Nasreddinovy taškařice
neznámý - neuveden
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/154915/bmid_nasreddinovy-taskarice-154915.jpg
4
9
9
Anekdoty Nasreddina, podle nejnovějšího literárně historického bádání patrně šlechtice Hodži Nasiruddína z Anatolie, jsou stále živou součástí turecké lidové ústní tradice, která i všechny pozdější vtipné výroky spojuje s jeho osobou. Pořadatel českého výboru chtěl zachytit pokud možno nejširší oblast N. působení, zejména ty anekdoty, které jsou v podstatě kritikou společenských poměrů a lidských chyb. (Podle předmluvy)... celý text
Přidat komentář
Jak už název napovídá, jedná se o taškařice jednoho Nasreddina a fakt to byl taškář. Buď někoho přechcal, nebo vyhlásil. Jak říkal Lister, na tu dávnou dobu, to se musí nechat, ten Nasreddin uměl pěkně zahlásit.
Po tom, co to otevřeš, jsi v cuku letu na konci. Už se mi dlouho nestalo, že bych se nad knížkou tak zasmál a řek si, ty vole, to je borec, to neni možný.
„Je sice pravda, že jsem vynalezl nové jídlo – chléb se sněhem – ale abych se přiznal, ani mně samotnému to nechutnalo.“
Když jsem v antikvariátu zamířil ke své oblíbené duhové ediční řadě a v jedné z knih nalistoval výše zmíněný úryvek, hned jsem věděl, že si ji odnesu. A opět se ukázalo, že jsem neprohloupil. Nečekejte řízné moderní anekdoty (i když i takové tu najdete), spíše se tu a tam pousmějete a shledáte, že lidé jsou stejní se všemi svými ctnostmi i špatnostmi jako před stovkami let.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2001 |  Bible |
| 1997 |  Epos o Gilgamešovi |
| 2013 | Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
| 1986 | Píseň o Rolandovi |
| 2003 | Béowulf |
Číst tyto krátké příběhy je nesmírně osvěžující.
Zatímco se zvíře plahočí dál, kolemjdoucí se zeptá postaršího cestovatele: „Proč jedeš na svém oslu špatným směrem?“ Na což žoviální klerik odpoví: „Já jedu správným směrem, je to můj osel, kdo se dívá špatným směrem.“
Taky většina soch tohoto šprýmaře je zobrazena při jízdě na oslu: dívá se však obráceně, dozadu. Nasreddin je typem podvodníka a taškáře v celém muslimském světě. Podobně jako Anansi – nositel taškářství v africkém folklóru. Příběhy mají didaktické nebo didaktické poselství, aby ukázaly na sociální nespravedlnost nebo bláznovu moudrost. Na konci bajek jsou většinou ti, co se škrábou na hlavě a jsou většinou hloupější než samotný Nasreddin. Úkolem Nasreddina je změnit myšlení lidí. Takovou úlohu má například kojot v indiánském folkóru, Loki v severské mytologii nebo Hermes v řeckém pantheonu. Naši králové měli také své dvorní šašky (u nás je proslulý zejména Jan Paleček krále Jiřího z Poděbrad), v pozdější době se ujmuly hry o šibalech (např. Moliérova Scapinova šibalství).
V lidovém podání kolují stovky storek o Nasreddinovi.
Očtenou knihu jsem koupil při vyřazovačce z knihovny v Lounech.
Můžete si ty příběhy číst kdykoli.