Parazit
David Koepp
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/420512/bmid_parazit-lCi-420512.jpg
3
60
60
Před třiceti lety Roberto Diaz a Trina Romano, odborníci na bioterorismus, nechali uprostřed západoaustralské pustiny srovnat se zemí celou vesnici, když zjistili, že její obyvatele krutě pozabíjela parazitická houba či plíseň, která se sem dostala z vesmíru v jedné z nádrží, jež do tohoto Bohem zapomenutého koutu zeměkoule spadla spolu se zbytky vesmírné stanice Skylab, ale ta ji na oběžnou dráhu vynesla právě ze Země. Zapeklitá situace. Jediné, co ji dokáže zastavit, je chlad. Jeden vzorek si odveze do USA a nechá ho uložit ve vojenském podzemním skladišti pro možné budoucí válečné účely. Ale globální oteplování je tady, a tak se houba dostane ven a začne se rychle šířit přes těla lidí a zvířat, kteří pak umírají strašnou smrtí. Hrozí zničení celého světa. Jedině Roberto Diaz ví, co je ta potvora zač, a s pouhými dvěma komplici vytáhne do zdánlivě prohraného boje. Scenárista a režisér David Koepp se narodil roku 1963 v Pewaukee ve Wisconsinu. Vystudoval katedru filmové, divadelní a televizní tvorby na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Od roku 1990 se mu daří psát scénáře pro filmy, které se skutečně realizují. Po několika menších úspěších přišel ten hvězdný: David Koepp se podílel na scénáři Jurského parku, režírovaného Stevenem Spielbergem. Film měl celosvětový úspěch. Následovaly scénáře k velkofilmům Mission: Impossible, Spider-Man, Válka světů nebo Indiana Jones a tajemství křišťálové lebky. Filmy, které autor také sám režíroval, byly spíš skromnější, ale vyčnívá z nich Tajemné okno s Johnnym Deppem v hlavní roli, považované za jednu z nejlepších adaptací předlohy Stephena Kinga. „Vysoce nakažlivé čtení!“ Miloš Urban První román od scenáristy Jurského parku. Sci-fi horor jako vystřižený ze starých dobrých osmdesátek.... celý text
Přidat komentář
Tzv. thriller plný naprostých nesmyslů a podezřelých náhod. Člověk nemusí být kovaný přírodovědec, aby tušil, co všechno je v příběhu špatně. Jenomže! Pokud odhlédneme od takzvaně vědeckých vysvětlení a budeme se pohybovat spíše v žánru fantasy než sci-fi, pak nelze knize upřít dávku napětí a zábavnosti. Příběh je přímočarý bez překvapivých zvratů, ale gradace a střídání dějových linií prozrazuje zvládnuté spisovatelské řemeslo i to, že je autor také úspěšným scénáristou. Prostředí, atmosféra a jednotlivé postavy jsou solidně vykreslené a tak knížka splnila hlavní účel: pobavit.
UCHOKNIHA.
Znepokojivý thriller? Zapomeňte. Jde o naprostý opak - předvídatelná záležitost z pera scénaristy Jurského parku. Ano, člověk má tuto informaci napsanou poměrně velkými písmeny přímo na obálce, přesto jsem si v nějakém naprosto nepochopitelném pomatení myslela, že jde o autora Jurského parku. Nenechte se mýlit - Koepp není Crichton, na to zapomeňte. Příběh je naprosto předvídatelný béčkový scénář - na něco hrozného se v odlehlé osadě přijde - parazit je v první chvíli naprostý zabiják a nemáte záruku ani pokud máte krásný obleček jako postavička na obálce... Uplyne nějaký čas a z naprostého zabijáka je zabiják vybírák - tedy něco napadne, požere a zničí, ale většinou se jedná o zvěř nebo postavy, u nichž jasně od první chvíle víte, že přesně pro tuhle roli je autor do příběhu zasadil... Rozhodně by jste takovou vybíravost od tak nelítostného parazitního nepřítele nečekali (tedy pokud jste od příběhu čekali nějaké to napětí)... Takže se vrství nesmysl na nesmysl, nešetří se úniky v poslední sekundě, které vzhledem k předchozímu ději však nejsou napínavé, ale spíš k smíchu. Nakonec jsem doposlouchala v rychlosti 2,25 a to jen z důvodů osobního pokání - abych si zapamatovala, že ne všechno, co se nabízí v akci, potřebuji koupit. Ano, tuhle lekci si z Parazita odnesu asi nejvíc - takže nakonec že by Parazit pro mě nebyl laciné béčko, ale kniha osobního růstu? :-D
Musím přiznat, že z této knihy jsem měl obzvláště smíšené pocity. Na jednu stranu čtivě a poutavě napsané, že to člověka nutilo poslouchat dál a dál. Na druhou stranu hodně za vlasy přitažené pseudovědecké vysvětlení chování houby, která měla z nějakého důvodu větší inteligenci než většina vedlejších postav. Co mi ovšem vadilo snad ještě víc, byly obsáhlé exkurze do minulosti všech postav, které se aspoň na chvilku v knize mihly, což dosti podstatně narušovalo plynulost četby hlavního toku děje. Takže za mě tentokrát 50 %.
