Nepřítel Masaryka

Už ta anotace je plná chyb:
"Britský král jej pasoval do sněmovny lordů s doživotním titulem Sir" - v roce 1919 mu byl udělen "Řád lázně" II třídy, což znamená, že byl jmenován rytířem, čím mu přísluší titul Sir; jakožto cizincem nemohl být členem řádu, byl pouze jeho čestným členem. S sněmovnou to nemá vůbec nic společného.
"byl po dvouleté vyšetřovací vazbě očištěn jako bezúhonný" - v roce 1947 byl odsouzen, a to na dva roky a především za svou činnost za Druhé republiky, kdy vysloveně inklinoval k Německu. Do trestu se mu započítala vazba, tudíž byl propuštěn po dvou letech.
Těch nepřesností je tam povícero, jak vypadá celá kniha snad radši ani nevědět a raději politovat ty, např. Radysse, kteří se tou knihou prokousali.

12.01.2022

Tak myslím, že je to takový lepší průměr. Myslím, že je dobře, že se někdo zabývá takovou podstavou jako je hrdina generál Gajda, nicméně zpracování tématu hodnotím spíše podprůměrně...

Knihu jsem dostal darem a moc jsem se na ni těšil, protože generála Gajdu pokládám za jednoho z našich nejskvělejších vojáků a vlastenců. Ovšem už první kapitola knihy pro mně byla takovým zklamáním, že jsem ji musel zhnuseně odložit. Čekal jsem seriózní historickou životopisnou práci, ne pokleslý pornografický spisek, v němž si osmdesátiletý dědek ukájí svoje oplzlé erotické fantazie. V tomto ohledu je kniha skutečně unikání. Dosud jsem se totiž nikdy nesetkal s tím, aby autor biografie významné historické postavy psal o jejím otci, že se přihlásil na vojnu proto, aby fešácké uniformy, vysoké postavy a českého jazyka využil k "dorozumění s děvčaty, znajícími pouze příbuznou dalmatskou srbochorvatštinu, což mu stačí, aby dokázal naslibovat cokoliv a posléze pokládat jednu za druhou do příslušné horizontální polohy... Jak se soudruh Jurman o primitivních motivech, podlých úmyslech, notorické prolhanosti a nízkém charakteru generálova tatínka dozvěděl? Zdroj ke svému tvrzení neuvádí... Že se někdo mohl dobrovolně přihlásit k vojenské službě z pocitu vlastenecké povinnosti, nebo třeba aby dostál rodinné tradici, to soudruha Jurmana zřejmě ani ve snu nenapadlo. Dále se dozvíme, že tatínek budoucího generála si jeho maminku vzal za ženu jen proto, že chtěl, aby "Anna byla převrácená v jeho posteli každý den." Předpokládám, že se autor řídil obecně platným pravidlem "podle sebe soudím tebe" a že tudíž on sám si paní Jurmanovou nevzal z lásky a duševního souznění, ale čistě kvůli tomu, aby ji měl každý den převrácenou v posteli. A dále: "Co měl taky dělat, když se jí tak líbilo sahat na jeho druhou malou hlavičku a pozorovat, jak najednou rychle roste a hledá připravenou jeskyňku"... Nic proti sexu, ale toto oplzlé primitivní vnímání intimních vztahů mi přijde opravdu nechutné a používat takové výrazy v biografické knize je zkrátka řečeno k zblití. A to už nemluvím o vyložených nesmyslech a protimluvech, jako je popis vzhledu generálova tatínka na str. 17, kde je vylíčen jako štíhlý, plavovlasý, s orlím nosem a prodlouženým obličejem (asi chtěl napsat "podlouhlým") , ale přitom hned na str. 19 je fotka s popiskou "otec s rodinou", kde vidíme robustního pana Geidla se širokými rameny, s tmavými, zřejmě kaštanovými vlasy, širokým čelem i bradou, hranatým obličejem a poměrně krátkým a malým nosem. Tak nevím, jestli se soudruh Jurman při psaní svého pornografického blábolu na tu fotku aspoň namáhal podívat, nebo jestli si řekl, že Gajdovi příznivci jsou stejně tak blbí, že