Osvětimský proces
Annette Hess
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428004/bmid_osvetimsky-proces-6jO-428004.jpg
4
287
287
Příběh rodiny, které osvětimský proces obrátil život naruby Frankfurt nad Mohanem 1963. Eva, absolventka tlumočnické školy a nejmladší dcera rodiny Bruhnsových, má krátce před zásnubami, když ji její agentura nečekaně požádá, aby překládala u mezinárodního tribunálu výpovědi bývalých polských vězňů, kteří přežili koncentrační tábor v Osvětimi. Její rodiče i budoucí manžel jsou zásadně proti: jde totiž o první poválečný proces proti nacistům, který se má konat v jejich městě. Eva o hrůzách v Osvětimi nikdy neslyšela, ale dá na svou intuici a postaví se rodičům na odpor. V tu chvíli ještě netuší, že proces století neodvratně změní nejen její zemi, ale i její vlastní život.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
Deutsches Haus , 2018
více info...
Přidat komentář
Souhlasím s komentáři pode mnou, o procesu toho tam bylo méně, než by člověk od knihy tohoto názvu čekal. Škoda :-(
Já vlastně ani nevím co si o této knize myslet. Obálka slibuje "strhující poválečný příběh". No.... poválečný sice ano (odehrává se 20 let po válce), ale strhující? Na to jsem čekala min. 200 stran a i tak ten děj byl strašně předvídatelný. Moc jsem nechápala existenci dějové linky sestry hlavní hrdinky.
Je pravda, že kniha se hezky, plynule čte. Nápad (téma) na knihu to bylo velice originální, ale to zpracování... Chvílemi mi to přišlo jako beletrie pro ženy, akorát že se tam sem tam řešilo něco ohledně koncentračního tábora v Osvětimi.
Při výběru tohoto poválečného románu jsem dosti váhala. Bude to čtení pro mne ? Podobných knih jsem v poslední době četla více, mám po ní sáhnout ? A pak ten název, také já si myslím, že původní název Německý dům by byl vhodnější. Nakonec jsem po knize sáhla a udělala jsem dobře.
Román jsem četla s chutí, líbil se mi, hlavně pro svou jinakost. Hrůzy války a hlavně koncentráků pocítí mladá překladatelka Eva, když je přizvána tlumočit na válečném procesu. Eva žije ve velice milé a spořádané rodině, má dobrou partii, bohatého snoubence a přesto si není svou láskou jistá. A posléze si není jistá ani svými rodiči. Vše se odehrává dvacet let po válce, ve Frankfurtu nad Mohanem.
Tento román mě oslovil, donutil přemýšlet a nakonec jsem ráda, že jsem ho přečetla.
Velké zklamání. Název je naprosto zavádějící. Samotný proces je tu spíš takový doplněk. Opravdu škoda, těšila jsem se na zajímavé téma, které tu bohužel nebylo moc rozvinuté. A příběh samotné hrdinky byl předvídatelný. Takový tohle se stalo a tak to je.
Jako oddechové čtení byla kniha dobrá. Ale jinak to pro mě bylo spíš zklamání. Očekávala jsem něco jiného - rovnoměrně rozdělený děj, kde se prolíná život rodiny s procesem. Nebo jsem tento dojem získala z názvu a anotace knihy. Místo toho spousta "omáčky" o pocitech hlavní hrdinky, proces zmiňován velmi málo (navíc bych jej shrnula jen jako lehce inspirován skutečností), děj rodiny sice rozepsán, ale žádný velký zázrak ani v této části. Hlavně linka sestry hlavní hrdinky mi zde přišla trošku "mimo", v jiném románu by možná byla vítána. Rozhodně nedoporučuji nikomu, kdo se o toto téma zajímá - nic skutečného zde totiž nenalezne.
Nemohu říct, že se mi kniha nelíbila, ale už dle názvu a anotace jsem čekala trochu něco jiného. Právě samotný název knihy mě zaujal a nalákal na něco, co jsem doposud nečetla. Očekávala jsem asi více do detailů popsaný "onen proces". Ale spíš to byla taková oddechovější četba.
Tak bez dlouhých okecávaček. Knihu jsem nebrala jako hlubokomyslný výlet do Druhé světové války, nečekala jsem, že zde bude vykreslen celý proces dopodrobna, očekávala jsem milostnou linku a vše velmi povrchové, a to jsem taky dostala. Není to srdcervoucí epos o válce a jejich hrůzách, ale lehká oddechovka, založená na reáliích. Kupodivu se mi to ale líbilo.
Očekávání velká a o to větší zklamání. Od těchto románů očekávám krom zajímavě pojatého příběhu i dávku informací. Proces tu byl zkracován velice krátce. Většinou tu byla omáčka, která mě moc nezajímala. Chtěla jsem vědět víc o procesu, o svědcích, o přeživších místo toho jsem měla život Evi a Jurgena. Po půlce knihy jsem se začila začítat a příběh mi začal připadat zajímavější. Tajemství rodiny bylo hrozné, ale nebylo dostatečně vyprávěno. Chování Evi mi přišlo místy, jako chování zatvrzelého díťete.
Kniha byla fajn, ale ne na víc jak 3 hvězdičky.
Ano, kniha i když o válce, trochu jiná. Zachycuje charaktery a jednání osob , které stojí před životním rozhodnutím. Pravda nebo pokrytectví a lež. Máte-li děsivou osobní zkušenost z této doby, která tragicky poznamenala další generace , leccos chápete
Četla jsem již mnoho knih s tematickou koncentračních táborů a všechny jsou vesměs stejné, ale tahle byla odlišná. Každopádně za mě ne-e. Kniha se kolem koncentračního táboru sotva mihla. Propojení na konci bylo samozřejmě zajímavé, ale předvídatelné. Nelíbilo se mi, že Evin snoubenec udělal to, co udělal - nesnáším takové chování od chlapů.
