O letadélku Káněti
Bohumil Říha
Příběh vesnických dětí, které se při návštěvě letiště seznámí s tajemstvím hangárů. Prožijí veselé i dobrodružné příhody, naučí se létat a dokonce se jim podaří zachránit pilota, kterému se porouchalo letadlo.
Přidat komentář
Zhruba před 30lety jsme ji četli na pokračování v hodinách čtení na prvním stupni. Pořád ji ještě mám a nedávno jsme si z ní předčítali před spaním - nádhera. Tuhle by měl mít vážně každý doma :o)
Moc pěkná knížka. Škoda, že se mi někam ztratila, bylo by fajn přečíst ji další generaci.
Další z těch dětských, na které jsem zapomněla. Děkuji Jackjellymu za připomenutí a přidávám své hvězdičky, které si tahle roztomilá knížka právem zaslouží.
Rád jsem ji, jako kluk, četl. Několikrát. A vím, že se mi hodně líbila. Od té doby uteklo snad až příliš vody.
Samozřejmě, s příchodem puberty se vytratila z hlavy, aby mi ji připomněli někdy ve druhé půli 80 let brněnští "Ještě jsem se nedohodli" v textu písně "Rychlé šípy" :
"...
a na letadélku Káněti
někdo přeletěl hranice"
(K nalezení zde : https://www.databazeknih.cz/knihy/texty-123515)
Tahle kniha byla moje nejoblíbenější od Bohumila Říhy. A také jsem se chtěla proletět v letadélku Káněti.
Cetla jsem ji ve vydani s ilustracemi Heleny Zmatlikove, coz urcite prispelo k jeste lepsimu dojmu. Moc si uz z knizky nepamatuju, ale mela jsem ji rada.
Tuto knihu jsem jako dítě četla snad každé prázdniny a když jsem byla ještě mladší, tak mi někdo předčítal z prázdninových dospělých. Pamatuji si ten pocit napětí, jak to dopadne, zda se podaří zachránit pilota a bez dechu fandila malým statečným "klukům na létajících strojích" . Nikdy mě nenapadlo, že je to divné, že by mohli s letadlem letět. Na tom je vidět, že dětská fantazie nezná hranice. Kéž bychom si tuto volnost občas při čtení knih dopřáli i jako dospělí. Alespoň při čtení :o)
To je krása, další připomínka dětství a ty krásné ilustrace. Moc hezká kniha, za mě mohu jen doporučit.
Po letech jsem to přečetl jako dospělák. Z dětství jsem si pamatoval jen útržky, myslel jsem, že kluci s tím letadlem létali častěji a zažili víc dobrodružství. Dnes už mě samozřejmě příběh až tak neupoutal, ale ten popis reálií, vzteklý dědeček Kozelka, zlobič Vojta, který, jak už to v klukovských partách bývá, udělá zlobiče i z ustrašeného Pepíčka, útlocitní rodiče Slámovi... Zavzpomínal jsem si na dobu, kdy nad poli kolem naší vesnice letaly práškovací čmeláky.
Četla jsem knihu asi ve druhé třídě, bavila mě, ale přišlo mi to divné (že ti kluci létají tím letadlem). Po letech jsem ji přečetla dětem a překvapilo mě, že je bavila. Nejvíc na ně asi zapůsobily škubánky s pracharandou - musela jsem pak jim pak strouhat na škubánky alespoň sušený jablka...
Známá kniha z dětství, teď když jsem jí četl synovi, přišla mi neuvěřitelně ubíjející, nejenom z důvodu dobových odkazů na družstevníky, atd.
Štítky knihy
děti letadla kamarádi dětská dobrodružství
Autorovy další knížky
1957 | O letadélku Káněti |
1977 | Přede mnou poklekni |
1986 | Vítek |
1984 | Dětská encyklopedie |
1976 | Velká obrázková knížka pro malé děti |
Tak téhle knize jsem nikdy na chuť nepřišla. Nevím ani proč. Přitom knihy Bohumila Říhy se mi líbily ,ale tahle se u mně minula účinkem.