Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/526332/bmid_na-zapadni-fronte-klid-6553a1d279912.jpg
5
8785
8785
Slavný román německého autora je jedním z nejlepších děl světové literatury, líčících hrůzy a tragické lidské osudy během první světové války.Autor nezamýšlel napsat ani své osobní vyznání, ani obžalobu některé z válčících stran. Je to svědectví o generaci, která byla touto válkou narušena a zničena, ať už fyzicky či morálně. Svědčí o kamarádství prostých vojáků, o touze po životě u těch, kteří museli zemřít, o výčitkách svědomí a duševní trýzni ostatních, kteří válečné šílenství přežili.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2023 , EuromediaOriginální název:
Im Westen nichts Neues , 1928
více info...
Přidat komentář
Naprosto dokonale napsaná kniha. Málo která kniha na mě zapůsobila tolik jako tato. Tolik dojmů, kolik mám z této knihy, se nedá ani popsat. Hned zpočátku zaujala, po pár stránkách jsem věděla, že mě kniha bude bavit. A to je nejdůležitější, musí mě zaujmout začátek. Některé části se mnou pořádně otřásly – do detailu popsané boje, umírání, lidé bez hlav, noh a bůhví čeho dalšího. Při popisu zraněných, řvoucích koní – těch nevinných stvoření, které s válkou nemají vůbec nic společného – jsem byla tak vyděšená a nešťastná, že jsem si musela dát na chvíli oddych a knihu odložit. Pak jsem se zase začetla. Litovala jsem všechny ty trpící, vyděšené mladíky, kteří byli donuceni jít na frontu zemřít. Přátelství, které mezi některými panovalo (hlavně mezi Katczou a Pavlem) je krásné. Ještě více jsem si uvědomila nesmyslnost, surovost války, která vzala život tolika lidem, kteří bojovat nechtěli. Upřímně jsem mnohé pasáže probrečela. Postupné umírání Pavlových přátel, nakonec smrt jeho největšího přítele.. Z toho, jak Pavel ubodal člověka, který sklouzl do jeho úkrytu, jsem byla zděšená. Nechápala jsem, jak něco takového dokázal udělat, ovšem ti lidé tam na frontě smýšleli jinak. Buď zabijí nebo budou zabiti. Strašné. Nedivím se proto, že ačkoli někteří válku přežili, nedokázali se vrátit ke svému dřívějšímu životu. Po tom všem, co viděli a prožili.. Možná, že byl Pavel rád, jak to s ním na závěr skončilo. Rozhodně tuto knihu řadím mezi své oblíbené a těším se na další Remarqeovy knihy, které si přečtu.
Dokonalá a nádherná četba, která vám otevře Remarqueho srdce a jeho literární cítění pro dokonalé knihy.
Kniha byla šíleně dobře čtivá a neskutečně zájmová. Nemohl jsem se od toho lehce odtrhnout a to je na tom to krásné.
Rozhodně se chystám na cestu dalších Ramarqueho knih.
A konec knihy mi opravdu hnal slzy do očí. Chudák Katcza.
Právoplatná povinná četba, díky níž se první světová válka již nikdy nesmaže ze čtenářských pamětí. Remarquovi se podařilo vetknout do svých děl nejen svůj přirozený pacifismus a odpor k válce, ale především pohledy do duší vojáků, vůni šizené polévky a tvrdou kůrku fasovaného komisárku. Hladové, studené a nadčasové drama z olova.
Dobře napsaná knížka, ale jedno přečtení mi stačilo. Pokud váháte, kterou z knih od Remarqua si přečíst k maturitě, tak zkuste tuto.
U téhle knížky mě víc než u jakékoli jiné mrzelo, že jí musím číst právě teď - v maturitním ročníku, do povinné četby. Kniha je to úžasná, spoustu působivých střípků, které jsou snad ještě důležitější než celek či příběh.
Jsem si jistá, že si jí po maturitě přečtu ještě jednou, protože teď jsem na ní měla zoufale málo času. Musela jsem jí prolítnout a i když jsem přečetla každé slovo, nevychutnala jsem si jí tak jako obvykle - nemohla jsem se po pár odstavcích zastavit a nechat působit to co jsem právě přečetla, tu atmosféru, ta slova.
Naštěstí jsem si ostatní dobré knihy z povinné četby načetla předem, takže u nich jsem si mohla vychutnávat cokoliv a jakkoliv dlouho :)
Na západní frontě klid zkrátka stojí za přečtení a myslím, že i ti, kteří považují čtení za ztrátu času tohle dílo ocení.
Tato kniha ještě více prohloubila můj pacifismus.
Vynikající kniha, jejíž přitažlivost není založena na šokování čtenáře krvavými válečnými obrazy, ale na osudech hrdinů prožívajících hluboké osobní utrpení a na poselství, které leží v nesmyslnosti válek a potřebě míru nejen mezi lidmi, ale i v lidských duších.
