Muž jménem Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/208689/bmid_muz-jmenem-ove-8xq-208689.jpg
5
4460
4460
Román o lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Ovemu je 59 let. Řídí saaba. To, že byl na pozici předsedy družstva vystřídán už před pár lety (což on sám považuje za převrat), mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. Příběh, který od začátku promění všechny, kdo se s Ovem dostanou do styku. Román Fredrika Backmana o starém vzteklounovi odvedle komicky ztvárňuje řadu situací, které nám jsou důvěrně známé. Je to kniha, jež dokáže stvořit svůj vlastní svět, ale zároveň nám říká něco důležitého o nás i naší době. Příběh se nese ve stejném duchu jako film Lepší už to nebude s Jackem Nicholsonem.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2014
,
Host
Originální název:
En man som heter Ove , 2012
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu bych nepřirovnala ani ke Stoletému staříkovi, ani ke Gran Torinu, protože se to s ničím srovnat nedá. Autor sám se určitě nechtěl přiblížit ani jednomu "vzoru" a chtěl jít vlastní cestou. Myslím, že se mu to povedlo. Není to tak vtipné jako Stařík, ani tak dramatické jako Torino, ale i tak má kniha své kouzlo. Kocour byl úžasný, Parvaneh místy na facku, ale co chcete po těhotné ženské, že!? :o) Celkově dávám 90% a můžu směle doporučit!
"Všichni lidé chtějí žít hodnotný život, ale hodnoty má každý člověk jiné."
Kniha je zážitkem. U málokteré knihy se totiž dokážete smát i plakat zároveň. Málokde si rovněž oblíbíte morouse, jakým Ove bezesporu je. Ono je totiž důležité nejdříve poznat, co si člověk musel prožít, aby pak kdokoliv mohl hodnotit jeho chování.
Velikým pohlazením bylo číst o vztahu Oveho a jeho ženy - pro mne šlo o jeden z nejhezčích manželských vztahů, o kterém jsem kdy četla.
Zprvu jsem nechápala, jak někdo v souvislosti s touto knihou může používat slova jako "komické či "humorné". Mně bralo za srdce, jak moc je smutná. Jak hlubokou lásku a bolest Ove cítil. Jak odhodlaně se pral s údělem. Teprve v druhé polovině vyprávění jsem se začala usmívat. Z mého pohledu napsal autor příběh hluboce lidský. Příběh, stejně jako život sám, dojemný i úsměvný, hořký i nádherný.
Nemyslím, že připodobňování k filmu "Lepší to už nebude" je podařené. Na rozdíl od Melvina není Ove zlomyslný. Natož aby zlomyslný byl z pouhé moci takový být. Ove pouze dodržuje pravidla a totéž chce po ostatních. Přirovnání ke "Staříkovi" je už úplně scestné, krom národnosti autora nemají nic společného.
Na knížku jsem slyšela jen samou chválu, ale dlouho jsem se k jejímu přečtení odhodlávala... Zpočátku jsem nechápala, čím ostatní čtenáře tak uchvátila. Ale brzy jsem Ovemu přišla na chuť a druhou polovinu knihy jsem doslova hltala a opravdu jsem se bavila nad přístupem starého pána k životu. Škoda, že já takového souseda nemám :)
Nenapadají mě slova, která knihu dokážou správně vystihnout, takže jednoduše napíšu, že je to krásná knížka. Ráda si ji přečtu znova.
Stává se u mě pravidlem, že čím více se mi nějaká kniha líbí, tím těžší je pro mě o ní mluvit. A Muž jménem Ove mě nadchnul, rozesmál, rozplakal, donutil k přemýšlení o životě a lidech, o tom, že ani tak nesejde na líbivých slovech, jako na schopnosti konat. Opravdu krásná knížka a veskrze lidský příběh. Děkuji spisovateli za milý zážitek, určitě se s Ovem nesetkáváme naposled, tuhle knížku chci mít ve své knihovničce. Upřímně doporučuji všem.
Skvělá kniha nejen o stáří, mrzoutech a sebevraždách, ale zejména o přátelství. Ove mi připadá jako "lehčí forma" Sheldona z BBT. Tak jako má Sheldon Amy, našel (bohudík) Ove po smrti své ženy Parvaneh. Druhým "parťákem" by mohl být Melvin Udall (skvělý Jack Nicholson) z filmu Lepší už to nebude. Srovnání se Stoletým staříkem je úplně mimo.
Užasná kniha... víc nepotřebujete vědět. Nebudete vědět jestli se dřív smát nebo brečet.... dokonalá !!! A upřímně strašně moc se bojím filmové verze...
''Ove celou dobu dobře věděl, co musí udělat, ale všichni lidé jsou od postaty časoví optimisté. Domnívají se, že bude ještě dost času. Pak se něco přihodí a už je pozdě bycha honit.''
Ze začátku jsem v knížce neviděl nic speciálního, ale postupem času jsem si morouse Oveho zamiloval. Ten způsob jak řeší problémy neschopných lidí kolem a bojuje proti byrokratické mašinérii je prostě jedinečný. Do toho všeho autor vhodně pracuje s jazykem a některá přirovnání by mě opravdu ani ve snu nenapadla. Ale to není to hlavní, kniha vás dokáže nejen rozesmát, ale i rozplakat a to je její největší kouzlo.
