Nejhledanější muž

14.12.2023

Ano i ne. Kniha má ty atributy, které mám u le Carrého rád - tedy spíše vláčné tempo, důraz na budování atmosféry, pozvolný průběh a žádné lacině akční scény - ale všechno jakoby jelo jen na půl plynu. Za mě si nemůžu odpustit poznámku (byť možná neslušnou), že je z knihy znát, že ji psal už postarší člověk, kterému chyběla síla a vůle načrtnuté téma řádně zpracovat. Přitom otázka konfliktu muslimské imigrace do Evropy s místní společností nabízí obrovskou paletu možností ... i když chápu, že v roce 2008, kdy kniha vyšla, zdaleka nebyla situace tak barvitá jak dnes.

Bohužel za mě nejslabší byl konec, který byl při čtení jednak dlouho předvídatelný, jednak vyloženě naivní a jednak pokud snad měl vyvolat ve čtenáři nějaké morální úvahy, šel na to až příliš triviálně.

Když srovnám s mou nejoblíbenější le Carrého knihou (Jeden musí z kola ven), tak tenrokrát spíš jenom průměr.

10.04.2023

Zatím můj první Le Carré a musim říci, ze nezklamal. Ačkoli přece jen nedosahuje kvalit Daniela Silvy, Nejhledanější muž se četl jedním dechem.

24.08.2020

Jako čtenář mám radši nahlížení zblízka pod pokličku problému, než ocitání se uprostřed divokých (a až podezřele často nedůvěryhodných) přestřelek. Tohle pomalé a napínavé tempo mi sedí.

Na tuto knihu jsem se opravdu těšila, bohužel jsem měla příliš vysoká očekávání.
Nalákala mě na ni moje teta, které jsem knihu kupovala k Vánocům.
Nevím, zda je to mnou, protože jsem moc špionážních thrillerů nepřečetla, ale kniha se mi vůbec nelíbila.
Námět jako takový je fajn a originální, díky němu jsem knihu vlastně koupila, ale připadal mi dost nevyužitý.
K žádné z postav jsem si nemohla vytvořit vztah, protože byly velmi málo popsané. To vedlo i k tomu, že jsem nevěděla, kdo je kdo.
Knihu jsem četla neskutečně dlouho a dávám jí za vinu i moji čtecí krizi. Četla se pomalu, kapitoly byly příliš dlouhé a ani mi nevyhovoval styl psaní.
Celý děj byl prostě nuda, od začátku do konce. Původně jsem očekávala nějaký zvrat, ale k ničemu převratnému nedošlo.
Za mě tedy určitě ne, nedoporučuji!

Musím se přidat k těm co se jim kniha líbila. Souhlasím s - DennisMoore - žádné přehánění , žádné zbytečné akční scény. Vždyť dobrý spisovatel umí napětí a překvapivé zvraty i zajímavou linku příběhu vést snadno a úspěšně i bez nesmyslných přehnaných akcí.

30.11.2016

Tohle je první knížka, kterou jsem četla od tohoto autora. Mě se kniha moc nelíbila, protože se ze začátku nic moc nedělo. Příběh se rozjel v posledních pběti kapitolách. Dále se mi pletli jednotlivé postavy.

03.06.2016

John Le Carré je stará škola a na Nejhledanějším muž je to znát. Poctivý špionský příběh se obejde bez akčních scén, je přímočarý, má senzační spád, výborně vykreslené postavy a prostě se ničím nezdržuje. Autor ho napsal v sedmasedmdesáti letech, ale asi nikdo by to nepoznal.

11.10.2015

O fungování tajných služeb samozřejmě nevím vůbec nic, ale myslím, že Le Carrého romány jsou poměrně realistické. V Nejhledanějším muži se toho moc neděje, akce je tu minimum a pozornost je soustředěna spíš na plánování každého detailu, podrobnou přípravu dialogů a snahu být před všemi o krok napřed. Tím pádem nejde kniha čtenářovi naproti a ten tak musí její četbě věnovat plnou pozornost, protože ve hře různých agentů se zcela záměrně těžko orientuje, autor se mu ale odvděčí zajímavým a svým způsobem poutavým portrétem fungování špionážních organizací, v nichž není prostor na chybu a všechno se řeší prakticky "od stolu". Je pravda, že tu zcela chybí hlubší psychologie postav, vlastně ani ty nejsou kdovíjak propracované a zápletka je velmi banální, jenže Le Carré to vše popisuje tak věrohodně, že z toho mrazí. Nejlepší na knize je ovšem to, že se nikdy nedozvíme, kde byla pravda a zda šlo o terorismus, nebo ne, čímž nabírá na realističnosti a syrovosti. 75%

09.01.2015

Bláznivý muslimský imigrant se smečkou policistů v patách, postarší bankéř, který chytne druhou mízu, idealistická právnička a samozřejmě hry tajných služeb v nichž tito tři figurují - to je recept v pravdě výživný.
Zápletka je spíše banální, nicméně autor píše velmi poutavě a čtivě. Zabývá se aktuální tématikou islámské imigrace a spíše podporuje liberální přístup oproti tradičnímu xenofobnímu konzervatismu.
Neměl jsem problém pochopit motivace jednotlivých charakterů knihy a osobně mne její čtení velmi bavilo.
Koneckonců - dobrý konec všechno dobré - čeká člověk spíše u komedie a tady se jedná o knihu zabývající se činností tajných služeb.