Osvětimský proces
Annette Hess
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428004/bmid_osvetimsky-proces-6jO-428004.jpg
4
287
287
Příběh rodiny, které osvětimský proces obrátil život naruby Frankfurt nad Mohanem 1963. Eva, absolventka tlumočnické školy a nejmladší dcera rodiny Bruhnsových, má krátce před zásnubami, když ji její agentura nečekaně požádá, aby překládala u mezinárodního tribunálu výpovědi bývalých polských vězňů, kteří přežili koncentrační tábor v Osvětimi. Její rodiče i budoucí manžel jsou zásadně proti: jde totiž o první poválečný proces proti nacistům, který se má konat v jejich městě. Eva o hrůzách v Osvětimi nikdy neslyšela, ale dá na svou intuici a postaví se rodičům na odpor. V tu chvíli ještě netuší, že proces století neodvratně změní nejen její zemi, ale i její vlastní život.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
Deutsches Haus , 2018
více info...
Přidat komentář
Dobře sepsané poválečné drama - o vině a trestu, o válečných zločinech ....
Když se mladá tlumočnice Eva pouští do překladů výslechů v osvětimském procesu, zdaleka netuší, jak moc ji tyto reálie zasáhnou do života ....
Německá autorka se snaží k problému přistupovat objektivně - pouze pokládá otázky o zodpovědnosti člověka za svoje činy, a jak dalece se minulostí mohou cítit zasaženi další potomci ....
A těžko se nám bude soudit, pokud jsme nebyli vystaveni takovéto situaci ....
Mne kniha zaujala - tím spíše, že je z pera německé autorky, protože k tomuto tématu každý z nás může zaujmout svoje stanovisko....
Nevím, jak přesně tuto knihu komentovat. Prvních dveste stran v podstatě o ničem. Hlavní hrdinka mi vůbec nesedla. Závěr knihy nedotažený. Čekala jsem prostě něco jiného, že se bude více zabývat tématikou holocaustu a lidí, kteří páchali na druhých zlo.
Bylo to spíš pojednání o životě mladé holky, která se pak díky procesu rozpomněla na své zapomenuté dětství.
Jediné, co mě zaujalo, byla návštěva samotné Osvětimi. Sama jsem tam byla na exkurzi a do teď to na mě zanechalo silné emoce
Jako většina čtenářů zde, jsem čekala něco jiného...
I když anotace knihy i samotný její titul láká na první osvětimský proces, jejž se v beletrii dosud moc často neobjevoval, příběhu slouží pouze jako pozadí. Autorka ho využila k tomu, aby od něho mohla odrážet téma viny.
Možná, že kdyby se kniha jmenovala Německý dům, našla by si úplně jiné čtenáře... A kdyby se anotace věnovala tomu, o čem příběh skutečně je, přijali bychom ji jinak.
Kniha se mi špatně četla.
Autorčin styl je nezáživný, zdlouhavý - nudný. Nečtivost knihy byl hlavní důvod, proč jsem ji již chtěla mít za sebou.
Vadila mi absence emocí. Postavy nic neprožívaly - odchodily scény, přeříkaly repliky. Ale do nich samotných se čtenář nedostal. To je u mě největší mínus, které nedokážu jen tak přejít.
Samotný příběh však nápaditý byl a skrýval v sobě potenciál, který však nebyl zcela využit.
Od poloviny děje se situace překlopí a nahlížení na dějiny německých obyvatel je závažnější a přináší čtenáři zamyšlení, zahloubání a dilema.
Ve výsledku kniha zajímavě pohlíží na lidské chování a přináší nový náhled na vyrovnávání se s traumaty, která nás přesahují.
Protože mě kniha ke konci přiměla k myšlenkám, se kterými si nevím rady, nevylučuji, že se k ní v daleké budoucnosti nevrátím a nevytáhnu z ní v jiném rozpoložení třeba něco víc.
Mě kniha moc bavila :)
Vtáhla mě do děje na první straně a na poslední mě vykopla plnou emocí..
Eva to rozhodně neměla jednoduché, ale občas jsem se nad jejím chováním musela pozastavit..
