všem, kteří viděli film, začtěte se také, a nebudete litovat...
Krásná knížka a příběh. Po dlouhé době jsem si uvědomila, jak moc toužím umět hrát na tento nástroj.. Je to takova rychlovka na jeden den, na můj vkus až moc velká rychlovka. Příběh by se dal zcela jiste trochu více rozvinout, nicméně takto je trochu jistota, že nic neprebyva a ze se dej zbytečně nevlece.. Ke konci jsem se jen modlila, aby to skončilo happy endem.. Do poslední stránky či věty to nebylo jisté ;) další knížka v pořadí bude nejspíš "Hra a klavir pro samouky" :)
Oddechovka,velmi ctiva. Film jsem nevidela, ale po precteni knihy, zkouknu :)
Horký letní den s touto knihou, která chladí. Neustále prší a hrdinky jsou stále promáčené a od bláta ale velmi tvrdohlavé. Krásný obal a příběh se štastným koncem. Nehodnotím podle filmu, který jsem neviděla.
Nádherný zdrcující příběh.
Dlouho jsem se rozhodovala jestli dám knize tři nebo čtyři hvězdičky. Pro strhující konec plný bolesti jsem se rozhodla pro vyšší ohodnocení.
Kniha byla psaná strašně jednoduše. Souhlasím s názorem Adelle. Čekala jsem od ní asi trochu více. Možná je to tím, že je kniha právě na motivy filmu a ne jako předloha filmu.
Nicméně příběh je zajímavý a to přitom historické romány nečtu.
Kniha je krásná, plná emocí a hudby. Miluji milostné trojúhelníky a tady je opravdu s velmi silnými pouty.
Úplný konec mne trochu zklamal. Kdyby zemřela se svým milovaným piánem, který pro ni znamenalo vše, mluvilo za ni, byla to část její duše, tak by ta smrt byla krásná ne? Možná se pletu, ale mne by se to tak asi líbilo více.
Film mám moc ráda, úchvatné obrazy a scenérie, celé působivé. Ale knížka slabší, což se často nestává.
Ach Bože... kdo toto překládal, nemohl mít cit pro literaturu. Připadlo mi to jako kniha pro malé děti... Ale i tak jsem to překousla a ke konci se mi kniha dokonce zalíbila... Jsem ráda, že jsem se dozvěděla o Adiném vztahu s jejím učitelem, což ve filmu nebylo..... :)
Knihu jsem četla krátce po zkouknutí filmu - děj knihy je skoro totožný, jen je tu navíc rozepsána minulost ústřední trojice (hlavně Adin vztah k učiteli klavíru), ale právě tyto pasáže byly místy rozvleklé, což mi v jinak svižně napsané knize trochu vadilo. Jinak je to ale čtivě napsaná romance, trochu mystická, hrdinčino zvláštní chladné vzdorovité chování mi sice nebylo po chuti, líbila se mi ale Bainesova vášeň a vykreslení deštivé novozélandské krajiny. Přečteno jedním dechem.