si ani nedají 1 + 1 dohromady, tak si může pouštět fantazii i hubu na špacír, jak se mu zachce. Další perla jeho prolhané komunistické fantasmagorie je popis rodičů generálovy maminky. Její tatínek je vylíčen jako zarytý černohorský nacionalista, hrdý Slovan dbalý tradic svého národa a lpící na tom, aby novorozený vnuk byl pokřtěn v pravoslavném náboženství. No... budiž, to se dá pochopit. Tak kde jsou uvedeny podklady pro Jurmanovo tvrzení, že si tento zarytý černohorský nacionalista a hrdý Slovan, lpící na pravoslaví, vzal za manželku Italku? Každý přece ví, že Italové jsou katolíci. A jestliže generálova babička z matčiny strany byla skutečně Italka, jak to koresponduje s údajným zarytým pravoslavím, slovanstvím a nacionalismem jejího muže? Dál než na str. 19 jsem se neprokousal a knihu jsem zklamaně odložil, protože pokud autor dokáže na pouhých několika stranách nasekat takovou snůšku absurdních blábolů, prasáckých oplzlostí a hloupých výmyslů, zcela očividně odporujících skutečnostem doloženým fotografií, pak pokračovat v četbě by bylo ztrátou času. Aniž bych se předtím zajímal o autorovu osobu, v průběhu četby mi začalo být jasné, že to musí být echt kovaný bolševik. Chvilku jsem brouzdal po internetu a ejhle - moje tušení se potvrdilo. Toto jsem se dozvěděl: "Podle stručného biogramu na přebalu knih je Olin, ve skutečnosti Ing. Oldřich Jurman, absolventem Vysoké školy ekonomické a bývalým obchodním ředitelem nakladatelství Práce, který sám sebe považuje za autora literatury faktu v oblasti militaria 20. stol. a zpravodajských služeb. V Archivu bezpečnostních složek se ke jménu Oldřich Jurman dochoval spis Zpravodajské služby generálního štábu, která na něj v letech 1961–65 sbírala informace. Ze spisu mj. vyplývá, že Jurman byl členem Komunistické strany Československa, Revolučního odborového hnutí, Svazu československo -sovětského přátelství a Československého červeného kříže. V letech 1946–57 absolvoval jedenáctiletou střední školu s maturitou v Blansku a poté v letech 1957–59 dvouletou průmyslovou školu železniční s maturitou v České Třebové. Před základní vojenskou službou (v letech 1960–62 ve Strašicích u Rokycan) i po ní pracoval jako výpravčí v Doksech, Bezdězu, později v Ivančicích, Šlapanicích, Rapoticích a v Rajhradu. Během vojny se rozhodl pro studia VŠE při zaměstnání. Na VŠ se soustředil hlavně na železniční dopravu. Od roku 1960 psal do týdeníku Obrana lidu. Jurman o sobě na přebalu knihy píše, že absolvoval jeden semestr na vysoké škole ve Francii. Když si položím jednoduchou a logickou otázku, kdo mohl za komančů studovat na VŠ ve Francii, pak jediná odpověď, která mě napadá je, že pouze kovaný bolševik, důkladně prověřený zpravodajsky, ideově i politicky, pravděpodobně práskač StB a zřejmě nominant na nějakou budoucí ideologicky podvratnou práci. Ačkoliv jsem ostatní Jurmanovy knihy nečetl a už je ani číst nehodlám, řekl bych, že cíl jeho ideologicky diverzní práce je celkem jasný: Vydává se za Gajdova obhájce, ale dělá to tak křupansky a prasácky, tak zcela záměrně přehání, vymýšlí si, lže, pomlouvá, nedokládá zdroje, překrucuje a protiřečí si, že tím škodí nejen památce generála Gajdy, ale záměrně ničí důvěryhodnost každé jeho budoucí obhajoby a degraduje jakoukoliv úctu k němu. Proč to dělá? Protože jednou komunista - navždy komunista. Protože komunisti vlastenectví k smrti nenávidí. Protože Gajda byl fašista. A protože nechával bolševiky na Sibiři bez milosti střílet.