Osudy lidských společností: Střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii

27.03.2022

Kniha je rozhodne zaujímavá, čítala sa mi veľmi dobre a veľa som sa toho z nej dozvedela. Je rozdelená do štyroch častí, všetky sú svojím spôsobom zaujímavé. Spočiatku som si myslela, že budem z knihy vážne nadšená. Ale prišla mi neskutočne rozťahaná. Otázka, prečo sa práve obyvatelia Eurázie rozšírili tak, ako sa rozšírili je tam vysvetlená niekoľko krát, stále dookola to isté vysvetlenie, asi aby sme nezabudli. Ku koncu knihy som už vážne často pretáčala očami :D. Napriek tomu ma to ale bavilo, dozvedať sa jednotlivé dôvody takéhoto vývoja (aj keď sú vcelku jednoduché, ale nikdy ma nenapadlo sa nad tým zamýšľať), ako aj rôzne zaujímavosti okolo, napríklad ako si žili (a žijú) obyvatelia Austrálie, Tasmánie či Novej Guinei. Vysvetľovanie vývoja z pohľadu fyzickej geografie sa mi veľmi páčilo, tieto časti ma bavili, naopak, vysvetľovanie vzniku jazykových rodín už zas menej. Celkovo mi kniha veľa dala, určite sa k nej v budúcnosti ešte vrátim, len škoda, že nemá o niekoľko desiatok strán menej.

08.08.2021

Proč si západní Evropané v minulosti podmanili téměř celý svět? Jak mohla vzniknout impéria, nad kterými slunce nezapadalo? Impéria, která byla ovládána z neustálými válkami rozdrásaného subkontinentu? Ovládána bílými muži, kteří jinak ve světě tvořili a tvoří etnickou menšinu? Jejich domovem byl subkontinent zničený konflikty, mučený náboženskými schizmaty, plný kulturně odlišných národů, plný soupeřících národních států. Přesto ve světové aréně zvítězili právě tito bílí muži. Jak je možné, že právě Evropané v této historické epoše vyhráli závod o nadvládu na světem?

V této dnes již starší a z části překonané knize autor předkládá své odpovědi na otázky výše. Text, jakkoliv překonaný, je již téměř legendární. O enormním vlivu vypovídá množství soudobých historiků a dalších autorů, kteří na knihu odkazují, nebo se závěry polemizují. A i přesto, že mnohé ze závěrů a tezí byly dávno vyvráceny, obsahuje text značné množství enormně zajímavých faktů a osvěžující pohled na dějiny, že se stále vyplatí si knihu přečíst.

Dnes již snad neprozradím příliš, když uvedu, že základem autorových argumentů o původu nerovností mezi kulturami napříč světem je fyzická geografie a její vlivy, respektive vliv geografie na vznik a vývoj civilizací, od první zemědělské revoluce v neolitu, přes všechny další historické epochy až po nástup moderní doby a průmyslové revoluce. Dle autora vše souvisí s geografickou polohou toho kterého národa a lidské skupiny. Argumenty předkládá silné. V první části se věnuje domestikaci rostlin a zvířat, jako základu budování raných říší. Ukazuje zásadní rozdíly mezi prvními civilizacemi v úrodném půlměsíci a zbytkem světa. Zohledňuje vliv velikosti území, množství zdrojů, velikost populace, geografickou polohu, možné obchodní vztahy s okolními kulturami a mnoho dalšího. Své teze dokazuje příklady z minulosti. Následují další kapitoly. Obsáhle se například věnuje nezávislému vzniku jazyků, jazykových rodin a vzniku písma jen v několika málo oblastech světa. Písmo samozřejmě považuje za stěžejní základní kámen vývoje složitějších společností. Extrémně zajímavé a pro mě značně objevné byly poznámky z etnografických výzkumů pacifické oblasti, z Guineje, o Austronésanech a Polynésanech. Obecně kniha obsahuje obrovské množství etnografických a antropologických faktů a poznámek – klobouk dolů před šíří a rozsahem autorových znalostí.

