Nickyho rodina
Matej Mináč , Zdeněk Tulis
[Po stopách příběhů unikátní záchrany dětí Nicholasem Wintonem] Na stránkách textu se můžeme seznámit nejen s příběhy židovských dětí zahráněných roku 1939 Nicolasem Wintonem, ale i s průběhy návštěv N. Wintona v ČR.
Přidat komentář
Polovina knihy zajímavá, zbytek příliš ne. O panu Wintonovi vím poměrně dost, avšak i tak jsem se dočetla o několika nových informacích, př. o Ilse Weber, hudebnici a spisovatelce knih pro děti. Kniha samotná obsahuje poutavé životní příběhy dětí, které měli to štěstí, že byly vybrány k adopci a životem si nesou těžký úděl toho, že své rodiče ve většině případů nikdy po válce neviděly. Závěrem bych řekla, že ať chcete nebo ne, poznáte život i Mateje Mináče, režiséra a autora publikace.
Dokud knížka vypráví příběh samotného Wintona, zachráněných dětí a Mináčova pátrání po tom, jak to bylo, je to velice poučné, zábavné a čtivé, ale v druhé polovině se to zvrhává v samochválu pana režiséra a reklamní brožurku, což svazku silně ubírá.
Inspirace, kontakt s podstatou, dojetí... Velmi zajímavé prolnutí příběhu pana Wintona, vzniku dokumentárních filmů o něm, popisu průběhu a důsledků těchto filmů promítaných na školách a v neposlední řadě životních příběhů Wintonových dětí. Poplakala jsem si nejen nad činem pana Wintona, ale i nad vlnou činů následovaných shlédnutím dokumentárních filmů promítaných na základních a středních školách.
Byla to zajímavá kniha a zároveň nějaký střípek do historie 20.století.