Ano, je to béčkový sci-fi thriller, tak jak tady už někteří uvedli. Ale takový poctivě napsaný.
Já se teda bavila.
Sympatické akční béčko, které se sice tváří jako něco víc, ale to jen nakladatel bezděčně klame tělem. Sám David Koepp dává čtenáři od začátku jasně na srozuměnou, že žádnou velkou literaturu nepíše, takže šťourat se v technických detailech by bylo asi stejně přínosné, jako Spielbergovi vyčítat oživlé dinosaury. Přesto má vyprávění punc vědecké fundovanosti, pročež si člověk získá vůči houbám všeho druhu maličko odstup, protože i kdyby byla pravda jen polovina toho, co se o nich píše, pánbůh s námi a zlý pryč.
Každopádně ostříleného scénáristu v sobě autor rozhodně nezapře, ostatně snímky jako Smrt jí sluší, Jurský park či Muži v černém 3 hezky ilustrují jeho dovednost skloubit akci s nadsázkou, aniž by jedno zastiňovalo druhé. A třebaže Parazit rozhodně nepatří mezi nejoriginálnější sci-fi horory roku, subžánru zombie stříleček rozhodně ostudu nedělá. Navíc se opět prokazuje, že v jednoduchosti je síla a koncepce à la Od soumraku do úsvitu je pro plnohodnotnou zábavu naprosto ideální.
Původně jsem očekával trochu jiný průběh děje. Ale Koepp místo globálního boje se smrtící houbou příběh pojal mnohem střízlivěji, kdy se s parazitem setká pouze několik málo lidí na omezeném území. Tahle varianta se mi nakonec zdála velice zdařilá a příběhu prospěšná.
Kniha mě příjemně překvapila a spokojenost tak vyjádřím 80%.
Začátek skvělý, potom dlouho, dlouho nuda, abych zjistila, že konec je poněkud odfláknutý. Nic pro mě.
Poměrně krátký příběh o tom, jaké nebezpečí nám může hrozit v případě špatného skladování biologické zbraně. Číst se to dá, jedinou připomínku mám k vydání knihy - v pohodě se to dalo vytisknout na poloviční počet stran, maximálně na 200.
Při čtení mi před očima přímo běžel béčkový sci-fi thriller. Bavila jsem se. Nejen samotným příběhem, ale i trochu cynickým humorem, který k tomu patří a dodával knize šťávu. Ani mi nevadilo, že je to takové málo uvěřitelné. Americký film přece musí mít happyend! :-)
Pěkný obal, skvělý námět, dobrý a nadějný začátek, ale tím to bohužel končí.
Stejný námět v rukou lepšího autora by mohl být opravdový bestseler. Nemohl jsem se dočkat, až knížku dočtu.
Knih s podobnou tématikou není zrovna mnoho a tak jsem ochotna odpustit některé ne příliš logické pasáže a závěr, který nevyzněl příliš pravděpodobně. Tajemná záhadná houba, která má svou vlastní paměť, dokáže se učit a přizpůsobovat prostředí ve kterém žije. Nikdo nevěří profíkům, kteří jsou již v důchodovém věku a tak svět musejí zachraňovat civilisté. To je sice trochu klišé, ale spíš ve filmech. Takže v knize jsem to ochotna tolerovat. Teď mě napadlo podívat se na životopis autora a vysvětlení jsem našla hned v první větě jeho životopisu. David Koepp cenárista a režisér. Ano, kniha působí jako filmový scénář a možná i proto mě tolik bavila. Filip Švarc který čte tuto audioknihu, je můj oblíbený narátor a rozhodně mě nezklamal. Hudba a zvuky perfektně dotvářejí atmosféru příběhu.