Až na ten konec, jsem s touhle knihou spoko
4*
Ze začátku mě kniha moc nenadchla. Čekala jsem více o problematice holokaustu než o osobním životě hlavní hrdinky. Přesto jsem knize dala šanci. A přes nudnější začátek, kniha dostala spád a během dne jsem ji měla přečtenou.
Abych pravdu řekla, tato kniha mě moc nebavila. Celkem jsem se těšila, až už skončí a nečetla se mi moc dobře. Příběh byl pojat jiným způsobem, než jsem u knížek s touto tematikou zvyklá, byla to tedy změna, a proto dávám alespoň 3 hvězdy :)
Další kniha s válečnou tématikou, tentokrát ale trochu jinak. Píše se rok 1973 a mladá překladatelka Eva se účastní procesu s bývalými nacistickými hlavami odehrávajícím se v Německu i přesto, že její rodina i současný snoubenec jsou proti.
Absolutně neví do čeho jde, ale postupně zjišťuje jaké hrůzy se děly (troufám si říct že v roce 73 se to vědělo už po celém světě, ale budiž..). Do toho řeší komplikovaný vztah jak s rodinou, tak se snoubencem a navíc se dovídá nepříliš hezké věci o své rodině.
Kniha čtivě napsaná, oceňuji, že autorka je novinářka a o tomto poválečném procesu píše pravdivě. Pouze jména svědků jsou změněna. Za Bestseller knihu nepovažuji, ale byla to příjemná změna, oproti dnes jak na běžícím pásu vydávaných “válečných” románům.
A upřímně se mi líbila víc než třeba Růže bílá, černý les, neboť zachází i do filozofických myšlenek viny a kolektivního vědomí.
znám lepší ale dobrý, pravda čekala jsem víc právě z procesu, ale to už se tu několikrát objevilo, takže za mě průměr
Kniha byla čtivá, ale po problematice holocaustu a procesu s příspušníky SS z Osvětimy klouzala jen po povrchu. Příběh byl spíš zaměřený na milostný a rodinné vztahy hlavní hrdinky.
Palčivá otázka kolektivní viny Němců na holocaustu. Dost zajímavá kniha, která formou příběhu mladé překladatelky vypráví o prvním čistě německém procesu s nacistickými pohlaváry, kteří se podíleli na smrti mnoha tisíců Židů v táborech Osvětim a Březinka. Snaha vypořádat se s minulostí a dosáhnout alespoň nějaké spravedlnosti za mnohé ztracené životy, o tom je tato kniha. Pokud by někoho tohle téma zaujalo, tak můžu doporučit film Dluh, který pojednává o zjednání spravedlnosti ze strany státu Izrael. Výborná kniha je také Předčítač, doporučit můžu i film. Skvělá pasáž z knihy: Jaschinsky se odvrátil od okna: “Útěchu. Dnes chtějí, abychom je utěšovali.”
Tak tu mám další válečnou literaturu, pojďme ji omrknout blíž. Do příběhu jsem se začetla od začátku, překvapil mě autorčin příjemný styl psaní, který mě ale vyloženě hltat stránky nenutil. Postava hlavní hrdinky byla fajn, ale ne vyloženě nic extra – nevadí ale vám nějaký ten čas po dobu čtení s ní strávit. Líbil se mi originální námět, podobnou knihu jsem dosud nečetla. Bylo to zkrátka zase něco jiného. Tohle dílo ve mně zároveň zase vyvolalo nějaké pocity a nutilo mě přemýšlet o tom, jak jsme mohli jako lidstvo dopustit, aby se něco takového stalo. Oceňuju prvek, který sem autorka zařadila v podobě nastínění německé mentality a toho, jak se Němci s minulostí vypořádávají. Opět tu najdeme taky zajímavé myšlenky, které vám v té hlavě zkrátka uvíznou, například mezi ně patří neměnnost minulosti a nepochopení toho, co jsme sami neprožili – pořád tu totiž bude existovat propast mezi těmi, kteří to zažili a kteří stáli na příznivé straně barikády a pochopit se to jen snaží a mezi těmi, kterým se tyto hrůzy zažité na vlastní kůži už nikdy nevymažou z paměti. Mám tu i nějaké mínusy. Ocenila bych v knize víc samotného procesu a méně omáčky okolo. Strhující příběh, jak je napsáno na obálce, to za mě vážně nebyl – místy se to trochu táhlo. Nicméně to ve výsledku hodnotím jako fajn knížku, u které nelituju přečtení, ale vyloženě mě to nenadchlo, takový průměr.
