Mít pro koho žít
Věra Řeháčková
Po těžké havárii je pro Pavlu probuzení z hlubokého bezvědomí neúprosné. Zůstane doživotně na vozíčku? V kritické situaci ji opouští manžel. Ze samého dna života nachází novou cestu a pevnou víru v lepší osud mezi stejně postiženými lidmi. Mezi nimi potkává i muže, který je jí – právě jako ona jemu – skutečnou oporou. Román velké naděje, lidskosti a lásky.... celý text
Přidat komentář
Kniha nebyla špatná, četla se celkem dobře, jen manžel Pavly mě neustále vytáčel tak, že jsem knihu několikrát odložila. Poslední dvě strany jsem doslova prořvala. Zajímavý lidsky příběh.
Milá kniha. Četla se v podstatě sama. Smutný životní příběh. Jedna vteřina v životě změní život celé rodiny. Vteřina, jejíž autorem ani nejste. Občas je osud krutý a neúprosný, ale karma funguje a i tento příběh dopadne v podstatě šťastně... až slzička při posledních stránkách ukápla :-)
Velmi lehce, skoro sama se četla. Přečteno doslova jedním dechem. Příběh o ženě, která vedla šťastný obyčejný život dokud jedna vteřina, jedno sešlápnutí plynu nezměnilo od základu životy všech. Pavla se tak musela naučit znovu žít. Kniha mě opravdu strhla a mohu ji jenom doporučit. Úžasné čtení, hlavně realistické, člověk si při čtení uvědomí plno zásadních věcí.
Kniha se velmi dobře četla, dokázala jsem se vžít do hlavní hrdinky. Nikdy nevíme, co nám osud přichystá, ale je důležité bojovat, nevzdávat se. Pavla naštěstí našla oporu a co víc, i ona dokázala být oporou pro druhé.
Velmi poutavě napsaný psychologický román, který donutí se zamyslet, co je v životě důležité, a pro co stojí žít.
tahle kniha byla opravdu výborná, velmi se mi líbila. Opravdu stála za to, velmi pěkně se četla.
Autorovy další knížky
2004 | Adam a Erik – kluci z hor |
2013 | Prožila jsem něco neuvěřitelného |
2011 | Dívka s cizí tváří |
1995 | Jsi jednička, Zuzko |
2007 | Dívka se zvláštními schopnostmi |
(SPOILER) Někde uprostřed knihy byly chvíle, kdy mě příběh moc nebavil- některé pasáže s praštěnou Jitkou a prostředí rehabilitační kliniky- ale to je jen můj osobní pocit, který souvisí s mojí povahou ;-)
Co se týče osudu Pavly, nevím, jestli bych vydržela. Co byl ten Jaromír za zrůdu?! A proč Světlana po jeho emigraci nevyhledala Pavlu?
Ach jo, zase tak smutný osud…ale krásně napsáno.