Text se čte velmi dobře, krátký a úsečný styl psaní je čtivý a zábavný, autor ví jak udržet pozornost. Přestože mě kniha docela bavila, nedávám plný počet hvězd. Na rovinu, text je hodně progresivní, i když vznikl již před čtvrt stoletím, je vidět, že ta progresivistická hrůza bujela na západních univerzitních kampusech dávno, dávno předtím, než se vylila do veřejného prostoru. Protizápadní rétorika působí dost rušivě a otravně, neustálé opakování variací ve stylu „takto uvažují bílí rasisté“, je značně únavné a textu nijak nepřidává. Je to paradoxní, na jedné straně odmítá argumenty ve prospěch vlivu rozdílné „národní ideologie“ (kultura, náboženství, konzervativismus/otevřenost), aby je o pár stránek dál v podstatě uznal nějakou z etnografických „historek“ z práce s kmeny Nové Guineje.

Je vůbec s podivem, proč se někteří historikové stále jakoby diví tomu, že mezi různými kulturami existovali jasné a jednoznačné pocity nadřazenosti, jedna kultura se považovala za nadřazenou nad „barbary“, těmi z venku. Platí to o naprosté většině národů a etnik na celém světě. Nadřazenost / nepřátelství vůči vnější skupině je přirozená lidská vlastnost, viz třeba naprosto vynikající kniha Chování od jinak také liberálního Roberta Sapolského. Je to naopak ten současný důraz na multikulturalismus, ta dnešní oikofóbie, která je při pohledu na běh dějin rodu homo totální aberací a čistě Západním intelektuálním konstruktem.

S celkovým závěrem nesouhlasím. Co třeba Evropa vs. Islám? Evropa vs. Čína? Evropa v posledních 500 letech dobyla (a zase z větší části ztratila) svět nejen proto, že geografie a prostředí bylo na její straně, přestože vliv tam nepochybně je. Ideologie a kultura jednoznačně hráli roli. Individualismus je to, co vítězí v inovacích, alespoň tak to vypadá pohledem 500 let dozadu. Všechny ty kolektivistické kultury prohráli ve volné soutěži se západním individualismem. A nyní je to individualismus utržený ze řetězu a postupný návrat ke kolektivismu, co nás – bílé lidi – sráží na úroveň „barbarů“, jakkoliv je toto pozorování krajně nekorektní a odsouzeníhodné a pro mnohé jistě rasistické. A jakkoliv možná neexistují rozdíly v kognici mezi „rasami“ (anebo existují – to je otázka, pro kterou dnes není politicky místo), „něco“ ten rozdíl způsobilo i v rámci jednoho kontinentu „Eurasie“, tudíž vývody autora trochu plavou na vodě. Pro vyvážení doporučuji zkombinovat například s Fergusonovou Civilizací, kde je právě prostor věnován vlivu kultury, ideologie a civilizačním inovacím. Vůbec tím nechci umenšovat sílu Diamondových argumentů, nicméně realita bude někde uprostřed.

Ještě jedna poznámka na závěr, vypovídající spíše o době vzniku, něž o čemkoliv jiném - přestože se Diamond velmi vymezuje proti jakémukoliv označování neevropanů za „podlidi“, jakémukoliv naznačování, že by snad Evropané byli chytřejší a proto vyhráli historický závod, v doporučené literatuře nakonec doporučí Murrayho knihu „Bell Curve“, dnes tolik kontroverzní a zprofanovanou práci, ukazující na možné rozdíly v inteligenci mezi rasami. Skvěle to odráží ducha doby, kdy byla kniha napsána. Doby, kdy světu ještě nevládla ideologie, kdy vědecká práce byla skutečně vědecká práce, ne jen aktivistické papouškování dogmat a ortodoxie. Doba kdy vědec prošel a dokázal kriticky zhodnotit a použít i literaturu a zdroje ideových protivníků. Dnes se místo toho jen maže, očerňuje, nálepkuje, likvidují se knihy, stahují se články, mažou se osoby.

Knihu doporučuji.

21.07.2021

Celkem zajímavá kniha. Jen by se autor pořád nemusel opakovat, protože po půlce knížky jsem si připadal jak dítě na prvním stupni základní školy... pořád dokola opakuje několik svých závěrů, abysme je snad asi nezapomněli...