V 52% knihy jsem věděl kdo s kým v minulosti chodil, kde bydlel, jak moc miluje svou ženu a jakej má barák... ale to není to kvůli čemu jsem knihu začal číst. Úděsná nuda, chtěl jsem to vydržet, že na konci třeba dám aspoň dvě hvězdy, ale u nějaké 15. kapitoly o tom, jaký hrozný vztah má postava, ještě úplně protivná, za sebou, jsem skončil.
Sice to je opravdu béčko, ale četlo se mi to celkem dobře (po mnoha intelektuálně celkem náročných titulech fajn odpočinek :-) ). Nápad s vysoce agresivní smrtící houbou dobrý (i když biologové a chemikové by při četbě nejspíše chtěli spáchat harakiri), děj zbytečně předvídatelný, občas nějaká nelogičnost... Nicméně ty tři hvězdy tomu dám.
No tedy to byla hovadina. Jako myšlenka dobrý, ale je to taková "céčková" kniha. Děj těžko uvěřitelný i na moje "obroušené" poměry. Počínaje schovanou atomovou zbraní v truhle dětí, konče bolestí zad agenta, který má zachránit svět přesně v ten nejhorší okamžik a tím převzetí záchrany světa párem civilistů. No prostě "céčko" jak vyšitý. Rozhodně nedoporučuji. Max jedna hvězda za námět zápletky. Ale zpracování tragické...
Mě se kniha velmi líbila, čtivá a napínavá na každé straně. Autor vsadil na hrdiny všedního dne a superagenti tu hrají vedlejší roli. Pravda námět sliboval víc peripetií a zápletek ale kdo může vědět, zda autor nechystá pokračování.
Knížka se četla velice rychle, zajímalo mě, co se stane dál. Nicméně nějaký body strhávám za občas pro mě infantilní popis chování parazita a za to, že si myslím, že se z tohohle tématu dalo vytřískat víc. Nicméně přečtení nelituji
Parazit
(SPOILER) O perníkové chaloupce. Pardon, toto je jiná pohádka.
Doprostřed australské pustiny dopadne zbytek vesmírné stanice Skylab spolu s pozůstatky biologického experimentu - geneticky upravené houby. Houba však průlet atmosférou přežila, rychle se adaptuje, rozšíří a zdecimuje vesnici místních domorodců. Americká vláda však promptně situaci vyřeší. Není na tom nic složitého, jedna atomová bomba a je po problému. Celé to má jeden malý háček, kterým je vzorek houby, převezený a uskladněný v centru biologických zbraní, kdesi v zapadlé části USA.
Za dalších 20 let se situace opakuje. Tajný sklad nebezpečných substancí je zrušen a přebudován na skladovací kóje, a co čert nechtěl, na houbičku tam nějak zapomněli, jenže houba nezapomněla na svět a začíná decimovat obyvatele místního zapadákova. Vláda vyřešením situace pověří stejného člověka jako před 20 lety, co na tom, že se jedná o nemocného staříka. Trio zachránců světa doplní pologramotný hlídač skladu a mladá matka samoživitelka. Jako každá pohádka má i tato happy end. Druhá atomová bomba si s houbou poradila stejně jako její kolegyně před dvaceti lety, ale protože k výbuchu došlo v USA a nikoliv v nějaké daleké Austrálii, nechybí douška o tom, že se tentokrát jednalo o téměř "ekologickou" jadernou bombu a následky na životní prostředí budou minimální - obyvatelé místního zapadákova a jeho nejbližšího okolí budou pouze dalších 20 let nuceni používat k pití balenou vodu.
Kniha má jeden zásadní problém, je úžasně čtivá, plná akčních scén a dějových zvratů a člověk doslova hltá každou další stránku. Na druhou stranu je plná nesmyslů, pseudo vědeckých vysvětlení, klišé a patosu.
Pokud vám nevadí efektní, ale zdravím mozkem těžko představitelné situace typu, že střela vypálená z nepřátelského tanku je hlavním hrdinou na koni v letu zachycena, vržena zpět a zničí stroj, že kterého byla vypálena, tak se v klidu pusťte do čtení, budete nadšeni. Pokud nad dějem dokážete přivřít obě oči, také budete spokojeni. Pokud však trváte na faktech a správnosti tvrzení, uváděných v textu, tak raději sáhněte po jiné publikaci.
Mě kniha bavila, neb jsem se od věcné správnosti dokázal oprostit - hodnotím 70%.