Nikomu nezvoní hrana

27.07.2022

Kniha obsahuje povídky a krátké statě bez názvu, které bych nazval fejetony. Bukowski se v nich opírá o svá oblíbená témata svým nezaměnitelným syrovým stylem. Čtení jsem si užil a tím pro mě kniha naplno splnila svůj účel.

11.01.2022

Osvěžující, drsný a cynický text, který si na nic nehraje. Jak já obdivuju nekorektnost v dnešní době!

07.01.2022

I v naší vesničce střediskové by se našlo pár moralistů, kteří by tuto knihu prostě nezkousli. Není to kniha pro slečinky, ale slečny, které čtou rády drsnější knihy jistě osloví (o většinu pánů nemám obavy). Pokud jste stálí čtenáři tohoto amerického bouřliváka, tak jistě nebudete zklamáni. Těm, kteří by chtěli teprve „ochutnat“ první jeho knihu bych spíše doporučil jeho „Jelito“.

02.03.2021

Jsem tak nadsen, ze jsem po dlouhe dobe docetl knihu, coz bude pro recenzi na miste. Necekal bych, ze me tak zaujme. Uz kvuli tomu ze si clovek chlap muze prozit alternativni zivot a pritom si nenicit jatra ani riskovat zivot. Chvilema se stavalo, ze to bylo slabsi, ale nastesti to dalsi povidka nahradila. To ke dalsi vec, jelikoz jsou to povidky(nebojak to odborne napsat) tak jsem udrzel pozornost a kniha se mi neznudila ani neznechutila. Ba naopak kdyz uz jsem si myslel ze me nic nemuze prekvapit, tak me to nakoplo do zadku.Bukowski jde daleko za hranici pravidel psani a reality a to me na tom bavilo, pribeh u kteryho netrpelive cekate jak dopadne a on si to jen tak ukonci, takze pointa je pribeh sam o sobe a to mi bylo dost inspiraci pro psani.
Ruzne prekvapujici pribehy./ poradny prasarnicky, ze i v metru to mohna radsi zavrete) neuveritelne scifimomenty a jedine minus, jak je kazdy pribeh jiny, tak je kazdy muze byt pro kazdyho zajimavy. Ilustrace jsou tam jen kvuli autenticnosti jinak jsem nepochopil proc je tam davaj, psat umel ale kreslit teda vubec).

21.07.2020

"Sci-fi fantasmagorie" mě tolik nechytla, zato všechny jeho nekorektně napsané prasečinky sršely nejen vtipem, ale i úžasnou surovou upřímností. Psal tak, jak to je, jak to lidé často cítí, ale ani sami sobě to nejsou schopni přiznat.

27.09.2019

....Závěrečné povídky jsou klasická bukowskiho absurdní sci-fi fantasmagorie. Tentokrát zachází ještě dál než kdy dřív, když nechá oživnout svoje prdy pod vlivem přestárlého Adolfa hitlera, znásilňovat letušky mimozemšťany a opět osahávat malé holčičky.

Začátek knihy se nese v překvapivě přemýšlivém duchu, obzvlášť mě zaujaly teze o prasatech. Člověk čte bukowského přes 25 let, a ona stále přichází s něčím novým...

08.01.2019

Zatím nejlepší sbírka povídek..... akorát je to jako film na kterej chvíli koukáte pak kousek přetočíte a zase chvíli koukáte... moc vám to nedá i když já sem z toho vydedukoval, že asi nemá rád opice a létání...

14.12.2018

Celkom solídny materiál. Niektoré poviedky boli skrátka typická Bukova tvorba (kurvy, sex a chlast), pri niektorých som neveriacky pozeral, čo som to vlastne prečítal, keď poviedka vyeskalovala k nejakej absurdite. Našlo sa však aj pár, ktoré mi prišli akési nedovarené - prišli, urobili bordel a odišli.
Celou knihou sa tiahol drsný realizmus, ktorý sa s čitateľom vôbec nemaznal,miestami som však mal chuť knihu odložiť (nečítal som ju v práve najlepšom rozpoložení).

10.08.2018

Kresby potěšily a povídky... No, prostě klasika, pěkně na ostro a na solar. Povídka Jeden den prodavače v erotickém knihkupectví je výborná.

14.05.2018

Pofidérní ženské, ještě divnější kamarádi, sex, chlast, koníčci, kecy o psaní, spousta sarkasmu a černého humoru - Bukowski nikdy nezklame.

14.04.2018

další pecka pro přiznivce bukowskeho.

27.01.2018

"Kvůli motyce mi tam zakázali džus. Kašlu na ně." (...) Bukowski v solidní formě. Absurdní a sršící svým chytráckým ostrovtipem, tenhle náboj už u něj hezkých pár sbírek chyběl (není to tak šílené jako 'Nejkrásnější ženská ve městě', ale je to i tak dost bizární sranda) a jde o sbírku věcí, které se táhnou celou jeho kariérou (1948-1985). Některé jsou klenot, některé rozvleklejší, definitivně hodně sexu. Myslím, že se to bude líbit hlavně lidem, kteří Buka dlouho nečetli, protože jim to zpětně zase připomene, proč je vlastně tak bavil v prvé řadě. (...) "Jestli někdy někde napíšeš to vo tý sebevraždě a umělejch zubech, přísahám, že tě zabiju," řekla. "Lilo," odpověděl jsem, "jsem sice hajzl, ale tohle by bylo i na mě moc."