Nahá pionýrka
Michail Kononov
Děj syrové románové balady od zajímavého ruského autora se odehrává během 2. světové války na ruské frontě a toto téma nazírá ze zcela originálního pohledu
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2002 , BonguardOriginální název:
Golaja pionerka
více info...
Přidat komentář
Tak, dámy a pánové, tohle je nářez. Krutý. Depresivní. Artovej. Obscénní. Z anotace víte, že: „Děj syrové románové balady od zajímavého ruského autora se odehrává během 2. světové války na ruské frontě a toto téma nazírá ze zcela originálního pohledu.“ Já vím trošičku víc, protože jsem knížku už kdysi četla a navíc jsem se kdysi dávno přimíchala na besedu o ruské literatuře, primárně určené knihovníkům, knihkupcům a jiným lidem z literární branže a o tomhle válečném románu byla řeč v tom smyslu, že by neměl uniknout naší pozornosti. Tehdy ještě žijícího Michaila Kononova nám přednášející profesor doporučoval jako jednoho z mála ruských současných autorů, který stojí za zmínku (z nedostatku času se bohužel dostalo jen na někoho).
O co ve „skandálním“ románu jde? 14-letá Máša (Mucha), pionýrka, bojovnice a kulometnice Rudé armády ve dne statečně bojuje a v noci, místo odpočinku, poskytuje vystresovaným vojákům potěšení. Přitom Mucha není žádná prostopášnice, alespoň v tom smyslu, že nymfomanka má ze sexu radost, prostitutka výdělek, ale vlastenecká hrdinka našeho románu z toho nemá zhola nic, jen věčně potrhané spodní oblečení a pocit, že Rusku a jeho bojovníkům dala naprosto vše, co mohla. Naivní, systémem zneužívané děcko je stalinistkou, čistou duší, které decentně řečeno nedochází politické přehmaty a nedostatky toho, čemu tak věří. Jak si tak matně pamatuju, je myslím sirotkem, v knize je trochu nastíněn hladomor v její rodné vesnici a to, jak se pak dala na frontu a co se odehrávalo tam. Je to čtení pro silné nátury. Muše se dějou fakt hnusný věci a – nakonec jde statečně, hrdě, bez doprovodu a pěšky i na svou vlastní popravu.
Jestli jsem uvedla nějaké nepřesnosti, to se omlouvám, nemám už sílu se do knížky znovu podívat, i když jí mám doma. Popisuje hodně kruté věci a toho zneužívání a zároveň síla té nedospělé bojovnice, toho na mě bylo prostě moc.
Nepřecitlivělejším mužům ale doporučuju. Jenom varuju, že příběh nejde čtenáři úplně na ruku, autor si hraje s neobvyklejším až experimentálním jazykem a ten každému sednout nemusí. Silná knížka, která vzdává hold, poctu všem statečným vojákům a hlavně obětavějším vojačkám, které samy byly oběti své vlastní armády. Čest všem padlým bez ohledu na národnost, válka a politika je prostě svin..vo!
Kniha mi moc neseděla,čekal jsem asi něco jiného.Jinak to byla asi realita,nevím jestli zrovna tak malá holka,ale že sebou měli vojandy,to asi měli (i když vykonávaly jiné funkce a nestála jim fronta u stanu).Když pak vojáci něco dobili,tak se určitě postarali i o tohle.Ale to dělala každá armáda ve válce.Váhal jsem mezi třemi nebo čtyřmi hvězdami,ale nakonec to jsou tři.
Možná originální námět, ale v nestravitelném podání...navíc je v knize použito špatně čitelné písmo :(
Namet je dobry, ale ten zargon kterym autor vypravi v prvni osobe { usty ctrnactilete holky pluku } jsem nemohla schroustat. V zivote jsem cetla snad jen 2 knizky toho typu kde by me to nestvalo. Jinak je to dojemne, ze si to ta holka bere jako zivotni poslani a svatou funkci. Je fakt ze to neni casty namet valecnych knih a filmu, sexuchtivi vojaci obcas nejakou zajatkyni znasilni, ale zridka maji svoji stalou utesitelku, ktera trpelive snasi pohlavni nemoci, preruseni tehotenstvi a staly zastup vojaku pred svym stanem.
Nahá pionýrka
Syrová a zároveň hodně drsná kniha o čtrnáctileté dívce Marie Muchinové zvané Mucha, která slouží v Rudé armádě jako kulometčice a v noci se u ní střídají vojáci její roty. Ona díky sovětské propagandě to bere spíše jako své poslání uspokojit spolubojovníky. Hodně těžká kniha na přečtení, psána svým zvláštním stylem. Pro dívky v první linii to muselo být skutečné peklo.