Tajemství včerejška
Jaroslav Beneš
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397022/bmid_tajemstvi-vcerejska-Sd8-397022.jpg
4
7
5
Představte si, že za vámi přijde váš nejlepší přítel, dohodí vám melouch pro nevšedního člověka a o pár ulic dál jste svědkem, jak klesne do kaluže vlastní krve. Nic není takové, jak se zdá, zvlášť když pracujete jako soukromé očko a za úplatu nahlížíte do soukromí jiných lidí. Náš hrdina ztratil ve víru porevolučního dění manželku a tak se stala práce jediným smyslem jeho života. Zatím netuší, že za pár hodin bude zkoumat okolnosti vlastní smrti, čeká ho ošklivé rodinné překvapení a nakonec vypátrá i další netušené souvislosti, odhalující kořeny záhad, které se udály na konci druhé světové války jen kousek za Prahou.... celý text
Přidat komentář
Ke knize bych rád napsal recenzi (snad se mi to povede), takže komentář nechám stručný. První, co o knize musím napsat je: Kdybych na to měl čas, přečtu ji jedním dechem! Ale 400 stránek je 400 stránek, takže jsem k ní odskakoval ve volných chvílích a četl, dokud to šlo. Ke charakteristice knihy se hodí donutilovské: "Pořád se něco děje". Akční scény, zvraty v ději (jde o příběh s prvky sci-fi, takže si autor mohl dovolit dost a zhostil se toho nadmíru dobře) a i ve chvílích, kdy dojde na pasáže, které nejsou doslova "natřískané dějem", se příběh čte velmi dobře. (Velmi se mi líbila scéna, kdy profesor Dytas líčí hlavnímu hrdinovi knihy svou anabázi.)
Pamatuji si, jak jsem onehdy nevěděla, jak reagovat na úvod komentáře jedné slečny k české knize. "Vzhledem k tomu, že se jedná o českou autorku a je tedy větší šance, že si toto přečtě, nebudu tak zlá." Tohle mi dlouho zůstalo v hlavě. Hlavně proto, že tenhle přístup nechápu. Proč bych měla být milejší na tuzemské autory? A potom se dostanu do situace, kdy čtu prvotinu svého oblíbeného z téhle databáze...
Jako, Leni, uvědom si, že toho chlápka vůbec neznáš! Co když se ti to nebude líbit? Plánovala jsi umřít jako Bridget. Sama doma, najdou tě okousanou od vlčáků. A ne že mě přijde zabít autor knihy, kterou pomluvíš.
Sorry, ale trvám si na těch vlčácích. Protože žádná vražda nebude. Tahle kniha je vážně dobrá. Asi nebude sedět každému a po přečtení můžu říct, že vím konkrétní důvody. Což by byl asi spoiler, tak nebudu konkrétní.
Příběh mě chytil. Takový trochu joudánek jako soukromý očko v detektivní agentuře, kterej zase takovej joudánek nebude, jak se časem ukáže, protože autor informace dává fakt pomalu. Jako hodně pomalu a s hodně odbočka na cestě. Což někomu může vadit. A taky fakt, že onen úvod vůbec nevypovídá o zbytku knihy. Protože tady se postupně mluví o tolika věcech a detailech pro děj nepodstatných. Háček je v tom, že to zda byly podstatné, se dozvíte až na konci. Já mám ráda tohle vyprávění. Kniha bohužel vyšla jenom jako ebook. A na to kolik má staránek, mě to po čase otravoval číst. Ne kvůli ději, ale formě knihy. V ebooku je to na mě moc. Ale zase mám trochu obavy, že kdyby tohle vyšlo na papíru, škrtalo by se. A hodně. Taky by někomu mohli připadat naprosto zbytečné všechny ty informace o sestře. Do děje to většinově k ničemu nebylo. Taky si nejsem jistá, zda o tuhle "bravíčko vatu" stojí někdo, kdo začne číst podobnou knihu. Ale nevadilo mi. Takže mi to částečně přijde zbytečné, ale částečně taky ne. Proto ta obava že škrtání na tomhle příkladu, kdyby to bylo na papíře. Každej tohle nemusí. Taky kvůli tomu knize neuberu na hodnocení. Někdo by ale mohl. Uf, snad jsem se vyjádřila zřetelně...
Mě se to celkem líbilo. Zpočátku správmý mix akce a popisů, pak na můj vkus začali popisy převažovat nad akcí, ale ke konci se to spravilo. Je to taková klasická technická sci-fi s cestováním v čase a parallelními realitami.
Zpočátku jsem si myslel, že je to dobrodružná sci-fi detektivka, ve skutečnosti je to ale vcelku povedená storka o tak trochu nepovedeném cestování v čase.
Lhal bych, kdybych řekl, že jsem tento příběh nikdy neviděl. Už jsem ho četl dávno ve verzi románu neuranoya před pětadvaceti lety, vytištěném na perforovaném papíru z jehličkové tiskárny na Strahovských kolejích. Bylo to, jako když na vás dýchne konec osmdesátých let (paradoxně se to projevilo absencí mobilů) a pointa příběhu tehdy byla taky trošku jiná. První třetina příběhu je téměř identická s původní verzí, nabízenou nakladatelstvím. Příběh je svým způsobem logický s určitými iracionalitami (ty jsou tam podle mě schválně; jak jinak vysvětlit bláznivá rozhodnutí, jestliže hlavní hrdina není na drogách a ani není alkoholik, že?).
Mě osobně se nejvíc líbí část prehistorického přistání na zamrzlém Baltu, které vypráví jeden z hlavních hrdinů (ve skutečnosti je právě tohle páteřní část příběhů, rozvinutá v dalších novelách). Vysvětlování není úplně polopatické (a to je dobře), ale je to úvodní díl delší série, takže předpokládám, že je to jen větší ochutnávka příběhů příštích.
Řekněme si to upřímně, není to čtení pro čtenáře, zvyklé na akci v každém odstavci a hlášky Bruce Willise (až na určitá nezvyklá přirovnání a zvláštní slovní obraty).
Ale kdo má rád vyprávěnky, které na děj jsou od lesa, tak ten si i počte :)
Každopádně druhý (mileniální) díl je už modernější, je na něm vidět, že vzniknul víc jak deset let po prvním, ale svou příběhouvou linku (nechci napovídat) drží dál.
Štítky knihy
cestování časem tajemství dobrodružství nacisté biotechnologie paralelní světy české sci-fi soukromý detektiv
Autorovy další knížky
| 2019 |  Projekt Orphan |
| 2018 |  Tajemství včerejška |
| 2018 | Bílé můry |
| 2020 | Místo určení |
| 2018 | Dálkové ovládání |
Téma paralelní reality bylo zajímavé, ale příběh mi přišel poněkud chaotický. Občas jsem nevěděla, "která bije" a byla jsem zmatená jako hlavní hrdina. Hlavně "kdo je kdo" mi dělalo potíže. Ovšem nutilo mne to číst dál, abych se vůbec dozvěděla, o co vlastně jde. Další díl vypadá ale slibně.