Osudy lidských společností: Střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Je všeobecně známo, že historie vývoje různých lidských skupin a společností z různých oblastí naší planety se od sebe značně liší. Ve světě dnes bohatstvím a mocí vládnou zejména národy euroasijského původu, zatímco většina Afričanů, domorodí obyvatelé Amerik a Austrálie za nimi výrazně zaostávají. Naskýtá se proto otázka: Co způsobilo, že vývoj se v určitých částech světa ubíral právě tou, a nikoli jinou cestou? Kde došlo k onomu kritickému zlomu, který předznamenal osud dalších generací? Autor této knihy se nespokojuje se známou a zjednodušenou teorií o příznivých či nepříznivých klimatických podmínkách, a už vůbec ne s poněkud rasistickým soudem o větších přirozených schopnostech a rozdílné inteligenci některých etnických skupin. Je přesvědčen, že prvotních příčin disharmonického vývoje lidstva muselo být daleko více a že všechno souvisí jak s vynálezem zpracování železa a výroby střelných zbraní, tak s používáním písemných záznamů či s rozvojem cestování, a tím pádem i se šířením choroboplodných zárodků. Přesto však je populárně-vědná práce Jareda Diamonda na hony vzdálena suchopárné učebnicové nudě. Naopak! Na jejích stranách se před čtenářem rozvíjí ohromná mozaika zaniklých i přeživších národů, po pomyslné mapě světa putují migrující nomádi a svět nazadržitelně spěje k dnešní přetechnizované podobě....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29107/osudy-lidskych-spolecnosti-strelne--aTh-29107.jpg 4.728
Žánr
Literatura naučná, Historie
Vydáno, Columbus (ČR)
Orig. název

Guns, Germs, and Steel: The Fates of Human Societies, 1995

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (6)

Kniha Osudy lidských společností: Střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii

Přidat komentář
bulat
13. března

Ak by som mal túto takmer už klasickú knihu Jareda Diamonda charakterizovať jednou vetou, znela by: popis vplyvu prírodných a geografických podmienok na prehistóriu a dejiny ľudských spoločností celého sveta. Autor dôsledne preukazuje, že rozhodujúci vplyv na jednotlivé civilizácie i rozdiely medzi nimi mali na samom začiatku rozličné prírodné podmienky tej ktorej spoločnosti.

Kniha bola napísaná pred viac ako 20 rokmi a mnohí neskorší autori sa voči nej zoširoka vymedzili. Osobne si však nemyslím, že by táto základná téza knihy bola vyvrátená či aspoň radikálne zmenená. Za kľúčovú inováciu ľudského rodu možno naďalej považovať neolitickú revolúciu a nástup produkcie potravín. Producenti získali mnohoraké výhody nad lovcami a zberačmi- prvou bol ich ďaleko vyšší počet, ktorý sa dokázal na danom území uživiť. Je nepopierateľné, že na vznik poľnohospodárstva, vyšľachtenie kultúrnych plodín či na domestikáciu hospodárskych zvierat mali zásadný vplyv práve geografické, prírodné a biologické faktory v tej-ktorej oblasti. Preto vznikli ohniská poľnohospodárskej produkcie práve v týchto špecifických oblastiach sveta. Ostatne, ťažko by sme mohli očakávať, že Eskymáci začnú zúrodňovať tundru a chovať tulene.

Poľnohospodárstvo a jeho šírenie poskytlo základný a nedostihnuteľný náskok na štartovacej čiare. Bolo predpokladom vzniku koncentrovaných ľudských spoločností, ktoré mali navrch nad rozptýlenou a relatívne málo početnou populáciu lovcov. Vysoká koncentrácia obyvateľstva viedla k ďalším civilizačným dôsledkom, ako bolo vznik metalurgie bronzu a železa, objav písma, neustále sa zlepšujúcich technológií (vrátane zbraní) a nakoniec vznik organizovanej spoločnosti vo forme štátov a impérií. Nezamýšľanou "výhodou" boli epidemické ľudské ochorenia, ktoré naši predkovia podedili od blízkych hospodárskych zvierat. Tie sa stali nakoniec jednou z najmocnejších zbraní Euroázijcov, potažmo Európanov na spanilej ceste k dobytiu väčšiny sveta.

