Mašínovský mýtus
Josef Švéda
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/143069/masinovsky-mytus-143069.png
3
10
10
Kniha analyzuje narativy o bratrech Mašínech a jejich otci Josefu Mašínu seniorovi. Zkoumá celou řadu diskurzů jakými jsou novinové články, historické studie a knihy, detektivky, romány či televizní seriál. Autor metodologicky vychází z kulturních studií a kritické teorie a jeho cílem je postihnout vztah mašínovských reprezentací k dominantní ideologii, platné v době jejich vzniku. Zkoumá narativy z doby komunismu, i postkomunismu. Srovnává bratry Mašíny s jinými hrdiny a mučedníky v českém diskurzu od druhé poloviny 20. století k dnešku a zamýšlí se nad postavením mašínovského mýtu v postkomunistické době.... celý text
Přidat komentář
Knihu vřele doporučuji k přečtení, ačkoli ji celkově hodnotím jen jako průměrnou. Autor v podstatě srovnává dva zcela protichůdné, především literární pohledy na sporné osobnosti bratří Mašínů, tzn. jednak pohled komunistickou optikou (tudíž vyhroceně negativní) a jednak novodobou nekritickou glorifikaci "hrdinů" v románech Jana Nováka, O. Rambouska a Barbary Masin. Je na čtenáři, aby si udělal svůj úsudek, autor nikoho nepřesvědčuje o jediné pravdě, ale dokáže klást racionální otázky. Osobně respektuji, že řada lidí může činnost skupiny kolem bratrů Mašínů schvalovat, ale z mého pohledu je vraždění venkovských policistů, hasičů a pokladníků ve jménu "soukromé války proti komunismu" morálně naprosto neobhajitelné.
Štítky knihy
terorismus bratři Mašínové komunistický režim
Autorovy další knížky
| 2012 |  Mašínovský mýtus |
| 2016 |  Země zaslíbená, země zlořečená: Obrazy Ameriky v české literatuře a kultuře |
Kniha není o bratrech a jejich organizaci jako takové. Respektive nesnaží se vyložit historické události fakticky. Sleduje mýtus, který se kolem celé skupiny vytvořil. Napřed, v době komunistického režimu ten negativní, až démonizující, v kontrastu s tím porevolučním, kdy naopak většina narativů jejich skupinu začala "svatořečit".
Autor sám nikam čtenáře nenutí, nepodsouvá mu, který z pólů je ten správný, zaujímá neutrální postoj, kdy je schopný poukazovat na společné rysy jednotlivých děl a klást celkem zajímavé otázky. Nechává čistě na čtenáři, na kterou stranu se přikloní, zda vůbec na nějakou.
Osobně si myslím, že výběr strany ani není cílem tohoto díla. Pravda je někde mezi, jak tomu bývá většinou. Nejedná se zde o historickou analýzu jejich činnosti obhajobu nebo odsouzení.
Snaží se spíše ukázat jak média a literatura může jeden příběh vylíčit v různých barvách, podle toho jaká nálada ve společnosti v té dané chvíli vládne.