Hezky napsaná, ale nemusím číst o hnusu války. Silná kniha, ale ne mým šálkem kávy. Stejně tak si nedám obraz do obýváku s válečnou tématikou. V té době splnila roli protiválečné literatury.
pri citani tohto diela som mala pocit, že som na tej fronte a okolo mna svistia gulky.
pri niekotrych pasazach doslova mrazi, na tuto knihu nemožem povedat /napisat nic zle. iba asi len to že je moc tenka :D
Při čtení jsem nestačila žasnout, jak se něco takového dá napsat tak, aby se kniha hezky četla! Celá kniha je nabitá postřehy a nadčasovým sdělením.
Za výstižnou považuju tuhle část: ,,Jsme opuštěni jako děti a zkušení jako staří lidé, jsme suroví a smutní a povrchní - myslím, že jsme ztraceni."
Konec mi šťastný rozhodně nepřišel, to jestli by se dokázali začlenit zpátky do ,,normálního" života nikdo u nikoho neví, mnohým se to podařilo - a komu ne? ten dostal aspoň šanci to zkusit...
(SPOILER)
Kniha je úžasná. Moc se mi líbily dialogy vojáků, jejich vzpomínky, úvahy nad nesmyslností takového zabíjení; byla jsem vděčná za jejich přátelství a držela hrdinům palce. Byla jsem smutná při smrti kteréhokoli Pavlova kamaráda a teprve až po přečtení knihy jsem si uvědomila, že válka není jenom kdo, kdy, kde a výsledek. Uvědomila jsem si, jak trpí rekruti, jejich rodiny a dívky; jak těžký musel být život na frontě, jak se museli vojáci zbavit svých citů, aby dokázali někoho zabít… Také se mi líbilo, že autor, ač Němec, se nestavil na jejich stranu a naturalisticky a velmi poutavě popsal události války. Je to jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla, a určitě se k ní ještě někdy vrátím.
„Tato kniha nemá být ani obžalobou, ani vyznáním. Má být toliko pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou – i když unikla jejím granátům.“
Erich Maria Remarque
Miluji knížky od Remarqua. Na západní frontě klid jedna z nejlepších. Krásný dojemný příběh, který je oblíbený spíše u kluků.
Prvně jsem viděl filmové zpracování a tím jsem se dostal i k všem ostatním knihám autora
Pokud mohu mluvit za sebe, pak je to jedna z knih, které můžete přečíst dvakrát, třikrát, ale i desetkrát. Na mě zanechala nepopsatelný dojem, je to první kniha, u které jsem kdy se během čtení rozplakala a je to jediná kniha, u které jsem plakala hned v průběhu několika pasáží.
Pro někoho vytrženo z kontextu, pro mě jedny z mnoha nezapomenutelných pasáží:
"To se nedá popsat. Tato chvějící se, vzlykající žena, která se mnou lomcuje a a na mne křičí: 'Proč pak ty žiješ, když on je mrtev!', ..."
"... zase se krčím, jsem napjatý, slyším řinčení, plížení a klapot. Do toho zaznívá ojedinělý mocný výkřik. Těžce a s pleskotem to padá dolů, je to člověk. Nemyslím, nerozhoduji se - šíleně do něho bodám a jenom cítím, jak tělo sebou cuká, měkne a hroutí se. Mám ruku lepkavou a mokrou, když přicházím k sobě."
Rozhodně se tato kniha nedá nedoporučit!
Neumím ani popsat, co všechno jsem cítila při čténí této knížky. Nedokázala jsem ji odložit. Jedna z mála knížek, od které jsem se nezvedla, dokud jsem jí nedočetla. Naštěstí, měla moje máma velké pochopení, nerušeně mě nechala číst a moje povinnosti počkaly (to jsem ještě chodila do školy a bydlela pod její střechou :-))). Jo a druhou půlku jsem probrečela jak malá...
K této knize už bylo řečeno vše potřebné. Dodám snad jen, že kniha dechberoucím způsobem ukazuje hrůznost 1. světové války, na kterou se ve stínu její druhé sestry tak trochu pozapomíná.
Krásně napsaný, drásající příběh o generaci, které vzala naději První světová válka. Tolik zmaru, bolesti a utrpení! Několikrát jsem brečela. Chápu, proč je to skvost světové literatury, proč je hodnocen jako nádherný příběh a silný zážitek, ale moje oblíbená kniha to nebude. Nejspíš už nebudu mít odvahu se k ní vrátit.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) zfilmováno psychologie německá literatura autobiografické prvky západní fronta (1. světová válka)
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Takhle vypadá kniha o válce. Erichovi se povedlo, co zamýšlel - podat zprávu o generaci jenž byla zničena válkou, ale unikla jejím granátům. V knize vyličuje poměry na vojně, zákopy při boji i klidu a pocity vojáka, jenž se vrací po měsících napjetí do běžného života, byť jen dočasně. Zvlášť se mi líbili rozhovory - parta v čele s Katzou řešící příčinu první světové války a čí vina to vlastně je. Na druhé straně profesor němčiny (tuším) klábosí v "místech klidu a míru" o situaci na frontě, byť vůbec netuší, jaká je válka ve skutečnosti.
Kniha mně hodně bavila, však jsem jí přečetl hned dvakrát za sebou.