05.11.2020

Diamond se v této knize snaží vysvětlit, proč se v různých částech světa vyvíjely lidské společnosti odlišným způsobem. Zaměřuje se přitom především na přírodní podmínky, které měly k dispozici. Každý ze svých argumentů pak dostatečně zdůvodňuje a demonstruje na historických příkladech. Právě popis a vyprávění konkrétních historických událostí považuji za nejzábavnější část knihy. Samotná hlavní myšlenka je vlastně překvapivě jednoduchá a táhne se jako niť celou knihou. A ačkoliv je jednoznačně pravdivá - přišlo mi, že se Diamond na celou věc dívá pouze z jednoho úhlu pohledu a pravda může být ještě více komplexnější. Možná proto nedávám plný počet. O tom, že se jedná o mimořádné dílo ale není žádný pochyb.

15.05.2020

Sakra, proč tu má tahle hutná, přesto čtivá a hlavně informacemi nadupaná kniha tristních 30 hodnocení? I 300 by bylo málo... Diamondova meta-práce ve mně zase po letech probudila toho po faktech dychtícího školáčka, ještě nesemletého procesem povinné školní docházky. Biologii a geografii mám rád od dětství a na střední mě zase chytly společenské vědy a jazyky - takže dílo spojující všechny tyto obory v jeden komlexní celek (jak to tech chlap sakra zvládá??) pro mě byl opravdu svátek. A Diamondova teze by se dala shrnout parafrází Billa Clintona: It's the geography, stupid!
Kdybych měl vybrat jednu knihu, kterou bych vyslal do kosmu za účelem objastnit potenciálním "vetřelcům" jak jsme se tu sakra octli a proč to s naší civilizací (našemi civilizacemi) dopadlo zrovna takhle, byly by to jednoznačně Guns, Germs and Steal. Teď ještě aby si jí přečetlo co nejvíc nás pozemšťanů...

13.03.2019

Ak by som mal túto takmer už klasickú knihu Jareda Diamonda charakterizovať jednou vetou, znela by: popis vplyvu prírodných a geografických podmienok na prehistóriu a dejiny ľudských spoločností celého sveta. Autor dôsledne preukazuje, že rozhodujúci vplyv na jednotlivé civilizácie i rozdiely medzi nimi mali na samom začiatku rozličné prírodné podmienky tej ktorej spoločnosti.

Kniha bola napísaná pred viac ako 20 rokmi a mnohí neskorší autori sa voči nej zoširoka vymedzili. Osobne si však nemyslím, že by táto základná téza knihy bola vyvrátená či aspoň radikálne zmenená. Za kľúčovú inováciu ľudského rodu možno naďalej považovať neolitickú revolúciu a nástup produkcie potravín. Producenti získali mnohoraké výhody nad lovcami a zberačmi- prvou bol ich ďaleko vyšší počet, ktorý sa dokázal na danom území uživiť. Je nepopierateľné, že na vznik poľnohospodárstva, vyšľachtenie kultúrnych plodín či na domestikáciu hospodárskych zvierat mali zásadný vplyv práve geografické, prírodné a biologické faktory v tej-ktorej oblasti. Preto vznikli ohniská poľnohospodárskej produkcie práve v týchto špecifických oblastiach sveta. Ostatne, ťažko by sme mohli očakávať, že Eskymáci začnú zúrodňovať tundru a chovať tulene.

Poľnohospodárstvo a jeho šírenie poskytlo základný a nedostihnuteľný náskok na štartovacej čiare. Bolo predpokladom vzniku koncentrovaných ľudských spoločností, ktoré mali navrch nad rozptýlenou a relatívne málo početnou populáciu lovcov. Vysoká koncentrácia obyvateľstva viedla k ďalším civilizačným dôsledkom, ako bolo vznik metalurgie bronzu a železa, objav písma, neustále sa zlepšujúcich technológií (vrátane zbraní) a nakoniec vznik organizovanej spoločnosti vo forme štátov a impérií. Nezamýšľanou "výhodou" boli epidemické ľudské ochorenia, ktoré naši predkovia podedili od blízkych hospodárskych zvierat. Tie sa stali nakoniec jednou z najmocnejších zbraní Euroázijcov, potažmo Európanov na spanilej ceste k dobytiu väčšiny sveta.

