Muž jménem Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240484/bmid_muz-jmenem-ove-240484.jpg
5
4460
4460
Román o lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Ovemu je padesát devět let. Řídí saab. Na pozici předsedy družstva vlastníků byl sice vystřídán už před pár lety — což on sám považuje za převrat —, ale to mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. A o tom, jak se změní životy lidí, kteří se s Ovem setkají.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
En man som heter Ove , 2012
více info...
Přidat komentář
Místy krásně veselé, místy melancholicky smutné, každopádně pro mě dokonalé. Hlavní hrdina je zásadový člověk, který po smrti své milované ženy už nechce žít. Přesto si najde smysl života a "ten rozmrzelý" muž se zase umí radovat ze života a má pro koho žít. Posloucháno v audioverzi, proto palec nahoru také panu Vlasákovi, který to načetl výborně.
Kniha me nadchla! Proc? Pro jeji dokonalost a universalnost. Ove mi padnul do oka kvuli svym principum, ale i odhodlanosti a tvdohlavosti. Kdyz neco ma byt, tak to tak proste bude! Zadne za chvili nebo potom! Bavila jsem, byla za hrdinu smutna i vesela (bavilo me, ze dej neni pouze v soucasnosti, coz ukaze, proc je Ove, jaky je)...a ted l te univerzalnosti...kniha by se mohla klidne jmenovat: Muz jmenem Piere, Muz jmenem Gaspar (v podstate jakekoliv muzske jmeno)...kazdy si v ni najde neco, co pozna ze zivota nebo z vypraveni...ja nejsem sedesatilety chlap, ale nebyla jedina stranka, ktera by me nudila...takze moje hodnoceni je jasne...
Asi jsem divná, ale tuto knihu jsem se opravdu snažila dočíst - nepovedlo se. Nezaujal mě styl psaní, na mě příliš pesimistické ironie, která mě tedy rozhodně nerozesmívala (na rozdíl recenzí od jiných čtenářů). Bohužel to není můj šálek kávy.
U které knihy se vám stane, že máte na rtech úsměv a při tom brečíte, že se přímo pochechtáváte se slzami v očích... mě se to stalo u "Oveho". Úžasná, lidská kniha. Půl roku po přečtení jsem román poslouchala jako audioknihu, která je úžasná v podání Jana Vlasáka, doporočuji!
Vtipné, zábavné, pěkně se to četlo, byl jsem moc rád že to skončilo jakýmsi druhem happy endu, doporučuji.
Nevrlý, arogantní, povýšenecký dědek pomalu odkrývá své nitro... Že není o co stát? Jenže ono je! Zjistí se, že tenhle mizantrop má totiž srdce na pravém místě. Moc nemluví, ale rovnou koná. Neumí vyjádřit city, snad jen pomocí vztahu ke značkám aut. Věčně bručí, ale dělá, co se patří. Je věrný, odvážný a nebojí se práce. Je fajn. Chtěla bych ho poznat osobně... :)
Vynikající kniha. Krásně vykreslený člověk a jeho vlastnosti. To mrzoutsví je vlastně jen zdůraznění úplně jiných vlastností. Jako jsou láska, obětavost, čestnost, moudrost, pravdivost, pracovitost, poctivost, shovívavost, spravedlnost, ale třeba i svoboda. Napsáno velmi laskavým jazykem a ani humor neschází.
Nejvíc mě ale asi dostalo to, jak je zde popsána hloubka a samozřejmost lásky ke svému protějšku.
Mohu jen doporučit!
Humor? Nebyl. V některých momentech jsem měla úsměv smutného klauna. Ze začátku jsem byla trochu zklamaná, že se nepobavím, ale velmi rychle mě knížka dostala. Je tak opravdová, žádný balast, jde až na dřeň.
"Dneska už lidi neumějí uvařit poctivý kafe. Stejně jako už nikdo nepíše rukou. Na psaní mají počítače a espreso jim vaří stroje. A kam asi směřuje společnost, kde už nikdo neumí psát rukou ani uvařit kafe?"