Postarší asociál, mrzutý sused, strániaci sa akéhokoľvek kontaktu s vonkajším svetom, či živými ľuďmi. To všetko a ešte viac je Ove. Jeho oddaná láska k Sonji, ktorá bola jeho farebnou polovičkou, zatiaľ čo on je čierno-bielym, ma dojímala nespočetnekrát. Aký zmysel má život, keď je jeho život mŕtvy? Na čo dýchať, keď už nikdy viac nepocíti jej dlaň v tej svojej? Medzi humorné scény sa vplietajú tie smutné a dojímavé veľmi prirodzene, hladko (ba skôr je to kniha smutná, než komická). Nepochopila som porovnávanie so Storočným starčekom, ktorý vyliezol z okna a zmizol. V čom sa podobajú? Lebo ide o starca? Ani v tomto to nie je celkom pravda. Pre mňa je táto kniha úplne iná - lepšia, uveriteľnejšia, hodnotnejšia, dokáže sa vás aj dotknúť, či pohladiť, nielen zabaviť (podľa môjho názoru je oveľa vtipnejšia ako už spomínaný Storočný starček). Knihu odporúčam každému. Vstúpte a Ove vás privíta svojim typickým "No prosim".
Ove je příjemným příběhem o životem zklamaném mrzoutovi, který ztratil důvod žít. Jenže sebevražda musí ještě chvíli počkat, osud má Ovemu ještě co vynahrazovat. Ideální směsice dojemných scén s laskavým humorem, který se Vám okamžitě vryje pod kůži. Nečekejte, že po přečtení najdete smysl života nebo že budete vědět, jak zacházet se starými mrzouty. Spíš Vás Ove pobaví, dojme a možná Vám ukáže, že nic není černobílé. Doporučuje 9 z 10 kocourů, ten desátý je totiž starý mrzout a odmítl se se mnou bavit.
K téhle knize jsem se dopracovala v podstatě omylem, nikdy jsem o ní neslyšela, netušila jsem, o čem je.
Okamžitě jsem se začetla. Smála jsem se spolu s knihou, vtipné pasáže jsem předčítala nahlas, rozhořčeně jsem komentovala sousedy, kteří mu nedají chvíli klidu (ačkoli jsem si ale nepřála, aby mu onen klid byl dopřán) a nakonec jsem si pěkně pobrečela. Tahle kniha má všechno.
Upřímně nechápu porovnání s filmem Gran Torino - Clint Eastwood zde ztvárnil postavu charakterově plochou. Zatímco u Oveho? Ačkoli nesnášíte brblající dědky, Oveho si zamilujete.
Dokonalý. Absolutně dokonalý! Smutný a strašně dojemný (a to jen tak nad něčím neslzím), a přesto nádherný. Pro mě rozhodně nejsilnější literární zážitek za hodně dlouhou dobu!
Ove se povedl. Líbily se mi nadpisy jednotlivých kapitol, vracení se v čase, hlavní ženské hrdinky, ostatní pestré postavy a humor, kterého bylo přesně tak akorát. Některé kapitoly byly velmi působivě napsané, některé věty také. Opět knížka, kterou jsem si užívala jako film. Konec mohl být o něco méně dokonalý (bez těch peněz a i kdyby pomohl jen sousedům), ale to je jen drobnost. Příběh je to hezký.
Představte si zásadového bručouna, kterému zemřela žena a přišel o práci. To je Ove. Ove má rád řád, Ove má rád klid a Ove má rád své auto. A chce zemřít. Podaří se mu následovat ženu nebo to všechno dopadne úplně jinak? Rozhodně doporučuji, je to příjemné čtení s místy černým humorem, místy dojemné a rozhodně zábavné.
Přestože jsem očekával lehčí vtipný tragikomický příběh se špetkou sarkasmu a černého humoru, nemyslím si, že toto chybné očekávání bylo hlavní příčinou mého zklamání. Začátek mi svým stylem, strohými větami a tím věčným Ove, Ove, Ove snad v každé větě (mělo to být vtipné?, nebo ve švédštině neexistuje používání osobních zájmen?) ze všeho nejvíce připomínal slohovou práci žáka 3. Bé, kterému učitelka dala čtyřku snad jen ze soucitu. Navzdory tomu, že jsem knihu hned nezahodil a styl psaní se zlepšil, se nedostavoval požitek ze čtení. Vtipná místa jsem nepostřehl a ty lehce úsměvné bych spočítal na prstech jedné ruky a to nejspíš i s nasazenými palčáky. Trpělivě jsem se snažil vnímat ten nudný, uhlazený, místy až pohádkově dojímavý příběh o mrzutém dědkovi, ale s vidinou přibližujícího "dobrého konce" kde se nejspíš Ove se všemi spřátelí a všichni ho mají rádi, jsem knihu nemilosrdně odložil a už se k ní nevrátíl.....a nelituji toho.
...že se někdo v devětapadesáti chová jako nevrlý stařík? Nic proti,ale z fleku vyjmenuju dvacet lidí,kterým není více než třicet a chovají se na sedmdesát. Zbytečné zásady,ignorantství,přeexponovaný smysl pro spravedlnost,zajeté rituály... Ono kdyby s námi ty úřady vyje....li tak jako s Ovem,čert ví,jestli bychom se nechovali stejně,nebo ještě hůř... Ove se navíc nechová špatně. Pokud jde o něj. Svůj dům udržuje ve vynikajícím stavu,stejně jako auto,má pořádek ve financích... Pokud jde o lidi v jeho okolí,samozřejmě by to nebyl opimální soused na nedělní grilovačku. Záleží,jestli se díváte z pohledu kravaťáka v bílé košili,nebo z pohledu Oveho. Já se snažil o druhou možnost. Myslím,že když zalovíme v paměti,každý někdy přišel do styku s podobným na první pohled nepříjemným človíčkem,který pod nekompromisní skořápkou arogance a zatvrzelosti schovává zraněné dobrácké srdce. Jako Ove....
Výborně napsaný kocour.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Celou dobu jsem se smála, na konci se rozbrečela a bylo vymalováno :D Nádherná kniha.