Metakognice a metakognitivní strategie jako teoretické a výzkumné konstrukty a jejich využití v moderní pedagogické praxi

Práce se zabývá problematikou zjišťování úrovně metakognitivního rozvoje u žáků 5. tříd docházejících do (a) běžných nespecializovaných základních škol, (b) základních škol implementujících prvky daltonské výuky a (c) základních škol implementujících prvky programu RWCT. Cílem empirického šetření bylo ověření předpokladu, že typ vzdělávacího programu, a od něj se odvíjející realizované strategie řízení kurikula, mohou mít vliv na metakognitivní rozvinutost žáka ve specifické doméně čtení. Z toho důvodu je metodologie výzkumu založena na kvaziexperimentálním uspořádání. Autor v této práci zjišťuje úroveň jak (a) řídící složky, tak (b) znalostní složky metakognice na vzorku 1103 žáků. Výsledky výzkumu potvrzují předpoklad, že typ vzdělávacího programu má vliv na metakognitivní rozvoj žáka a to konkrétně: (a) žáci ZŠ RWCT dokážou lépe posoudit relativní efektivitu nabízených strategií na pozadí úkolové situace (metakognitivní znalost) a společně s žáky ZŠ Daltonského plánu jsou schopni (b) lépe rozlišovat chybné odpovědi od správných a zároveň jsou (c) přesnější ve svém odhadu o ne/správnosti odpovědí vztahujících se k porozumění čtenému, než žáci docházejících do běžných nespecializovaných škol (metakognitivní řízení). Jak žáci ZŠ RWCT, tak žáci ZŠ Daltonského plánu signifikantně (d) lépe skórovali v testu zjišťujícího porozumění čtenému, než žáci běžných ZŠ. Žáci ZŠ RWCT i žáci ZŠ Daltonského plánu (e) vykázali mírnou úroveň podcenění své výkonnosti. V závěru práce jsou nastíněny možná vysvětlení odhalených diferencí v metakognitivní úrovni žáků jakožto výsledek realizovaného kurikula (vlivu výuky), návrhy pro možné budoucí výzkumy, limity studie a doporučení pro teorii a praxi.... celý text