Povídání o pejskovi a kočičce
Josef Čapek
O pejskovi a kočičce série
< 1. díl >
Kniha patří ke klasickým dílům literatury pro děti. Poprvé vyšla roku 1929 a od té doby potěšila mnoho dětí a jejich rodičů. Pejsek a kočička spolu žijí v domečku a vedou svoji malou domácnost a chtějí všechno dělat jako velcí lidé, umývají špinavou podlahu, pečou dort, chodí v neděli na procházku, píšou dopis dětem nebo hrají divadlo. Ale protože pejsek a kočička lidmi nejsou, nedopadne všechno vždy tak, jak by si přáli, jejich svérázná řešení jsou ale vždy zábavná a originální. V některých příbězích vystupuje postava spisovatele pana Čapka, kterého pejsek a kočička navštěvují, hovoří s ním o vážných věcech a pomáhají mu s psaním příběhů pro děti. Přitažlivost této knížky spočívá zejména ve způsobu vyprávění, které se zakládá převážně na dialogických pasážích. Pejsek a kočička spolu rozmlouvají jako lidé, jejich přímočarý, hovorový jazyk v kombinaci s vypravěčskou zkratkou způsobuje, že kniha je velmi vhodná k předčítání. Kniha je edičně připravena podle vydání poslední ruky z roku 1937 a kromě devíti klasických příběhů obsahuje i povídání Jak pejsek s kočičkou slavili 28. října, které bylo po roce 1948 z politických důvodů vypouštěno.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Josef i Karel , jak Ti uměli šířit pohodu, aby děti šťastně vyrůstaly a dospělým poskytovali informace. To byla demokracie za Masaryka.
Knihu doporučuji všem dětem.
Jednotlivé príbehy majú ideálnu dĺžku na čitanie pred spaním, tie príbehy sú legenda, ale s odtupom času som sa neubránil pocitu že pán Čapek potreboval nafúknuť počet slov , občas to vyzerá ako by dostal zadanie na počet písmen na príbeh.
Jeden z těch nejranějších dětských čtenářských zážitků a nezaměnitelné ilustrace, které se přenesly i do večerníčkové podoby v jedinečném podání pana Hoegera...Dneska se k téhle knížce vracíme společně s dvouletým synkem a příběhy pejska a kočičky na něj působí stejně jako kdysi na maminku - pamatuje si všechny ingredience, co dali do dortu, předvádí jak panenka tence pláče, naučil se říkat fuj hanba, když někde vidí špínu (jako pejsek a kočička, když měli špinavou podlahu) a na ten večerníček se dívá taky :-)
Kdo by neznal. Tohle je jedna z těch klasik české dětské literatury, na kterou jsem v mládí nedala dopustit a ke které jsem se vždycky s odstupem tu a tam vracela. Pěkné příběhy navíc doplňovaly krásné autorovy ilustrace, takže celé to čtení bylo také i oku lahodící zážitek – kresby možná jednoduché, ale záměrně – a mně to vždy vyhovovalo. Doteď vzpomínám na již klasické příběh o pečení dortu, o košilce či o tom, jak se pejsek s kočičkou sušili na sluníčku. :-D
Poetické příběhy, nejhezčí je na nich ten jazyk... Pohádka o dortu neuvěřitelně baví i 1,5 roku staré dítě... Už ani nevím, kolikrát jsem ji četla, skoro každý večer před spaním hlásí, že chce: čiči (kočička), ka (pejsek), do (dort)
Moje knížka z dětství, kterou jsem teď četla i svému synovi a moc se nám to líbilo i teď po těch letech.
Doporučuju všem maminkám
Kniha mého dětství... Příběhy, které osloví i dnešní děti. Je to krásně napsaná klasika. To se Josefu Čapkovi opravdu povedlo.
Prostě boží dílko, kdo by ho nemiloval! Moje dcerka vyžaduje pravidelné a krátké dávky, zato prakticky neustále.