(SPOILER)
Mezi světový bestseller bych ji opravdu nezařadila a na tohle téma jsem četla mnohem lepší knihy. Ten konec mě docela zklamal. Čekala jsem, že Eva skončí s Davidem...
Musím říct, že mi ale utkvěla v hlavě tato věta: "Můžete o Osvětimi vědět všechno, ale být zde na místě, je něco úplně jiného."
Příběh, který tahle kniha vypráví, je výborný a díky němu mě opravdu bavila!
K negativům: Jak už bylo napsáno, mrzí mě to málo z procesu jako takového a kniha by měla nést jiné jméno. Strhující rozhodně nebyla, četla se mi velmi pomalu. A poslední věc, kterou musím zmínit a která mi vážně vadila, byly neustále popisované pachy, zápach a nevolnost, které na mě v takové míře prostě nezpůsobily dobře. Uznávám, že je třeba chyba na mé straně, ale nikdy jsem se s tím nesetkala a doufám, že už nesetkám.
Na toto téma jsem přečetla už více knih a tato bych řekla je jedna z nejméně zajímavých.Konec mě zklamal úplně.
Po přečtení knihy 999 lehká představa všeho co bylo v této knize popsané. Na bestseller trochu slabé
(SPOILER) O tomto tématu už jsem něco málo četla a přiznávám ,že bylo dobré se na to podívat i z jiného úhlu. Děj byl zpočátku takový mdlý a nudný. Pak ,ale ke konci začal nabírat na pořádných obrátkách. Jinak jsem byla docela zklamaná z toho, že se David nenašel a nebyl s Evou. I přes to se mi kniha velmi líbila.
Jeden z nejhorších překladů, jaké jsem kdy četla... obraty typu "Evina matka scházela do sklepa naložená špinavým prádlem...", nebo "buzerace v zádech", jakožto popis ischiasu... Ve druhé větě první kapitoly praští do očí pravopisný skvost "lechce zasněžená ulice"... neuvěřitelně odfláklá práce :-(
2,5 * Asi jsem neměla čekat příliš moc; nebyla bych teď zklamaná...
V názvu knihy vidíte velkým červeným písmem slovo proces. Očekáváte tedy, že velká část děje se bude procesem zabývat. Proces samotný je zde ale spíše okrajovou záležitostí. Autorka naznačila, že kniha má být především sondou do německé poválečné společnosti. Poznáme tedy pár hlavních i vedlejších postav a máme možnost po dobu několika let sledovat jejich osudy. Tato forma pojetí příběhu je sama o sobě zajímavá a neměla bych s ní nejmenší problém, ale...
...vypořádat se se stylem psaní pro mě byl boj. Čekala jsem daleko propracovanější a uvěřitelnější postavy a také to, že autorka vtáhne čtenáře do děje. Větší část textu bohužel připomínala pouhý výčet událostí. Nemůžu si pomoct, ale kniha jako celek na mě působila naivně, asi jako bych četla deník pubertální školačky.
Pokud by šlo o příběh samotný, přečetla bych si knihu ráda znovu. Kvůli stylu psaní už po ní ale nejspíš nikdy nesáhnu.
Štítky knihy
Osvětim (koncentrační tábor) německá literatura válečné zločiny poválečná doba holokaust, holocaust
Osvětimský proces
Nápad na pojetí byl asi výborný, avšak povrchní líčení postav a jednotlivých událostí zhoršovalo celkový dojem. Jednotliví aktéři příběhu vystupovali téměř samostatně, hlavně příběh starší sestry byl pro mě vyloženě navíc, o jejich osudech jsou informace velmi kusé, nedotažené. Co mě bavilo, byly okamžiky procesu a osobní život Evy, ale rovněž i zde bych ocenila detailnější propracování, ne pouze v náznacích a krátkých epizodách. Dějově průměrná ovšem čtivá kniha.