Tu by som uviedol svoju jedinú, ale zásadnú pripomienku. Čím viac sa vzďalujeme od vzniku poľnohospodárstva, tým je vplyv prírodných podmienok na ďalší vývoj nepriamejší, diskutabilnejší a snáď i špekulatívnejší. Je logické, že počiatočná výhoda potravinových producentov bola neodškriepiteľná a zrejme i zásadná. Zásadná pri štarte civilizácie. Ovšem v neskorších fázach vývoja a potom v historickej dobe medzi sebou súťažili už len tieto civilizované spoločnosti. Lovci a zberači, ak niekde prežili, boli z hry vyradení. A tu vstupujú do hry i zásadné kultúrne faktory, ktoré postupom času nadobúdaju stále väčšiu dôležitosť, až nakoniec nad prírodnými faktormi takmer úplne prevládnu. Toto autor pri svojom zameraní na prírodné faktory civilizačného rozvoja dostatočne nezdôraznil. Respektíve úplne vynechal. Avšak plne sa stotožňujem s autorovým názorom, že na rozdiely medzi úrovňou civilizácie jednotlivých spoločností a kontinentov nemali žiadny vplyv individuálne ľudské limity, ako napríklad inteligencia či duševné schopnosti. V miere vrodenej inteligencie sa skutočne Európania a domorodí Papuánci nelíšia.

Takže aký je môj záverečný verdikt nad touto knihou? Podľa mňa je to kniha veľmi dobrá a v mnohom má pravdu, i keď zrejme nie pravdu celú. Jej základné vývody pravdepodobne nebudú vyvrátené, avšak budú iste spresňované. Dokonca už doplnené zčasti boli- za všetky by som spomenul knihu D. Acemoglu a J Robinsona: Proč státy selhávají. V skratke by som povedal, že kde Diamond končí, títo autori začínajú. Navzájom sa nevylučujú, ale dopĺňaju a nadväzujú jeden na druhého. Táto (podľa mňa) Diamondova najlepšia kniha je nesčetnými novšími autormi citovaná, mnohí sa na ňu odvolávajú alebo sa voči nej vymedzujú. Už to svedčí o jej obrovskom intelektuálnom vplyve. Kto chce hlbšie pochopiť princípy a zákruty rozvoja jednotlivých konkurujucich si spoločností a ľudskej civilizácie ako takej, nemal by túto knihu v žiadnom prípade opomenúť.

Finn69
21.10.2018

Tohle téma mě hodně zajímalo a nemůžu říct, že by mě pan Diamond zklamal, řadu věcí jsem se dozvěděl a docela mě to i donutilo se zamyslet nad řadou věcí, které člověk jaksi považuje za samozřejmé. Jednoznačnou odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec, totiž "proč mají Evropané tolik carga a domorodci nic" jsem se sice nedozvěděl, to jsem ale ani neočekával. Ono jednoduché vysvětlení asi ani neexistuje a existovat nemůže.
A zas tak úplně mě nepřesvědčila ani vysvětlení, která předkládá Jared Diamond. V podstatě celá kniha se nese v duchu přesvědčení, že úroveň civilizace je předurčená místem jejího vzniku, Diamond v doslovu používá výstižný výraz "geografický determinismus". Zdá se mi ale, že aby tuto tezi podpořil, vybírá si jen takové argumenty, jaké se mu hodí. Občas jedna pasáž přímo popírá jinou - např. co je v jedné části světa výhodou, je jinde nevýhodou, nebo se o tom raději mlčí. Často si také pro ilustrování vybírá izolované, atypické populace zejména tichomořských ostrovů a odvozuje z nich univerzální pravdy, což je podle mě přinejmenším problematické.
Ale bez ohledu na to určitě každému doporučuji, aby si tuhle zajímavou knihu plnou informací přečetl a udělal si vlastní názor - od toho takové knihy jsou.

