Papierové mestá

Papierové mestá https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/281568/bmid_papierove-mesta-SGf-281568.jpg 4 3706 3706

Margo Rothová-Spiegelmanová. Jej bláznivé dobrodružstvá sa zakaždým prehnali školou ako letná búrka: na gitare ju naučil hrať nejaký starký v polorozpadnutom dome v mississippskom Hot Coffee. Tri dni kočovala s cirkusantmi, lebo ich presvedčila, že by z nej mohla byť artistka. Na koncert The Mallionaires v St. Louis sa dostala tak, že sa vydávala za basgitaristovu frajerku, a keď ten s ňou naozaj chcel chodiť, poslala ho kadeľahšie. Jej najneuveriteľnejšie príhody sa vždy ukázali ako skutočné! Tak do tejto dobrodružnej duše sa beznádejne zamiloval Quentin-Kvéčko Jacobsen, trochu zakríknutý chlapec z dobrej rodiny. Keď mu pojašená maturantka jednej noci vlezie do izby prezlečená za nindžu a odhodlaná vykonať jedenásť bodov neľútostnej pomsty nevernému frajerovi a bývalým kamarátom, Kvéčko neodmietne. To, čo povystrájajú, Quentina rovnako nadchne ako vyľaká. Lenže na druhý deň je Margo preč a zanechá po sebe len indície určené práve jemu. Vydáva sa teda na cestu plnú odbočiek, a čím bližšie je k cieľu, tým lepšie spoznáva skutočnú tvár priateľky – a možno aj svoju vlastnú.... celý text

Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: , Yoli (SK)
Originální název:

Paper Towns , 2008


více info...

Přidat komentář

Babouš
23.10.2014 5 z 5

Zápletka Papírových měst se trochu podobá té z Hledání Aljašky - kniha by se klidně mohla jmenovat Hledání Margo. Ale tam, kde je Hledání Aljašky příliš dramatické, tam jsou Papírová města roztomile ujetá. Navzdory tomu, že první úmrtí nastane už v první kapitole. Závěrečný šílený roadtrip mě donutil u knihy sedět až do konce.

Smrt a život, přátelé a láska, dojetí i humor. Prostě další krásná kniha od Johna Greena. Hvězdy nám nepřály pořád hodnotím jako jeho zatím nejlepší knihu, ale Papírová města jsou hned za nimi.

kklepkaa
22.10.2014 3 z 5

Skvělá kniha, kterou jsem přelouskala za pár hodin. Nicméně Hvězdy nepřerostla, ale každopádně mě Green nezklamal. Několikrát jsem se opravdu zasmála... ,,Pokud jsem rituálně nepopravoval pískomily nebo nečural sám sobě do obličeje, považovala mě za úspěšně vychovaného." nebo např. ,,Mluvit s opilcem je jako mluvit s hrozně šťastným tříletým dítětem, co má těžce poškozený mozek". Green má skvělý smysl pro humor a při tom dokáže psát o vážných věcech. I tahle jeho kniha nutí k zamyšlení a i já jsem jen papírový člověk. Jen se pořád nějak nedokážu rozmyslet zda je to na 3 nebo 4 hvězdy...


hanjana
21.06.2014 4 z 5

Knížka, u které jsem se od srdce zasmála. Vážně se to skvěle četlo, postavy byly příjemné, až jsem měla chuť je přijmout za své literárně-imaginární přátele. Děj měl zezačátku skvělý spád, líbil se mi trochu detektivní námět, ale někde v půlce děje to začalo stagnovat, trochu to stálé zjišťování něčeho a přitom nezískávání ničeho omrzelo a připadalo mi to chvílemi roztahané. Ale to všechno mi vynahradily skvělé hlášky a vtipy, o které se postaralo hlavní kamarádské trio a zvědavost, která mi nedala klidu s další a další kapitolou.
Takže i přes tu malou nedokonalost musím uznat, že je to skvělá kniha, nenudí a neomrzí a rozhodně nad ní budu dumat ještě dlouho, o což se postaral pěkně otevřený konec. :D
Vřele oporučuju.