Je hrozné, že "vrahové" nebyli ani schopní uznat, že jsou vrahové - jako by si za tím, co dělali nestáli.
Nevím, asi toho mám načteno z této tématicky hodně, tak nemůžu být vždy nadšená.
Zajímavý pohled na vyrovnávání se s minulostí rodiny. Poznání, které hlavní hrdince otvírá naprosto otřesný svět.
Za mě tedy celkem zklamání. Jak již někteří píšou, název je dosti zavádějící. U knihy s názvem "Osvětimský proces" očekávám, že většinovou náplní knihy bude právě tento proces a ne milostný život tlumočnice a podobně. Očekávala jsem od knihy něco víc. Jediným důvodem, proč jsem četla, až do konce byla zvědavost, co měli s SS společného rodiče hlavní hrdinky.
Navíc, příběh její sestry mi přišel zcela zbytečný. Co mělo její "travičství" společného s procesem? Nic.
Rozhodně se neřadí mezi top knihy, které jsem o holocaustu četla.
V knize sledujeme osudy několika postav v poválečném Německu, v době poválečných soudů. Bylo strašně zajímavé sledovat, jak se k válečným událostem jednotliví Němci stavěli (ano, je to fikce, ale věřím, že to tak mohlo být). Kniha se příliš nevěnuje válečným událostem jako takovým, nejsou detailně rozebírané, takže se nedostavily slzy. Přesto ve mně kniha zanechala hluboký dojem a já jsem moc ráda, že jsem jí dala šanci, i když knihy zaměřené na válku a poválečné události běžně nečtu.
Je to fiktivní příběh jedné německé rodiny postavený na faktických protokolech a hlasových záznamech výpovědí svědků a soudců v Osvětimském procesu.
Příběh ukazuje na to, jak bylo a nebo možná ještě je pro Němce těžké vyrovnat se s minulostí. Hlavní hrdinka Eva je konfrontována se skutečnostmi, které jako malá holčička zažila a zjišťuje, jak vůbec nezná svou rodinu. Její problematický vztah s přítelem ještě umocňuje dramatičnost vyprávění. Autorka skládá hold přeživším svědkům, kteří byli ochotni přes veškerá osobní traumata, vystoupit proti svým trýznitelům. A mám husí kůži, když si uvědomím,že se dnes znovu objevují hlasy popírající holocaust.
U této knihy by možná bylo lepší ponechat stejný název jako v originálu - Německý dům. Český název může být trochu zavádějící. Čtenář by mohl očekávat více reálií z procesu, ale o tom kniha primárně není.
Osvětimský proces je poválečné drama. Autorka použila některé materiály ze skutečného prvního osvětimského procesu. V příběhu však nejde o to, jak byli potrestáni nacisté, kteří působili v koncentračních táborech. Tím nejdůležitějším námětem je tu snaha Němců vyrovnat se se svojí hrůznou minulostí. Někteří příslušníci mladší generace v sobě nesou pocit viny za chování rodičů a prarodičů za války a chtějí jejich skutky nějak odčinit... Byli i Němci, kteří nejen za války, ale ještě dlouho po ní nevěděli nebo nechtěli věřit, jakých zrůdností se nacisté dopouštěli v koncentračních táborech. K takovým patřila i hlavní hrdinka Eva, které soudní proces obrátí život naruby...
Původně jsem myslela, že děj knihy bude trochu jiný, název mě zmátl, ale jsem spokojená i tak.
Z počátku trochu zmatené přeskakování z jedné osoby na druhou, ale následně jsem se již nedokázala od knihy odtrhnout. Velmi silná kniha, z velmi překvapivým koncem....
Přestože knihu nezařadím mezi to nejlepší, co ksem o holocaustu četla, byla výborná. Milostná dějová linka trochu naivní, ale samotné jádro příběhu skvělé. Osvětim, proces s vrchními SS a dlouho skrývané tajemství dává dohromady čtení, od kterého se nedá odtrhnout.
Štítky knihy
Osvětim (koncentrační tábor) německá literatura válečné zločiny poválečná doba holokaust, holocaust
Osvětimský proces
V týdnu jsem dočetla Osvětimský proces a stále nevím, co si o něm myslet...
Příběh se odehrává v Německu 60. let a na osudech několika postav ukazuje, že i mnoho let po válce si hluboko v sobě lidé neustále nesli ukrytá tajemství s ní spojená, která ovlinila jejich další život a rozhodnutí. Někdo si jich byl plně vědom a nesl si je na bedrech jako tíživý kámen, jiný si teprve začal uvědomovat plnou pravdu o tom, co vlastně jako dítě doopravdy zažil...
Na knize se mi líbilo to, jakým způsobem nutí čtenáře zamyslet se nad dalšími osudy přeživších z koncentračních táborů, jejich věznitelů, ale i tím, jak válka a nacistická mašinérie ovlivnila celou německou společnost a i pohled ostatních na ní a že i mnoho let po jejím skončení nebyli a nejsou všichni schopni Němcům válečné útrapy odpustit, byť by o to žádal nepřímý účastník, který tehdy ještě vůbec nemohl páchat zlo...
Jako celek na mě příběh ale až tak nezapůsobil. Čekala jsem, že se po dočtení dostaví nějaký takový ten WAW efekt, že mi závěr vyrazí dech, ale nestalo se tak. Asi jsem očekávala i trochu jiný děj. Trošku mi vadilo, jak tam bylo zmíněno v náznacích mnoho událostí a osudů lidí a ne vše bylo dovysvětleno...
Každopádně ale stojí Osvětimský proces určitě za přečtení.