Tu by som uviedol svoju jedinú, ale zásadnú pripomienku. Čím viac sa vzďalujeme od vzniku poľnohospodárstva, tým je vplyv prírodných podmienok na ďalší vývoj nepriamejší, diskutabilnejší a snáď i špekulatívnejší. Je logické, že počiatočná výhoda potravinových producentov bola neodškriepiteľná a zrejme i zásadná. Zásadná pri štarte civilizácie. Ovšem v neskorších fázach vývoja a potom v historickej dobe medzi sebou súťažili už len tieto civilizované spoločnosti. Lovci a zberači, ak niekde prežili, boli z hry vyradení. A tu vstupujú do hry i zásadné kultúrne faktory, ktoré postupom času nadobúdaju stále väčšiu dôležitosť, až nakoniec nad prírodnými faktormi takmer úplne prevládnu. Toto autor pri svojom zameraní na prírodné faktory civilizačného rozvoja dostatočne nezdôraznil. Respektíve úplne vynechal. Avšak plne sa stotožňujem s autorovým názorom, že na rozdiely medzi úrovňou civilizácie jednotlivých spoločností a kontinentov nemali žiadny vplyv individuálne ľudské limity, ako napríklad inteligencia či duševné schopnosti. V miere vrodenej inteligencie sa skutočne Európania a domorodí Papuánci nelíšia.

Takže aký je môj záverečný verdikt nad touto knihou? Podľa mňa je to kniha veľmi dobrá a v mnohom má pravdu, i keď zrejme nie pravdu celú. Jej základné vývody pravdepodobne nebudú vyvrátené, avšak budú iste spresňované. Dokonca už doplnené zčasti boli- za všetky by som spomenul knihu D. Acemoglu a J Robinsona: Proč státy selhávají. V skratke by som povedal, že kde Diamond končí, títo autori začínajú. Navzájom sa nevylučujú, ale dopĺňaju a nadväzujú jeden na druhého. Táto (podľa mňa) Diamondova najlepšia kniha je nesčetnými novšími autormi citovaná, mnohí sa na ňu odvolávajú alebo sa voči nej vymedzujú. Už to svedčí o jej obrovskom intelektuálnom vplyve. Kto chce hlbšie pochopiť princípy a zákruty rozvoja jednotlivých konkurujucich si spoločností a ľudskej civilizácie ako takej, nemal by túto knihu v žiadnom prípade opomenúť.

21.10.2018

Tohle téma mě hodně zajímalo a nemůžu říct, že by mě pan Diamond zklamal, řadu věcí jsem se dozvěděl a docela mě to i donutilo se zamyslet nad řadou věcí, které člověk jaksi považuje za samozřejmé. Jednoznačnou odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec, totiž "proč mají Evropané tolik carga a domorodci nic" jsem se sice nedozvěděl, to jsem ale ani neočekával. Ono jednoduché vysvětlení asi ani neexistuje a existovat nemůže.
A zas tak úplně mě nepřesvědčila ani vysvětlení, která předkládá Jared Diamond. V podstatě celá kniha se nese v duchu přesvědčení, že úroveň civilizace je předurčená místem jejího vzniku, Diamond v doslovu používá výstižný výraz "geografický determinismus". Zdá se mi ale, že aby tuto tezi podpořil, vybírá si jen takové argumenty, jaké se mu hodí. Občas jedna pasáž přímo popírá jinou - např. co je v jedné části světa výhodou, je jinde nevýhodou, nebo se o tom raději mlčí. Často si také pro ilustrování vybírá izolované, atypické populace zejména tichomořských ostrovů a odvozuje z nich univerzální pravdy, což je podle mě přinejmenším problematické.
Ale bez ohledu na to určitě každému doporučuji, aby si tuhle zajímavou knihu plnou informací přečetl a udělal si vlastní názor - od toho takové knihy jsou.

11.07.2018

Fantastická kniha, která dělá čest svému oboru. Historie ve spojení s antropologií a dalšími disciplínami umí být skutečnou vědou.
Diamond popisuje vznik rozdílů mezi lidskými společnosti geografickým determinismem, vypichuje zajímavé příklady a detaily jež ovlivnily vývoj světa tak jak ho dnes známe. Dle mého názoru autor částečně opomíjí efekt motýlích křídel a je možná až příliš ne-západocentrická (což je i vítanou změnou oproti všem ostatním publikacím v tomto oboru).
Knihu je zajímavé doplnit o moderní pohled stejným prizmatem Thomase L. Friedmanna, Svět je plochý.

23.02.2017

Nejsem odborník v tomhle oboru, ale knihou jsem byla nadšená. Je zajímavé vidět historii i jinak než seznam vyhraných bitev.