Odveď mě domů

21.11.2015

Nádherné čtení. Co dodat ....

05.09.2015

Dechberoucí.. Dokonale napsané.. Z dnešního pohledu téměř neuvěřitelné.. Stojí za přečtení

29.08.2015

Velmi silný příběh! Četlo se lehce a v druhé polovině knížky se už ani nedala odložit! Velmi emotivní!

08.07.2015

Musím říct, že tak krásnou a dojemnou knížku jsem už dlouho nečetla. Mám ráda silné a smutné příběhy a líbil se mi i styl, jakým je knížka napsaná (střídavé přechody z minulosti do přítomnosti). Nemůžu jinak, než hodnotit pěti hvězdami a doufat, že Julie Kibler v budoucnu ještě něco napíše :)

29.06.2015

Za sebe dávám pět hvězd. úchvatný poutavý příběh, který jsem přečetla jedním dechem. Jak v knize zmínila Dorrie: přestože znáte konec, stejně jaksi doufáte, že to vše skončí happy endem.

28.04.2015

Pěkná knížka(vybrala jsem si ji kvůli překladateli,který mě zaujal svými povídkami) a hodnotím stejně jako Leniiis.

18.02.2015

Úchvatné čtení, při kterém se tají dech. Kniha vás vtáhne do děje a nepustí, dokud ji nemáte dočtenou. V mnoha ohledech je smutná a drsná, ale i tak je nádherná, protože je v ní zachycena opravdová láska, kterou nedokázala zničit žádná okolnost.

07.02.2015

Hezká knížka o nenaplněné lásce..u konce jsem si trochu zaslzela a prostě jsem do poslední chvilky doufala ve zvrat a jinej konec, aspoň trochu štastnej..nestalo se. Nevadí..i takový jsou knížky.

16.12.2014

Šlo to. Konec byl překvapivý.

15.08.2014

Velmi pěkná knížka s poutavým dějem. Kvůli Isabelle jsem doufala v lepší konec, který se ale bohužel nekonal.

23.05.2014

Milá, příjemně čtivá knížka. Je škoda, že autorka nešla více do hloubky, téma je zajímavé.

23.04.2014

Velmi krásná a dojemná kniha o velké lásce, rasové nesnášenlivosti a jejích důsledcích. Začtete se a už se neodtrhnete. Dvě dějové linie - ze současnosti a z období těsně před druhou světovou válkou - se krásně doplňují a přeskakování mezi nimi nijak neruší. Ráda knihu doporučuji.

15.04.2014

Moc krásný a dojemný příběh. Více jsem hltala minulost a snažila jsem se přijít na to jak to mohlo být. Neuhádla jsem, čekala jsem jiný konec, nicméně i tento byl moc krásný.

15.03.2014

Velmi krásná, milá, příjemná kniha s příběhem, který vás chytí za srdce a u kterého si popláčete... děj není tak strhující jako třeba v případě Ztracené manželky, ale i tak je velmi silný... a člověk někdy jen těžko chápe tu dobu, to rozdělení ras...

16.02.2014

Tato kniha je opravdu velmi, velmi zajímavá, čte se přímo sama a myslím, že se u ní nikdo nebude nudit. V dnešní době se totiž všechny názory ohledně segregace černochů a bělochů zdají neskutečné, jen jako špatný sen nebo vtip. Tato kniha nebyla první, která mě před toto téma postavila, nicméně jsem i přesto NEMOHLA věřit, že to takhle opravdu bylo. A při tom – o co jde!? O barvu kůže!

Co se týče stylu psaní, tak byl příběh podán jednoduše. Nikde se nezdržoval a uháněl dopředu. Za sebe bych možná uvítala v některých scénách trochu zvolnění, zvláště v těch, které byly šťastnější, nicméně… to může být jen můj názor.

Vyprávění slečny Isabelle bylo velmi zajímavé, nicméně pohled na Dorri, která ji cestou doprovázela rovněž. I ona měla svůj život, rodinu a problémy, které musela řešit, takže po celou knihu vlastně sledujete osudy 2 žen, které jsou v něčem velmi odlišné, ale v dalším jsou si STRAŠNĚ podobné. Zkrátka mě nenudilo vyprávění ani jedné a byla jsem zvědavá, jak se se svými starostmi i radostmi na konci obě vypořádají.

Příběh jako takový se mi velmi líbil, nicméně mě na jednu stranu HROZNĚ štval. Proč? Úzce to souvisí s tím, co jsem si z knihy odnesla. KOMUNIKACE. Prostá, obyčejná komunikace mezi 2 lidmi. Neskutečně prosté, nicméně v této knize téměř nemožné.

SPOILERY

Opravdu jsem málem bušila hlavou do zdi nad tím, jak je MOŽNÉ, že přes veškerou silnou lásku, kterou k sobě Robert a Isabelle chovali, nebyl ani jeden z nich schopen se za tím druhým podívat dříve než za PÁR LET, tím spíš že od sebe nebyli půl světa, ale jen několik desítek mil. Já chápu, že tam hrozilo nebezpečí, ale tak, do prkýnka, kdybych já někoho milovala a váhala, jestli se vdát podruhé nebo ne… tak bych si nejprve zjistila, jak je na tom ten můj první manžel. NE, tohle jsem prostě nepochopila a nemohla být dojatá, když si to pak KONEČNĚ po takové DOBĚ, vyříkali.

Zbytek knihy jsem četla se zaťatými zuby, jelikož když se konečně věci začaly vysvětlovat a přišla jsem na to, kolik postav toho před druhými vzájemně tajilo, jímala mě hrůza. Kolik lidí v tom příběhu zemřelo, aniž by měli vyřešené záležitosti, či věděli, že za to či ono, vděčí tomu a onomu!!!

Avšak jako POUČENÍ je takto kniha ukázkovým příkladem. A proto prosím vás (i sobě si to říkám a budu říkat dál) MLUVTE. Když je problém, řešte ho s dotyčným a nenechávejte to na „později“. Jasně, vzpamatujte se, vzchopte se, seberte síly, ale ŘEŠTE to a mluvte. Protože bez komunikace - bez toho, aniž bychom chtěli říct to, co nám leží na srdci nejvíc a necháme to plavat, jednou budeme sedět s hlavou v dlaních na posteli a říkat si: „Proč jsem to a to neudělal/a jinak? Proč jsem to nechal/a zajít tak daleko? Proč?“

Každopádně ale knihu doporučuji, a to zvláště těm, kteří máte rádi silné příběhy podle skutečných událostí ;-)

26.11.2013

Krasný a dojemný příběh zakázané lásky.Při čtení si připravte fůru kapesníků:)

24.11.2013

Zajímavě vyprávěný příběh lásky, která nebyla chápána okolím. kvůli rasové nesnášelivosti. Dost mě pobuřuje, když někdo odsuzuje jiné kvůli barvě pleti. Ovšem bývaly časy, kdy prostě černoši nebyli ničím víc, než zvířaty.