Jen mě zarazila jedna věc a to, jak obtížně se mi knížka četla - je mi jasné, že se syntax vyvíjí s časem, ale stejně jsem si při čtení připadal jako prvňáček, který sáhne po první knížce, na kterou narazí a pokouší se slabikovat první slůvka. Prostě skladba vět je děsná.
Kdo by se rád nevrátil do dětství.
Kniha je nádherná a ty ilustrace pohladí po duši.
Četla jsem z ní nesčetněkrát prvnímu synovi a po 15 letech teď i druhému.
Nikdy se neomrzí.
Opravdu kouzelný návrat do dětství :-) Notoricky známé, prodchnuté láskou a pochopením... Zároveň můžeme trochu "nakouknout" pod pokličku samotnému tvůrci, který čtenáři jaksi mimoděk odhaluje, jak takový novinář pracuje. Děti si odnesou několik důležitých ponaučení, nejen to notoricky známé, jak "nedělat dort"...
S odstupem let vidím v knize i spoustu jiných kladů a říkám si, že v právě v jednoduchosti je síla. Skláním se před Čapkovým uměním, s nímž pracuje s jazykem: dovedně využívá zvukomalebnost, k oživení přispívá opakováním slov, v textu se to jen hemží roztomilými výrazy a objevují se i říkadla. To všechno navíc podtrhují nádherné ilustrace. Zároveň se mi vybavilo, jak nám tyto pohádky přehrávali rodiče na dětském diaprojektoru Diax 3 - nezapomenutelný zážitek! :-)
"Když děti zkoušejí mňoukat, tak to nikdy nedělají docela dobře. Mňoukat se musí, panečku, krásně, jemně, tak tuze tence, a to se musí, milý brachu, tuze dobře vědět, kam se má v tom mňoukání dát měkké i a kam tvrdé y. Jinak se to všechno poplete a nikdo by tomu mňoukání pořádně nerozuměl, co se tím vlastně chce říct."
Jak už zde opakovaně zaznělo - tohle je kniha i mého dětství. Ráda jsem si v ní listovala, prohlížela obrázky a četla. Kde je původní kniha netuším, ale koupila jsem si vlastní, protože mi prostě nemohla v knihovně chybět. Jsem ráda, že ji mám a vím, že jsem ji dnes nečetla naposledy - nejraději mám hned první vyprávění "O pejskovi a kočičce, jak si myli podlahu".
Knížka z meho dětství, kterou jsem již několikrát četla synovi. A má úspěch. Příběhy, jak měli tuze špinavou podlahu nebo kterak pekli dort, pysnou kosilku nebo jak kočička zašila pejskovi díru v kalhotách, ty zná úplně nazpaměť. A ja se při čtení vracím opět do dětství a úplně slyším krásný hlas pana Högera .
Jako malá jsem Povídání o pejskovi a kočičce milovala, babička mi četla tuhle knihu před spaním.. a já ji teď zase čtu svým dětem ;)
Pejsek a kočička je jedna z mích nejoblíbenějších knížek. A pejsek s kočičkou tu budou s námi ještě dlouho. Knížka je moc hezká.
Štítky knihy
pohádky pro děti zfilmováno zvířátka autorské ilustrace klasická literatura
Část díla
- Jak hráli divadlo a na Mikuláše co bylo
- Jak našli panenku, která tence plakala
- Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen
- Jak si pejsek roztrhl kaťata
- Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort
Autorovy další knížky
1956 | Povídání o pejskovi a kočičce |
1972 | Devatero pohádek |
2004 | Ze života hmyzu |
1964 | Stín kapradiny |
1997 | Kulhavý poutník |
Mimo notoricky zmáných a totálně skvělých příběhů (Jak dělali dort, Jak myli podlahu,...) je zbytek vlastně celkem podprůměr, ale ty skvělé dělají knížku prostě jedinečnou a nezapomenutelnou!