Ostrov v plamenech: Neobyčejný příběh Laki, sopky, která v 18. století zatáhla nebe nad Evropou

19.01.2024

Skvělá knížečka o sopkách, vulkanologii, geologii, společensko-vědních aspektech a historických souvislostech sopečných erupcí, jejich dopadů na svět, život a civilizaci. Autoři text pojali jako historický exkurz na Island v letech 1783-84 a tehdejší erupci sopky Laki, události detailně zaznamenané přímým účastníkem, knězem a kronikářem Jónem Steingrímssonem. Kromě této historické linky se však čtenář též seznámí se základy vulkanologie, základy geologie a deskové tektoniky, se supervulkány, indexem sopečné explozivity (VEI) a s dalšími souvislostmi. Vše je psané čtenářsky velmi přístupnou formou, kniha je určena laikům. Český překlad je doplněn o poznámky recenzenta, doplňující a aktualizující text, ukazující často další posun ve vědeckém poznání.

Text je velmi čtivý a nesmírně zajímavý. S ohledem na téma není nouze o téměř pekelné obrazy. Kapitola o supervulkánech je mimořádně fascinující, potenciál destrukce je dech beroucí. Autoři mimo jiné krátce komentují zásadní erupce v minulosti a jejich dopady na svět, od prehistorie, po současnost, např. Toba, Vesuv, Tambora, Krakatoa. Velmi zajímavé je téměř detektivní pátrání po dopadech erupce Laki na tehdejší Evropu a svět – evropský rok divů. Dopady byly značné, souvislosti mnohé překvapí, a přitom to vlastně vůbec nebyla velká vulkanická událost – pohledem hodnoty VEI. Osobně mě též velmi zaujala kapitola s výčtem způsobů, jakým sopky a vulkanická činnost zabíjí, opět ve všech souvislostech – zdaleka ne jen láva, lahary a pyroklastické proudy.

Knížka je útlá, čtenář se však dozví mnoho. Historické souvislosti jsou nesmírně široké a celosvětové dopady enormní a mnohé bezesporu překvapí. Síla skrytá pod povrchem je strašlivá a je jen otázkou času, kdy se znovu projeví. Zájemcům doporučuji.

10.01.2024

Rozhodně nebývá pravidlem, aby se populárně-vědecká publikace četla takřka jedním dechem! Hlavní téma je pochopitelně exploze Laki v roce 1783 a její následky lokální i globální - a že jich bylo! Ví se o té explozi hodně, díky deníku reverenda Jóna Steingrímssona, který ji na Islandu prožil a vše podstatné si poznamenal: však se o něm v knize taky hodně dočtete. Stejně jako o dalších islandských sopkách a jejich řádění, deskové tektonice, supervulkánech i některých dalších explozivních vulkanických událostech, které se podstatně propsaly do historie lidstva: Toba, Tambora, Théra, Vesuv, Krakatau, Mount Pelée a podobně. S autory navštívíte krajinu v okolí sopky Laki, podíváte se, co erupci připomíná dnes a zajdete se ochladit i do Národní laboratoře ledovcových jader z grónského ledovce, který ve svých vrstvách ukrývá mj. i stopy dávných sopečných erupcí. Kniha končí připomínkou erupce vulkánu Eyjafjallajökull v roce 2010, úvahami o tom, jaké problémy by mohl výbuch srovnatelný s explozí Laki z roku 1783 způsobit dnes a jestli jsme na něco podobného vůbec připraveni. V Británii kniha vyšla v roce 2014 a tak v ní logicky chybí některé aktuální informace a poznatky, které doplňuje v závěrečné poznámce recenzent českého vydání, geolog a vulkanolog Vladislav Rapprich. Za mě absolutní spokojenost!

31.12.2023

Zajímalo mě zejména z hlediska socio-kulturního... a byl jsem nadšen. Autoři nefantasmagoří, ba ani nefabulují, opravdu upřímně nabízejí pravděpodobné vlivy výbuchu sopky Laki (ale i ostatních v rámci uplynulého milénia) na svět nejen přírodozpytecky, ale také sociálně, kulturně, umělecky, psychologicky atd. Nechtěná předpověď nějakého dalšího budoucího výbuchu a globální poptávka (krom jiného) po rouškách, jejich nedostatek a předražení je při čtení ve světle uplynulé pandemie vpravdě mrazivé (a to jest pouze jedním z aspektů výbuchu). Prostě skvělé čtivo, jež i v geologicky orientovaných částech je perfektně pochopitelné a čtivé i pro průměrného ne-znalce vulkanologie tak, jak se probírá v zeměpisu na ZŠ.