Tma a co bylo potom
Otakar Štorch-Marien
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144511/tma-a-co-bylo-potom-144511.JPG
4
5
5
Paměti nakladatele Aventina série
< 3. díl
Třetí, závěrečný díl pamětí nakladatele Otakara Štorcha - Mariena na Aventinum. Osou závěrečného svazku vzpomínkové trilogie zakladatele Aventina, jednoho z nejvýznamnějších nakladatelství první republiky, je líčení hospodářských potíží nakladatelství v době krize na počátku 30. let, vedoucích k jeho zániku, i krátkého vzkříšení Aventina po r. 1945. Vedle osudů nakladatelství autor zachycuje také situaci v tehdejším kulturním životě, vypráví o jeho představitelích s nimiž se setkal, a vytváří tak kulturně historický dokument doby.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
vzpomínky spisovatelé výtvarní umělci, výtvarníci
Autorovy další knížky
| 1992 |  Sladko je žít |
| 1930 |  Víno |
| 1993 | Tma a co bylo potom |
| 1992 | Ohňostroj |
| 1965 | U zlaté bohyně |
Začínám úmyslně III.dílem překrásné trilogie českého nakladatele, spisovatele a publicisty Otakara Štorcha Mariena.
I. díl - Sladko je žít,
II. - Ohňostroj,
III. - Tma a co bylo potom.
V roce 1919 založil nakladatelství Aventinum. V březnu 1927 se nakladatelství přestěhovalo do Zedwitzovského paláce, čp. 53, v Purkyňově ulici 4, na Novém Městě, kde byla výstavní síň, galerie a prodejna Aventinská mansarda. Právě tam se pořádaly rozpravy se spisovateli, vedly se vášnivé diskuze o kulturním životě a také se na reprezentační úrovni uváděly nové knihy. Aventinum to byl pojem ! V prvé řadě šlo o nádherně vypravené knihy. Kmenovými spisovateli Aventina byli třeba bratři Čapkové, kteří později po krachu nakladatelství přešli ke konkurenci.
Majitel byl veden heslem "Krásná kniha" - a že jich bylo ! Ke krachu došlo jednak špatně vedeným účetnictvím (tedy subjektivní interní důvody) a jednak i za ataku konkurentů - přirozených rivalů Otakara Štorcha Mariena.
II. etapa Aventina byla v létech 1945-1949. V 50-tých létech se za pomoci věrných přátel zrodilo zřejmě tenkrát nejkrásnější, ale malinkaté knihkupectví v Praze "Platýzské knihkupectví". A zase je zde typická česká vlastnost - závist. Neumětelové mu nepřáli. V lednu roku 1962 byl pan Štorch odejit ! O 12 let později umřel.
Pro mě byl něco jako bonbonek III.dílu konec knihy, kde pan Štorch popisuje svou návštěvu ve Francii, cosi jako "Po stopách Toulouse-Lautreca".
Vše přečteno "jedním dechem" .