Purpurové moře

Purpurové moře https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/512933/bmid_purpurove-more-WPX-512933.jpg 5 6 2

Tento díl o plavbě plné katastrof a radosti začíná tím, že Jack Aubrey se Stephenem Maturinem napalubě se pustí do pronásledování jednoho kaperu plujícího pod americkou vlajkou ve velkém Jižním moři. Stephen má za úkol rozdmýchat plamen revoluce v Jižní Americe, protože by se tím ulevilo tlaku na britskou vládu. Ta se totiž potýká ve smrtícím zápase s Napoleonem ovládajícím Evropu a zároveň je zapletena do války s mladými a nepříjemně průbojnými Spojenými státy. Zuřivost a barbarství bojů muže proti muži při této plavbě jsou zostřeny O'Brianovým smysl pro přesné vystižení doby, pozorností věnovanou krajině a citem, s nímž popisuje život na lodi plující pod plachtami. Jeho strhující popisy krvavých akcí, při nichž vstávají vlasy na hlavě, vyvolají u čtenáře vděčnost, že sledují boj z dálky.... celý text

Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: , Talpress
Originální název:

The Wine-Dark Sea , 1993


více info...

Přidat komentář

kyssling
28.04.2024 4 z 5

Mám velikou radost, v sérii je pár románů, kde chybí solidnější příběh či napětí, ale to není tento případ. Přidal bych možná malinko více vtípků, ale celkově výborný oddechový román.

MartinvonHau
16.05.2023 4 z 5

(SPOILER) Další díl mé nejoblíbenější knižní ságy a už podruhé bohužel opět jen za čtyři hvězdy. Proč? Pořád je to skvělé, pořád je to čtivé, ale stejně jako u Clarissy Oakes mi přijde, že se autor trochu zpronevěřuje vyprávěcím postupům. V Clarisse Oakes přivádí na palubu ženu, která má specifický vztah k sexu a tím pádem vyvolává napětí. A celou dobu vyprávění směřuje k nějakému vyhrocenému konfliktu, který ovšem nenastane. Clarissa prostě odpluje na kořistní lodi. Tady je to podobné. Francouzský idealista
a kapitán zajaté lodi Dutourd celou dobu očkuje posádku řečmi o svobodě a rovnosti a příběh spěje ke vzpouře. Čtenář jen čeká, jak si s ní Aubrey poradí. Ale pak se prostě opět nic nestane. Dutourd uteče (sice s pomocí členů posádky) z lodi a v Peru udělá Maturinovi problémy. Takže opět se tady buduje příběh a pak se najednou autor rozhodne, že tu linku opustí. A to je škoda. A vůbec k Maturinovi. Ten v Peru organizuje povstání za nezávislost, které je pojato, jako nějaká opereta a vůbec není hodno kvalit špiona jeho formátu. To jsou za mě výtky, zbytek je opět fascinující. Od popisu plavby, krajiny Peru až po Maturina zcela bagatelizujícího ztrátu omrzlých prstů, které stejně nepotřeboval. Stále je to skvělé, jen už autor napsal lepší knihy.