Město svornosti

04.11.2020

Tahle knížka vydaná v roce 1940 je, mimo jiné, velmi zajímavým dokladem své doby. Už sám název svědčí o velkých ideálech a obsah tomu odpovídá. Je potřeba se ve svornosti spojit k užitečnému dílu pro všechny, nechovat se sobecky, mít odvahu, kázeň, nebát se pilné práce, ale nezapomínat ani na obnovu vlastních sil a zdraví, na krásu a radost. Žít tak, aby každý ze sebe vydal to nejlepší. V kontrastu s tehdejší realitou zvířátka z knížky nechtějí nikoho zneužívat a přejí dobré podmínky všem, kdo společně pracují. A moudrý lev vládne moudře a spravedlivě:
„… Nu, zvířátka, kdyby byl někdo z vás věděl, že křeček sídlí na místě, kde jste chtěla stavět dům, co byste udělala?“ „Vyhledala bychom si jiné místo,“ povídají zvířátka… (str. 70.
Pyšná kočička dokáže uznat svou chybu a omluvit se Bernardýnovi za zbytečný a nebezpečný svár, Bernardýn jí umí odpustit (dokonce odpustil už předem), atd. atd. – o povznášející motivy není nouze, přitom ale knížka nepůsobí, aspoň podle mého názoru, nijak mentorsky. Je čtivá, plná dobrodružství a zábavných situací. A že jsou ty vzletné myšlenky z ní aktuální i dneska, i když ten přímočaře nabádavý styl se už teď nenosí, to je také jasná věc : o)