Nespadni, neutop se, neumírej

31.05.2023

Příběh ne dvou sester, ale celé jedné rodiny.
Dvě sestry, Cecílie a Astrid.
Cecílie má 19 let, je v maturitním ročníku, jenže trpí úzkostí. Doma, ve škole, prostě všude. Tu ji pomáhá zvládat její mladší sestra Astrid. Ale má Astrid i nějaký vlastní život nebo se stává stínem své sestry, které musí být neustále nablízku?

Hlavní body:
- přišlo mi, že Cecílie se za úzkosti spíše schovává - že ji vlastně vyhovuje, že všechny "dusí" a sama se nesnaží, nechce přijmout pomocnou ruku
- táta, který má v hlavě jen práci a problémy své dcery nebere jako skutečné problémy
- máma, která sice problémy dcery bere vážně, ale kdykoliv udělá cokoliv "správně" a chce problém řešit u psychologa/psychiatra, nechá se Cecílií zatlačit do kouta a z pomoci sejde - Cecílie opětně jen leží v posteli
- Cecílie prakticky nechodí do školy a když je Astrid v neustále pohotovosti, aby ji mohla pomoct
- oba rodiče berou jako samozřejmost, že Astrid zazdí vlastní život a bude tu veškerý svůj volný čas pro Cecílii
- rodiče neustále narušují Astrid plány - výlet s kamarády, schůzka, rande - vše se podřídí tomu, že Cecílie ji chce doma u sebe
- Astrid vybuchne až po neskutečně dlouhé době - a je zvláštní, že to, co dojde jí, nedojde nikomu dospělému
- citové vydírání ze všech stran

Knížka je krásným dokladem života, kde nic nefunguje. Kde nefunguje rodina. Láska. Povinnost. Pomoc.

Chyběly mi informace, jak se Cecílii úzkosti spustily. Protože spouštěč je bohužel vždy.

Knížka beru jako vhled do duše nejmladší z rodiny, která je však stavěna do role všech - matky, sestry, kamarádky, přítelkyně. A sama neví, které roli má dát přednost, protože ztrácí sama sebe.

29.12.2022

Hrozně hezký příběh ale moc rychle se odehrával. Kapitoly byly málo rozvinuté... Ale četlo se to samo.

13.11.2022

To bylo něco! Obě hlavní postavy na pěst! Jedna se plně utápí ve svém duševním rozpoložení, stahuje všechny sebou a odmítá si nechat pomoct. Všichni ostatní kolem ní chodí po špičkách místo, aby udělali něco užitečného a ještě rodiče level 100 předhodí starost o jejich starší dítě na dítě mladší, které si pak sebou nese svoje vlastní mindráky a hází je na ostatní. Celá kniha je dost urychlená, nemá dostatečnou péči a skončí tak nemastně neslaně. Od knihy, která se zabývá duševním onemocněním, bych čekala víc. Víc informací, víc emocí a celkově lepší vyobrazení.

28.07.2022

Je to dobrý náhled na život s někým, kdo má duševní onemocnění. Nakonec ale člověk stejně musí dojít na to, že je to jen na něm. Lituju Astrid, protože to opravdu nemůže být lehké, když vidí, že je někomu tak blízkému špatně a zároveň potřebuje žít i vlastní život. Kniha mi stačila jednou, ale jsem ráda, že jsem ji přečetla.

11.07.2022

Já vlastně nevím, co na ni říct. Kniha řeší závažná témata, ale jejich zpracování se mi moc nelíbí. Úzkosti, psychické problémy, problémy v rodině.. já vážně nevím, ale tady bylo špatně snad všechno. Rodiče, kteří nechají mladší sestru, aby se starala o starší sestru na úkor svého života? Hmm. Citové vydírání. Hmm.
Cecílie, která trpěla úzkostmi na mě spíš působila jako sobecká, rozmazlená holka a nedokázala jsem se do ní vcítit a soucítit s ní. Naopak u Astrid jsem si přála, aby se jednou konečně vzepřela a řekla dost. Sláva za romantickou linku.
Pozitivní také je, že jsem měla přečteno poměrně rychle, protože kniha má necelých 200 stran a četla se dobře.

16.06.2022

Autorka se pustila do těžkého tématu sociální úzkosti. K tomu se rozhodla přidat ještě problémy spojené s komunikací, partnerskými vztahy, dospíváním, rodinou starající se o nemocného člena,...Ž je toho hodně? A co teprve, když uvážíme, že to vše se snažila doslova nacpat na necelých 200 stran. Méně je někdy více! Tady to platí dvojnásob.

Na 200 stranách toho chtěla pojmout moc. A to nejdůležitější se úplně ztrácelo. Hlavní postava měla trpět silnou úzkostí, ale pohled kterým to bylo vyprávěno, hovořil spíše o něčem jiném. Ve výsledku tak jako čtenář máte pocit, že zneužívá existence této nemoci pro manipulaci s okolím. Rozhodně více jak polovinu příběhu vytváří pocit, že jí skutečně nic není a jen si "užívá výhody" s tím spojené.

Tohle není dobře zvládnuté. Nevrhá to dobré světlo na psychické nemoci a už vůbec to dobře neukazuje, jak všechno zvládnout co nejlépe.

A pokud bych tomu měla nasadit korunku (či chcete-li třešničku), očekávejte, že celý příběh vyvrcholí asi tak na dvou stranách, kdy jedna z našich hlavních hrdinek přijde k zcela náhlému uvědomění, jež jí vede k velmi spontání několika minutové akci.

Když jsem knihu dočetla, ohodnotila jsem ji ve svém poznámkovém bloku 2,5/5 hvězd. Nyní se na příběh dívám zpět, po tom co jsem si ho nechala projít hlavou a přečetla něco podobného a dávám 1/5.