Osudy lidských společností

Osudy lidských společností

Je všeobecně známo, že historie vývoje různých lidských skupin a společností z různých oblastí naší planety se od sebe značně liší. Ve světě dnes bohatstvím a mocí vládnou zejména národy euroasijského původu, zatímco většina Afričanů, domorodí obyvatelé Amerik a Austrálie za nimi výrazně zaostávají. Naskýtá se proto otázka: C...celý text

Je všeobecně známo, že historie vývoje různých lidských skupin a společností z různých oblastí naší planety se od sebe značně liší. Ve světě dnes bohatstvím a mocí vládnou zejména národy euroasijského původu, zatímco většina Afričanů, domorodí obyvatelé Amerik a Austrálie za nimi výrazně zaostávají. Naskýtá se proto otázka: Co způsobilo, že vývoj se v určitých částech světa ubíral právě tou, a nikoli jinou cestou? Kde došlo k onomu kritickému zlomu, který předznamenal osud dalších generací? Autor této knihy se nespokojuje se známou a zjednodušenou teorií o příznivých či nepříznivých klimatických podmínkách, a už vůbec ne s poněkud rasistickým soudem o větších přirozených schopnostech a rozdílné inteligenci některých etnických skupin. Je přesvědčen, že prvotních příčin disharmonického vývoje lidstva muselo být daleko více a že všechno souvisí jak s vynálezem zpracování železa a výroby střelných zbraní, tak s používáním písemných záznamů či s rozvojem cestování, a tím pádem i se šířením choroboplodných zárodků. Přesto však je populárně-vědná práce Jareda Diamonda na hony vzdálena suchopárné učebnicové nudě. Naopak! Na jejích stranách se před čtenářem rozvíjí ohromná mozaika zaniklých i přeživších národů, po pomyslné mapě světa putují migrující nomádi a svět nazadržitelně spěje k dnešní přetechnizované podobě. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29107/osudy-lidskych-spolecnosti-29107.jpg 4.612
Originální název:

Guns, Germs, and Steel: The Fates of Human Societies (1995)

Žánr:
Literatura naučná, Historie
Vydáno:, Columbus
Více informací...
Nahrávám...

Komentáře (2)

Přidat komentář
Lector
20.01.2013

No, kde začít, abych se nedotkl autora či těch, kteří jsou knihou nadšeni. Kniha je to bezesporu zajímavá. Tomu, kdo má rád historii, ale dává přednost souvislostem a studování příčin a následků, kniha přinese řadu podnětů k zamyšlení a spoustu nových informací. To se stalo i mně a jsem tomu rád. Jen mi po přečtení knihy zůstala „pachuť na jazyku“.
Nemohu se zbavit dojmu, že autor vše podřídil přísloví „přání otcem myšlenky“. Výchozím bodem knihy je hypotéza, že k rozdílnému vývoji lidských společností, či chcete-li civilizací, došlo jen a pouze vlivem především geografických, klimatických či „ekologických“ faktorů v různých místech světa. Na pozadí je cítit, že kniha byla napsána jako protiváha různým rasismem zavánějícím názorům o nestejnoměrně vyvinutých rozumových schopností lidí vyvíjejících se na různých místech zeměkoule. Snaha Diamonda tyto kontroverzní názory popřít a vyvrátit je podle mě tak úporná až je neomalená. Ač se v metodologických poznámkách dovolává komparativní metodologie, sám při srovnávání téhož v rozpětí několika desítek stran dochází k rozdílným závěrům. Euroasijská „civilizace“ dle jeho soudu měla ideální podmínky pro rozvoj a proto mohlo po několika tisíciletích existence se zbraní v ruce ovládnout ty ostatní. Zatímco v případě jihovýchodní Asie při popisu expanze Číňanů opomíjí horská pásma, pralesy či pouště, v případě Mezoameriky, Afriky nebo Austrálie se staly nepřekonatelnou bariérou. Zatímco rozšíření domestikovaných prasat z Číny do Tichomoří (na vzdálenosti stovek a tisíců kilometrů) je samozřejmostí, brání jejich chovu v Austrálii překonání Toresova průlivu, který je cca 150 km široký a plný ostrovů (Austrálii nejbližší ostrov v Toresově průlivu od ní leží nějakých 16 km a prasata se na něm chovala). Pár podobných ukázek příliš subjektivního přístupu bych mohl přidat. Nemá to však význam.
Lepší je si knihu přečíst. I když k ní mám výhrady, doporučuji ji. Našinci dává jinou perspektivu nazírání na naši (lidskou) minulost. Nelituji, že jsem ji četl.
Spolu s knihami jako je Vzestup člověka (J. Bronowski), Střet civilizací (S. P. Huntigtona), Evoluce boha (R. Wright) a dalšími podobnými vytváří pestrý pohled na to, kdo jsme a kam jdeme. Přitom nejde jen filozofické úvahy, ale pokladem jsou konkrétní historické milníky.

Komnenos

Túto knihu som spolu s knihou od Jacoba Burckharda dostal za úlohu prečítať a urobiť seminárnu prácu. Kým kniha od Burckhardta nestála za veľa, Osudy lidských společností ma milo prekvapili. Výborne v nej vysvetlil pôvod nerovnosti rôznych skupín ľudí, pričom to nebolo len také filozofovanie, ale argumentačne a faktograficky podložené.