"...dobře věděla, že Ove by nedokázal unést hněv beze jména. Potřeboval pro něj nálepku."
"Co by to bylo za lásku, odejít od někoho, když přijdou těžkosti? Opustit ho, když je na dně? Tak mi řekněte, jestli je to láska!"
Humorná kniha? Rozhodně ne..párkrát jsem se pousmála - to možná..celkově mi příběh přišel spíše, jak to vyjádřit, posmutnělý? Návštěvy Sonji, Oveho minulost...
Nechci spoilerovat takže - závěr kapitoly "Muž jménem Ove a konec příběhu" a začátek kapitoly "Muž jménem Ove a smrt" mi přišel naprosto zbytečný a zcela neuvěřitelný.
Úplný závěr mě pak, stejně jako většinu, dojal :)
Oblíbená postava - Parvaneh.
Ove a jeho SAAB. Strávila jsem s nimi týden na marodce a bylo to fajn. :-)
Po slibném začátku jsem zaznamenala sestupnou tendenci zajímavosti příběhu, kterou umocňovaly nové postavy a nakonec ji úplně dorazil závěr. Od knihy jsem nic nečekala a nic jsem ani nedostala. Ove je typ postavy (člověka), který mi nebude nikdy sympatický. Některé další postavy působily v příběhu až rušivě. Aspoň kdyby to bylo vtipné, ale ono nebylo. Našla jsem pár úsměvných okamžiků a tím to končilo. Závěr příběhu je opravdu přehnaně sluníčkový a z velké části i dávno předvídatelný. Jediná pravda, která je v knize naznačena a se kterou můžu souhlasit je, že žena má moc měnit své okolí. Kniha mě nepohltila a stejně jako jendoslav níže, nesdílím též zdejší nekritické nadšení.
Tak právě jsem dočetla... na to že jsem začala včera, a že vlastně takový typ knih nemám moc ráda, tak říkám wow... super. Ove je prostě jednička. Musela jsem číst, číst a číst, protože mě zajímalo co zase vyvede, resp. komu pomůže.... Je to krásně napsáno... některé pasáže mě rozesmály a některé... obzvláště pak konec rozplakaly. Dávám pět hvězd! Zaslouženě. Pane Backmane doufám, že píšete další :-).
Na knížku jsem se strašně moc těšila, ale pak.. Dávám 3 hvězdičky, protože první polovina mě moc nezaujala, ale druhá polovina knihy mě pohltila natolik, že jsem se už nemohla odtrhnout
Ove je hrozný, popudlivý, hašteřivý, ale i skvělý, moudrý, za srdce beroucí...stejně jako celá kniha. doporučuji všema deseti!
Výborná kniha, možná že kdo čeká humor podle Staříka bude zklamaný, ale tato kniha se mi zdá lepší, jde více na dřeň. Je o životě jaký je, s nikým se nemazlí. Kolikrát nevíme proč je někdo odtažitý mrzout, ale kdybychom znali jeho životní příběh, pochopili bychom ho. Ove mně chytl za srdce svým charakterem. Moc hezká scénka byla nákup počítače u Applu, to bych chtěla vidět naživo.
Bohužel nesdílím obecné nekritické nadšení... Značně neoriginální příběh o morousovi, kterého si nakonec všichni zamilují. Postava Oveho se mi zamlouvala, snad bych dal i o bod více, nicméně závěr se zvrhl v tak kýčovitý doják, že nemůžu jinak. Totálně mi to pokazilo dojem z celé knihy, bylo toho dojení slz až příliš najednou.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Musím se omluvit Ovemu, ze začátku mi přišel jako mrzutý dědek a nevěděla jsem, jestli mě bude bavit číst o něm celou knihu. Ale za chvíli jsem se chytla a četla, je to návykový příběh, který pomalu odkrývá celou osobnost hlavního hrdiny. Skvělý námět, zajímavé chvíle v ději, které Vás nutí k přemýšlení. Není to humorná kniha, i když jsem někdy měla pobavený úsměv na rtech, ale spíš kniha nutící k zamyšlení - aspoň pro mě.