Stamby
11.07.2018

Fantastická kniha, která dělá čest svému oboru. Historie ve spojení s antropologií a dalšími disciplínami umí být skutečnou vědou.
Diamond popisuje vznik rozdílů mezi lidskými společnosti geografickým determinismem, vypichuje zajímavé příklady a detaily jež ovlivnily vývoj světa tak jak ho dnes známe. Dle mého názoru autor částečně opomíjí efekt motýlích křídel a je možná až příliš ne-západocentrická (což je i vítanou změnou oproti všem ostatním publikacím v tomto oboru).
Knihu je zajímavé doplnit o moderní pohled stejným prizmatem Thomase L. Friedmanna, Svět je plochý.

Hanina1
23.02.2017

Nejsem odborník v tomhle oboru, ale knihou jsem byla nadšená. Je zajímavé vidět historii i jinak než seznam vyhraných bitev.

Lector
20.01.2013

No, kde začít, abych se nedotkl autora či těch, kteří jsou knihou nadšeni. Kniha je to bezesporu zajímavá. Tomu, kdo má rád historii, ale dává přednost souvislostem a studování příčin a následků, kniha přinese řadu podnětů k zamyšlení a spoustu nových informací. To se stalo i mně a jsem tomu rád. Jen mi po přečtení knihy zůstala „pachuť na jazyku“.
Nemohu se zbavit dojmu, že autor vše podřídil přísloví „přání otcem myšlenky“. Výchozím bodem knihy je hypotéza, že k rozdílnému vývoji lidských společností, či chcete-li civilizací, došlo jen a pouze vlivem především geografických, klimatických či „ekologických“ faktorů v různých místech světa. Na pozadí je cítit, že kniha byla napsána jako protiváha různým rasismem zavánějícím názorům o nestejnoměrně vyvinutých rozumových schopností lidí vyvíjejících se na různých místech zeměkoule. Snaha Diamonda tyto kontroverzní názory popřít a vyvrátit je podle mě tak úporná až je neomalená. Ač se v metodologických poznámkách dovolává komparativní metodologie, sám při srovnávání téhož v rozpětí několika desítek stran dochází k rozdílným závěrům. Euroasijská „civilizace“ dle jeho soudu měla ideální podmínky pro rozvoj a proto mohlo po několika tisíciletích existence se zbraní v ruce ovládnout ty ostatní. Zatímco v případě jihovýchodní Asie při popisu expanze Číňanů opomíjí horská pásma, pralesy či pouště, v případě Mezoameriky, Afriky nebo Austrálie se staly nepřekonatelnou bariérou. Zatímco rozšíření domestikovaných prasat z Číny do Tichomoří (na vzdálenosti stovek a tisíců kilometrů) je samozřejmostí, brání jejich chovu v Austrálii překonání Toresova průlivu, který je cca 150 km široký a plný ostrovů (Austrálii nejbližší ostrov v Toresově průlivu od ní leží nějakých 16 km a prasata se na něm chovala). Pár podobných ukázek příliš subjektivního přístupu bych mohl přidat. Nemá to však význam.
Lepší je si knihu přečíst. I když k ní mám výhrady, doporučuji ji. Našinci dává jinou perspektivu nazírání na naši (lidskou) minulost. Nelituji, že jsem ji četl.
Spolu s knihami jako je Vzestup člověka (J. Bronowski), Střet civilizací (S. P. Huntigtona), Evoluce boha (R. Wright) a dalšími podobnými vytváří pestrý pohled na to, kdo jsme a kam jdeme. Přitom nejde jen filozofické úvahy, ale pokladem jsou konkrétní historické milníky.

Komnenos

Túto knihu som spolu s knihou od Jacoba Burckharda dostal za úlohu prečítať a urobiť seminárnu prácu. Kým kniha od Burckhardta nestála za veľa, Osudy lidských společností ma milo prekvapili. Výborne v nej vysvetlil pôvod nerovnosti rôznych skupín ľudí, pričom to nebolo len také filozofovanie, ale argumentačne a faktograficky podložené.

Štítky

civilizace sociologie kulturní antropologie migrace

Autor a jeho další knihy

Jared Diamond
americká, 1937

všech 6 knih autora

Podobné knihy

Kniha Osudy lidských společností: Střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii je v

Právě čtených2x
Přečtených34x
Čtenářské výzvě2x
Doporučených8x
Knihotéce18x
Chystám se číst69x
Chci si koupit33x
dalších seznamech1x