Na frontu
Bill Mauldin
Vyprávění se souborem kreslených vtipů představuje dva řadové americké pěšáky, kteří jako obyčejná ucha prošli evropské tažení US Army za 2. světové války. Popularitu tyto dvě figurky získaly v době války na stránkách vojenských válečných novin, jejich autor totiž svými kresbami nastavil humorné zrcadlo válečného života z pohledu prostého vojáka, který jako vždy a všude nese na svých bedrech největší břemeno útrap.... celý text
Přidat komentář
Úžasné kreslené vtipy , samozřejmě hlášky jako " taky bych se rád postavil a trochu vyspal".
Velice odlehčené vyprávění od amerického vojáka na italské frontě za 2. sv. války. S úžasným smyslem pro humor nás autor seznamuje s běžnými potřebami a starostmi vojáka: jak si sehnat jídlo, jak si ohřát vodu na kafe, jaké je to krásné, být čistý a suchý.... Svou knihu doprovází i kreslenými vtipy, prostě zážitky frontového vojáka ale jinak: bez akcí, nelidského vraždění a smrti.
Takový předchůdce seriálu M*A*S*H, jen z druhé světové války a psaný a kreslený. Spousta satirických vtipů rozesměje ještě dnes, a ty, které nejsou tak úplně k popukání, jsou alespoň roztomilé.
Jedná se o autobiografii, kde autor shromáždil své vzpomínky na II. světovou válku. Hlavní hrdiny Willyho a Joea doprovází na stránkách knihy vlastními ilustracemi. Ty zobrazují běžné problémy, s kterými se pěšák musel vypořádat.
Kniha mi pomohla alespoň částečně pochopit pocity amerických vojáků, kteří byli nuceni bojovat v II. SV.
Známé "Kdo nezažil, nepochopí" by se dalo překlopit do "Kdo nečetl, nepochopí".
Na frontu
Autor zažil na vlastní kůži druhou světovou válku a do časopisu Stars and Stripes dodával kreslené vtipy, které bezprostředně humornou formou ilustrovaly frontový život. Soubor těchto vtipů vydal i knižně, a jelikož spoustu těch vtipů lze pochopit pouze tehdy, když známe okolnosti za jakých byly nakresleny, přidal k nim vysvětlující rozsáhlý text. Bez tohoto textu by spoustu těch vtipů člověk, který nezažil frontové boje, vůbec nepochopil. Obojí dohromady (vtipy i ten text) pokládám za asi nejlepší komplexní soubor informací o běžném životě frontového vojáka. Jak je psáno v předmluvě - když se nad těmi vtipy jen trochu zamyslíme, přestaneme se jim smát. Jen okrajově uvádím, že roky vydání českého překladu jsou typické: 1947 a 1991. Je to jedna z knih, které doporučuji si sehnat a mít ji v knihovně (na internetovém antikvariátě je toho plno). Když mám pocit, že moje problémy mi poněkud přerůstají přes hlavu, vezmu si tu knihu a říkám si neblbni, je ti dobře, že nejsi odborníkem na zvuky přilétajících dělostřeleckých granátů (vtip, kdy Willy si bezmyšlenkovitě rozepíná a zapíná zip, Joe se tiskne co nejvíce k zemi a u toho text: "Všiml sis Joe jak ta zdrhovadla legračně bzučej?").