Mikuláš, vévoda opavský

Mikuláš, vévoda opavský https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/199651/bmid_mikulas-vevoda-opavsky-4nH-199651.jpg 4 23 7

Mladému vévodovi Mikulášovi umírá před očima otec a velký český vladař Přemysl Otakar II. Králův syn v bitvě na Moravském poli ztrácí svůj vzor a oporu, navíc po letech v zajetí nedoufá, že najde ztracenou lásku Marianu. životem ho vede zděděná hrdost a zodpovědnost, modrá krev v žilách posiluje povinnost pomáhat nevlastnímu bratrovi králi Václavovi. Když se ožení s habsburskou princeznou Adelheidou, plní tím pouze povinnost šlechtice a upevňuje své postavení, protože jako králův levoboček nemá právo usednout na trůn...... celý text

Literatura česká Historické romány
Vydáno: , MOBA (Moravská bastei)
Originální název:

Mikuláš, vévoda opavský - Hlas modré krve , 2014


více info...

Přidat komentář

666Jitka
10.06.2021 4 z 5

Řekla bych, že je kniha důstojnou poklonou méně známé osobnosti Mikulášovi, vévodovi opavskému, prvorozenému, ale nemanželskému synovi velkého krále Přemysla Otakara II. Mikuláš byl po celý svůj život oporou a pravou rukou svého nevlastního bratra krále Václava II., jenž byl i díky Mikulášovým politickým schopnostem, vlohám pro jednání a vládnutí, které zcela určitě zdědil po svém otci, velice úspěšným panovníkem. Kniha je trochu zidealizovaná, místy s nádechem romantiky, ale není zbytečně přeslazená.

Morana107
18.07.2020 4 z 5

Krásná kniha, byla možná trochu idealistická a v některých chvílích jednodušší, ale to mi bylo jedno, protože místo zatížení knihy fakty a neznámými jmény, které si nikdo stejně nebude pamatovat, přišly ke slovu city. Jak smutné, Mikuláš, který byl tím pravým skutečně prvorozeným, ale bez papežova požehnání neznamenal nic. Přitom jeho matka bez příkras musela znamet pro krále Přemysla Otakara hodně a nebyla to žádná děvečka od krav, které král věnoval tu čest, že mu mohla posloužit, nýbrž patřila k mocnému rakouskému rodu Kuenringu a byla královou družkou po řadu let minimálně do příjezdu nové královny Kunhuty, jestli směla setrvat na dvoře svého krále, to jsou už dohady. Každopádně papeže nic z toho nezajímalo a zpečetil tak osud českých zemí, které po králově smrti neměli plnoletého dědice.
Po této knize jsem sáhla už proto, že jsem přečetla už vícero knih v níž se mladý vévoda mihnul a jeho osud mě zamrzel, ikdyž byl vylíčen jen tak mimochodem. Krásný muž bez země, ale s velkou odvahou a vírou, že jednou vrátí všem nepřátelům úder. Povedlo se mu to, čas zúčtování nadešel. Jeho otec by na něj byl hrdý. Krev prolitá ná Moravském poli byla konečně smyta krví těch, kteří byli viníky králova pádu.
Mikuláš, dítě z lásky, vévoda opavský, muž v jehož žilách byla modrá krev, kterou nemůže popřít anj papež, přesto o něm dnes ví jen velmi málo lidí, a to je špatně, protože nepotřeboval korunu, aby psal dějiny, ale přesto se jeho jméno historii neozývá.


RendyaDav
12.01.2020 5 z 5

Zase veliká spokojenost , splnilo to všechno co mělo...Opět mě to vtáhlo do čtení naplné obrátky...

katka134
28.09.2018 5 z 5

Moc pěkně a dojemně napsaný příběh o sympatickém Mikulášovi, prvním synovi Přemysla Otakara II, který nemohl být králem. Kdyby ano, byl by jistě dobrý král.

alnahu
02.09.2015 5 z 5

Pro mě velmi pěkně a čtivě zpracování osudu nevlastních bratrů Václava a Mikuláše, dětí Přemysla Otakara II. Velmi dobře se mi četla.

Madelisi
24.04.2015 2 z 5

Jednoduchá oddechová knížka, kvůli autorské licenci mi nějaké zjednodušen nevadí, tady ho bylo ale moc, kolikrát na úkor faktů - např. z Ojíře se stal Závišův bratr, jeho druhá žena Alžběta je tu dcerou uherského krále Ladislava. Jinak ze Záviše tu je arcilotr bez kouska svědomí v těle, Václav II. je hodně ploše napsaný, nejdříve nechá sebou orat Závišem, pak mu ani nepřijde, že se děje to stejné dál od jiných. Nevěřím mu, nevidím v něm toho velkého krále.
Samotný Mikuláš je fajn, rozhodně tu nemá roli badboye jako v jiných románech.

KikiZ
02.05.2014 4 z 5

Oddychovka, poněkud jednodušeji napsaná a méně propracovaná než romány paní Vaňkové, ale vzhledem k tomu, že jsem knihu četla během chřipky, kdy mi hučelo v hlavě a měla jsem teplotu, tak mi to vůbec nevadilo, spíše naopak.