Medvěd: Dějiny padlého krále

01.11.2023

Nemá cenu říkat nic navíc, než co napsal pode mnou vyčerpávajícím způsobem witiko. Už jen dodám, že i na mě z knihy celou dobu padal smutek hustý jak medvědí kožich, hlavně z úplného závěru (protože co je nějaké sesazení z trůnu oproti opravdové fyzické likvidaci způsobené lidskou činností jako takovou). Brum :-(

04.12.2022

Číst Pastoureaua znamená vydat se s průvodcem do hlubin kulturní paměti. Je to průvodce s neuvěřitelným rozhledem, všímavostí, hloubkou a mimořádným citem pro nejrůznější souvislosti, asociace a synchronicity. Je neuvěřitelné, jak čtivě, komplexně a ze všech možných stran (nejen symbolických, historických, ale i zoologických) dokázal v této knize uplést kolem medvěda tak hustou síť významových vztahů a souvislostí. Ale přitom je to síť, která medvěda nespoutává a neomezuje, ale naopak mu vrací jeho původní sílu a hloubku významů. Přitom nic z toho nejsou únavné nebo podružné detaily, medvěd je zde zrcadlem obecného vývoje evropských hodnot od pravěku přes středověk až po 20. století. Myslím, že každý, kdo si knihu přečte, už bude na medvěda nahlížet úplně jiným způsobem a pocítí i jistou posvátnost, které se dříve tento někdejší král zvířat v našem vědomí i podvědomí těšil. A také velký smutek a lítost: "Zabíjením medvěda, svého příbuzného, svého obrazu, svého prvního boha, člověk již dlouhou dobu zabíjí vlastní paměť a více či méně symbolicky i sám sebe. Na to, abychom mohli doufat v nějaký zvrat, už je příliš pozdě." Tato kniha je v jistém smyslu krásným, ale o to bolestnějším náhrobním pomníkem tohoto zvířete... Jediné, co by bylo možné vytknout, je, že ačkoli autor zapracovává celoevropský kontext (např. je tu i zmínka o českém "tabuovém" jménu "medvěd"), přeci jen primárně a především vychází z francouzského prostředí, až se zdá, že Francie byla vždy kulturním pupkem Evropy. Nicméně, ono to tak nejspíš opravdu bylo... 110%  

22.11.2022

Další skvělá publikace tohoto, myslím, že se teď budu trochu opakovat, ale u nás velmi nedoceněného historika. Symbolika je kouzelná věc a v této publikaci je krásně představena cesta medvěda z jeho vrcholu až pomalu na samé dno lidské představivosti a symboliky...

16.06.2017

Původně jsem si tuhle knížku koupila pro sebe, jenže její čtení pro mě představuje skoro utrpení, tak jsem ji dala otrlejšímu příteli k Vánocům.
"Karel Veliký podnikl v Germánii mezi lety 772 a 799 tři tažení proti medvědům. Tato jatka byla součástí obecné politiky vykořeňování pohanských kultů, zejména těch, jež se obracely k přírodním silám. Křesťanské náboženství se všude prosadilo na úkor starých kultů, či je přinejmenším převrstvilo. Stejně jako byly v Sasku a Vestfálsku poraženy tisíce stromů, přeneseny či zastavěny kameny, prameny odvedeny jinou cestou nebo proměněny ve studánky a posvátná místa přebudována na kaple, byly pozabíjeny i tisíce medvědů.
Tato u Germánů příliš uctívaná šelma se jevila jako Kristův nepřítel. Severoněmečtí medvědi se tak stali oběťmi masové evangelizační politiky a v průběhu třiceti let jejich řady zásadním způsobem prořídly. A to tím spíš, že boj proti stromům a lesu je přiměl odejít z původních útočišť, změnit teritoria, uchýlit se do dosud zalesněných kopců, a nakonec migrovat do jižních hor."